Za dveřmi 16. kapitola

6. října 2016 v 21:24 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Za dveřmi

A tentokrát poslední kapitola téhle série:)

Mayu - Sasuke
Masumi - Itachi




Překvapeně vydechne, předtím slyšela něco o tom, že ty dva někdo přepadl... a že je to nejspíš hodně špatné, ale to, že by byl do toho přímo zapojený její švagr je pro ni novinka. "Co to říkáš, Sasuke?" Šeptne, nechce se ji věřit, že zrovna Madara by byl schopný ohrožovat na životě její dva syny, které zná odmalička. Pochopila by, kdyby spolu snad měli nějaké... neshody, ale jako rodina za Madarou jezdili poměrně často, a tak tomuhle skutečně nerozumí. "Doufám, že jsou v pořádku," šeptne, není pro ni novinka se o ně kvůli jejich práci strachovat, ale tohle je jiná situace... tady přesně ví, že se něco děje a to ji děsí ještě mnohem víc



"Klid oni dojdou"
I přes jeho ujištění si ho neklidně měří pohledem než ucítí na rameni něčí ruku.
"Klid teto, budou v pohodě jen je to dlouhá cesta sem, a tak to bude ještě chvilku trvat. Sasukeho jsem sem vzal jen protože bude lepší, když bude hezky doma, aby se tam zbytečně nepletl..." řekne Shisui, aby ji alespoň trochi uklidnil. Nechce jí rovnou říkat, že by se mu mohlo stát něco i tam, a tak raději mlčí.
"No dobře. " řekne nakonec Mikoto, když vidí, že žádné podrobnosti z nich už nedostane. "Tak pojďte, půjdeme dovnitř a můžete se alespoň zatím najíst...předpokládám, že si nic nejedl?" Pohlédne s otázkou opět na svého syna zatímco se rozejde do domu, aby nestáli jen tak na ulici.

"A kdy Itachi zrovna chystal jídlo jak se to stalo,
"Dobře jen se ujišťuju," odpoví mu jeho matka a oba je odvede do kuchyně, kde se postaví čelem ke kuchyňské lince a začne jim nabírat jídlo, protože je jí jasné, že hlad musí mít oba dva. "Tak se pořádně najezte alespoň si ztratíte čekání," vybídne je. Pravdou je, že oba dva přišli tak akorát včas, aby jim to jídlo nemusela ještě dodatečně ohřívat. Shisui se mezitím tedy spolu se Sasukem posadí ke stolu, jídlo ani neodmítá, protože je
pravda, že při tom spěchu jíst nestihl a navíc moc dobře ví, že Mikoto umí vařit přímo znamenitě. "Tak si nechte chutnat," řekne ještě Mikoto, když před ně položí plně talíře a ještě se otočí pro skleničky.
Pustí se do toho.

Mikoto vytáhne z ledničky vyhlazené pití, protože i když dneska není nějak extrémní horko, tak pořád může studené pití přijít vhod. Oběma chlapcům rozleje do skleniček a sama se potom opět otočí k lince a začne předkládat nádobí do myčky, protože sama nemá na jídlo ani pomyšlení hlavně kvůli tomu, že myšlenkami je stále se svým nejstarším synem a manželem, které trpělivě vyčkává až se vrátí domů pokud možno v celku. Shisui se mezitím taktéž pustí do jídla, které je výborné...přesně podle jeho očekávání. Sám přitom přemýšlí nad tím, jak to pokračuje s Madarou a jeho muži, kteří předtím byli roztroušeni v tom lese, a tak to byla spíše hra na kočku a myš, při které jeden nikdy neví jestli je lovec, a nebo kořist.

Když dojí tak jen kouká.

Po chvíli se Mikoto otočí, aby se zeptala jestli nechce někdo náhodou přidat. Potom ovšem uslyší auto, které zastaví přímo u jejich domu. "Už jsou tady," řekne a pustí utěrku, kterou měla v ruce a rychlým krokem se vydá ke dveřím stejně jako Shisui, který už mezitím stihl, stejně jako Sasuke, taktéž dojíst. Mikoto vyjde ven před dům jako první a se zatajeným dechem sleduje auto, u kterého se otevírají jako první dveře řidiče, že kterých vystoupí její manžel s nic nerříkajícím výrazem ve tváři. Na moment by se v ní krve nedořezal, protože se lekne, že se snad něco stalo, i když ví, že Fugaku se takhle tváři běžně, když je kolem ještě někdo jiný.

Sasuke tam dojde a kouká.

Chvilku po Fugakovi z auta vystoupí i jejich nejstarší syn, Itachi, který vypadá trochu pošmudlaně, ale na první pohled není vidět nějaké zranění. O nějakém nasvědčuje snad jenom krev na jeho tričku, která jde vidět jen z části, protože jinak má na sobě bundu. K oběma se jako první rozběhne Mikoto a stáhne je do objetí, "vy jste mi ale dali...tolik jsme se o vás báli není vám nic vyhrkne ihned, když se od nich alespoň trochu odtáhne. Itachi ovšem matčinu otázku ani nevnímá hlavně kvůli tomu, že pohledem hledá právě Sasukeho, kterého viděl naposledy, když ho poslal ať uteče pryč. Jejich otec ho sice ujistil, že je v pořádku, ale i tak měl strach.

Sasuke tam dojde a obejme ho.... "není ti nic.." A objímá.



I navzdory menší bolesti si ho k sobě levné přitáhne jakoby snad nechtěl už nikdy pustit. "Ne, nic mi není," ujistí ho tiše a čelem se opře o jeho rameno. "A ty? Si v pořádku? Táta mi říkal, že tě nechal se Shisuiem, ale... i tak jsem měl obavy, aby se ti něco nestalo," řekne, přeci jen při svém útěku mohl narazit na někoho od Madary a to by potom mohl ke zraněn přijít kdykoliv. "S Madarou už to skončilo... už to bude jenom dobré to ti slibuju," zašeptá mu do ucha. Nakonec se to všechno vyřešilo poměrně nečekaně, protože on sám něco takového nikdy naplánoval hlavně kvůli tomu, že o tom skoro nikdo nevěděl. Je ale rád, že měli možnost to dát do pořádku už teď, aby měl Sasuke už klid."

"Nic mi není neboj.

Oddechne si, když přesně to slyší i od něj. "To jsem rád," vydechne. "Mrzí mě, že to dopadlo právě takhke, ale věř mi, že to bude dobré...nic takového se už nebude opakovat. Od něj už budeme mít klid... a už se neuvidíš ani s tím, co ti předtím tak ublížil," šeptne, sám se postaral o to, aby mu už nikdo z nich neublížil a ani se k němu nikdy nepřiblížil. Možná, že to nebylo úplně jednoduché, ale bylo to to jediné, co mohl udělat, aby se jeho bráška už nemusel bát toho, že jejich strýc přijde na návštěvu, a nebo že si na něj někde zase počkají, aby to zopakovali. "Teď už si budeš moct zase užívat bezstarostného života alespoň jak jen ti to škola dovolí" nadhodí a po očku se podívá po rodičích, když ale vidí, že se na ně nekoukají, tak mu vtiskne pusu do vlasů. "Pojď...půjdeme dovnitř"

"Tak pojď...." A podepře ho... "mamka udělala jídlo tak ti pomůže nahoru a donesu ti ho.." A Koukne na něj

S úsměvem zavrtí hlavou nad jeho přehnanou starostlivostí, i když je pravda, že menší odpočinek by se mu hodil. "Tak dobře," svolí jelikož je mu jasné, že nyní by hádku s ním skutečně nevyhrál a navíc se ani hádat nechce. Takhle to alespoň znamená, že bude mít nahoře Sasukeho spolu s jídlem a soukromí k tomu což zo všechno dělá mnohem lepší...obzvlášť potom dnešním zážitku, na který ani jeden z nich jistě ještě dlouho nezapomene. "Ale pod podmínkou, že tam potom zůstaneš se mnou" řekne, aby si to pojistil pro případ, že by snad jeho mladší bráška měl úplně jiné plány, které by se neshodovaly s těmi jeho.

"To si piš že tam budu...." A jde dovnitř...

"Dobře," přikývne spokojeně a spolu s ním se zastaví až v předsíni, kde se od něj zlehka odtáhne, aby se mohl zout. Za nimi do domu vejde i Mikoto spolu s Fugakem, který se stejně jako Itachi musí nejdřív ze všeho zout, aby jim doma nenašlapal.
"Itachi, ohřeju ti jídlo... musíš mít po tom dnešku hlad," řekne Mikoto hlasem, který jasně napovídá o tom, že ne nebere jako odpověď.
"Dobře mami, díky," pousměje se, Itachi ani neměl v plánu nějakým způsobem protestovat, protože je fakt, že mu
dost vyhládlo vzhledem k tomu, že se ráno nestihl ani nasnídat, když je tak brzy přepadli.
"Mu to přinesu jak ho odvedu..." A jde.

"No dobře zatím to nachystám," řekne Mikoto a odejde do kuchyně, aby tam připravila jídlo pro Itachiho a i pro svého manžela.
Itachi mezitím pomalu se Sasukem vyjde po schodech nahoru do prvního patra, kde automaticky zahne k sobě do pokoje. Jakmile překročí práh, tak si ho k sobě přitáhne do lehkého objetí. Nejraději by ho ani nespouštěl, ale ví, že to tak úplně nejde, protože kdo ví, jak dlouho jim to takhle vydrží. "Bude chvilku trvat než to mamka nachystá..." nadhodí a zacouvá s ním k posteli, kde se posadí a jeho si stáhne k sobě na klín. Ruce mu dá kolem pasu, aby mu Sasuke nespadl.

"Já vím.." A opře se o něj.. "kam půjdeme když ta chata nevyšla..."

"Hmm, mno... chce se ti někam jezdit?" Zeptá se ho, on sám má ještě pár dní dovolené, a tak něco podniknout by nebyl problém. "Buďto bych bral nějaký krátký výlet, a nebo bychom mohli třeba jet jen ke mě a zůstat tam. Byli bychom tady v Konoze, měli bychom soukromí, ale jestli chceš jet raději někam mimo, tak můžeme, ale žádnou chatu tak na rychlo neseženeme...a taky pochybuju, že by nám to tak lehce prošlo... nevím. Máš snad nějaký? Přesnější nápad?" Zeptá se ho a podívá se na něj. Sám by byl rád, kdyby se rozhodli pro něco...nenáročného, co by v pohodě zvládnul a co by mohli udělat z fleku, protože sehnat něco takhle na rychlo není lehké.

"K tobě by bylo fajn... No dojdu ti pro to jídlo..." A zvedne se a jde.

"Tak dobře," řekne ještě Itachi než mu bráška zmizí z dohledu a pomalu se zvedne z postele. Svoje i Sasukeho věci ještě museli nechat na chatě, protože tam nyní probíhá zajišťování důkazů, ale naštěstí si tu nechal alespoň jedno tričko a kraťasy, do kterých se převleče alespoň pro lepší pocit. Na to, aby si šel do sprchy teď nemá moc energie, a tak se jen složí do postele na záda, ruce si dá za hlavu a kouká do stropu zatímco přemýšlí nad nějakým plánem, jak zabavit svého mladšího sourozence, se kterým by zbytek jeho dovolené plánují strávit u něj doma, kde by, ale sami o sobě neměli moc věci na práci pokud tedy nebudou chtít celou dobu jen relaxovat.

Sasuke jde do kuchyně kde už mamka to dala na tác a Sasuke ho vzal. Vyjde s tím schody až k Itachimu a položí na stolek u postele. Posadí se a kouká něj.

"Děkuju bráško," usměje se na něj Itachi a zvedne se trochu do sedu. "Dáš si se mnou?" Zeptá se ho když vidí, že mu mamka dala porci jako pro dřevorubce, který nejedl tak dva dny minimálně. Vezme potom ten tác a položí si ho na klín tak, aby mu nespadl, ale aby měl to jídlo zároveň po ruce a nemusel se natahovat, aby se mohl najíst. Vezme si potom příbor a nabere si sousto, které si vloží do úst. Rozhodně musí uznat, že tohle se jejich mamce rozhodně povedlo. "Klidně si vezmi..." vybídne ho, protože má skutečně pocit, že by to stejně nesnědl sám. "Musíme potom nějak dořešit, jak to uděláme...jestli teda půjdeme ke mě tak jestli potom budeme ještě něco dělat, a nebo jestli chceš jen relaxovat"

"To dořešíme potom.... já jsem už jedl ale klidně si dám s tebou"

"Tak jak myslíš, ale klidně si dej," usměje se a nabere mu sousto na vidličku a s ní se natáhne až k němu, aby si od něj vzal. "Tak si říkám, že je dobře, že jsme si ty věci ani nevybalovali, protože takhle nám to nejspíš vezmou jen v taškách..." řekne, neví ještě jestli pro to nebude muset jet on sám, ale to je nyní to poslední, co by mu mělo vadit. Cesta autem mu přijde jako to nejmenší zlo, ale hlavně si bude muset před tím trochu odpočinout. "Uvidíme, jak to potom uděláme" řekne a volnou rukou se natáhne pro skleničku s džusem, který mu nachystala mamka a pomalu se napije. "Můžeme mezitím třeba i na něco kouknout, když budeš chtít"

"Klidně a jak jste to vyřešili..." A kouká.

"No... tak došlo ke ztrátám na obou stranách, protože ten terén nebyl zrovna přehledný a přesnou pozici neměli. Předpokládám ale, že se ptáš hlavně na Madaru..." řekne a koukne přitom na Sasukeho, aby se ujistil, "tak ten skončil v nemocnici...podle všeho. Rozhodně ho nějakou dobu neuvidíme...nic přesnějšího, ale nevím jen to, že ho tam odvezli spolu s policejním doprovodem, ale věř mi, že ten bude mít jiné starosti než myslet na to, jak uteče..." ujišťuje ho. Nabere si potom další sousto a vyčkává jestli bude mít Sasuke nějaké dodatečné otázky. Sice mu nemůže říct všechno, protože sám nebyl všude a taky si myslí, že na některé detaily je poněkud...mladý.

Oddechne si a kouká na něj... pak vezme příbor a začne ho krmit.

Pobaveně se nad tím usměje, ale nijak neprotestuje. "Slíbil jsem ti přeci, že to bylo naposledy co ti něco udělal...a svoje sliby držím" řekne a jemně ho pohladí po paži. Sní od něj ještě trošku, ale potom jen zavrtí hlavou, "jestli chceš tak to dojez, já už nemůžu," řekne. Na talíři sice zůstala ještě necela polovina, ale i to se pro něj zdá být nyní až příliš. "Ale jestli už taky nechceš, tak pojď ke mě," usměje se na něj a posune se blíž ke stěně, aby k němu Sasuke mohl vlézt a mohli spolu ležet, protože to nádobí můžou odnést i později. Stejně mu přijde, že jejich rodiče mají teď úplně jiné starosti než to, že oni dva mají nahoře nějaké neumyté nádobí.

Usměje se a dá to na stůl... ještě se zvedne a zamkne. Pak přejde k němu a lehne si tak že se stulí.
Přitáhne si ho k sobě, otočí se na bok a jednou rukou ho obejme kolem pasu a druhou ho zlehka hladí po vlasech. Nečekal, že to všechno takhle rychle skončí, ale nakonec musí uznat, že to skončilo právě včas. Sám z toho má radost i za Sasukeho, protože to je o jednu věc míň proč by se o něj měl bát. "Slibuju že si to o prázdninách pořádně vynahradíme. Mám to už naplánované...bude se ti to líbit. Uvidíš." Ujišťuje ho. Se Sasukem by své plány stejně uskutečnil i kdyby k ničemu takovému nedošlo, ale chce mu alespoň trochu zvednout náladu vzhledem k tomu, že Sasuke musí ještě do školy a to až do konce června. Navíc ho teď nikdo nebude šetřit, protože toho má co dohnat. "Stačí jen vydržet..."
"No jo..." A tulí se k němu.

"Uvidíš, že tohle budou úplně ty nejlepší prázdniny..." usměje se na něj a hlavou se opře o tu jeho. Skončilo to. Na dobro. I když se tk všechno zdá nyní až neuvěřitelné, tak se jim dostalo dobrého konce...navzdory tomu, že jejich šance zrovna dobré nebyly. Sám si uvědomuje, že nebýt Madarova pokusu o to je zabít, tak by trvalo ještě hodně dlouho než by se jim podařilo něco udelat. "Miluju tě... pamatuj si to," usměje se a natáhne se k Sasukemu, aby ho mohl políbit na rty. Skutečně by si přál, aby to takhle bylo už navždycky... jen oni dva, sami. Nic víc si ani nemůže přát vzhledem k tomu, že Sasuke je právě ten, se kterým by byl schopný strávit zbytek života.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anetka Anetka | 6. října 2016 v 21:35 | Reagovat

Ahoj, upřímně myslím, že by ses měla více zaměřit na psaní svých vlastních povídek (píšeš báječně) a tyto spoluautorské omezit - stejně většinu píšeš Ty a pak to Mayu (nic ve zlém) jednou větou, kterou tam někde plácne, zabije..je to můj názor, ale myslím, že například WIFMWBTY má více čtenářů, než tyto spoluautorské :)

2 Mayu Uchiha Mayu Uchiha | Web | 7. října 2016 v 0:33 | Reagovat

[1]: když myslíš ne každý a obzvlášť Sasuke není hovorny takže tak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama