Hrací skříňka 2. kapitola

12. října 2016 v 14:28 | Masumi-san |  Hrací skříňka

A opět další díl:) doufám, že se vám bude líbit:)


"Hai dattebayo!" Pronesl veselým hlasem blonďatý ninja a usmál se na právě příchozí tým. Hinatě se při pohledu na něj zatajil dech a automaticky zrudla takže radši uhnula pohledem směrem k Sakuře, která se na ni mile usmívala. Hinata jí úsměv váhavě oplatila než ze sebe vypravila:



"Dobré ráno." Špitla Hinata skoro neslyšitelně. "Dobré Hinato." Usmál se na ni Naruto a po chvíli se ozvalo sborové:
"Dobré ráno." I od ostatních.
"Dobrá, tak když už jsme tu všichni, můžeme probrat přesný cíl mise." Začal Yamato a pohledem přelétl všechny přítomné jestli mu věnují pozornost. Všichni až na Naruta, který nervózně podupával, protože už chtěl vyrazit, visely pohledy na Yamatovi.
"No tak, Naruto, dávej pozor." Ozvala se Sakura, kterou už to Narutovo podupání začalo štvát a Naruto od ní schytal pohlavek.
"Auu" Zaúpěl Naruto a položil si ruku na místo, kam dopada Sakuřina pěst. Hinata otevřela pusu, aby se Naruta zeptala jestli je v pořádku, ale její ostýchavost jí to nedovolila, a tak radši stočila pohled zpět k Yamatovi, aby se dozvěděla jaký úkol jim vlastně Tsunade přidělila.
"Tým našich Anbu dostal informaci o přibližné poloze jednoho z Orochimarových úkrytů a my jsme dostali za úkol to zkontrolovat. To je také důvod proč Tsunade-sama nechtěla, aby jste šli pouze vy." Řekl Yamato a podíval se směrem k Hinatě, Kibovi a Shinovi. "Takže náš úkol zní," začal Yamato a na chvíli se odmlčel, chtěl všechny napínat, ale i tak už většina věděla o co vlastně půjde. "Najít Orochimarův úkryt a zjistit co nejvíce informací to půjde," dořekl Yamato.
"A přivést zpět Sasukeho." Doplnil ho Naruto. Všichni se po něm ohlédli. Narutův výraz ve tváři byl neobvykle smutný, ale v jeho očích byly plamínky naděje. Hinata moc dobře rozumněla tomu, jak se právě teď cítil. Tohle mohla být jeho šance k tomu, aby našel nebo alespoň zjistil něco málo o tom, kde se teď jeho přítel nachází.
"Není zaručeno, že tam bude." Schladil ho Kakashi a Yamato na to souhlasně přikývnul.
"Senpai má pravdu, Naruto, je možné, že o Sasukem nic nezjistíme." Řekl Yamato klidným hlasem. Narutovi se na obličeji objevil úsměv a zvednul hlavu.
"Ale zaručené to není, ne?" řekl optimisticky, "tak už pojďme dattebayo! Zbytečně ztrácíme čas," řekl Naruto a proběhl Hlavní bránou ven.
"Naruto počkej!" Zakřičela za ním jeho růžovlasá parťačka, ale mladý ninja, ani nezpomalil.
"Jdeme!" Zavelel Kakashi a i ostatní vyběhli ven a po chvíli srovnali tempo s Narutem.
Hinata jako vždycky obdivovala Narutův optimismus. Už tolikrát se spálil, vrátil se už z mnoha misí, které mu měli pomoct najít Sasukeho, ale zatím na žádné se mu to nepodařilo, ale on se ani tak nevzdal. Skupinka shinobi po chvíli z prašné cesty odskočila do lesa, který se rozléhal po obou krajích cesty a začali skákat z jedné větve na druhou blízko u sebe.
"Kakashi sensei," začal Kiba a přiskočil blíže k maskovanému ninjovi, aby se lépe slyšeli. "Nebude lepší když se rozdělíme? Pokryjeme tak větší území," řekl Kiba a Kakashi na jeho návrh přikývnul.
"Ano, ale ještě ne. Jsme ještě dost daleko a bylo by to prozatím zbytečné, " Odpověděl muž s maskou přes dolní půlku obličeje. Kiba zase odskočil zpátky na své místo a podíval se na svoji týmovou partnerku, která se snažila držet tempo s blonďatým chlapcem, který byl úplně vepředu spolu se Sakurou a Saiem.
***
Skupina osmi shinobi a jednoho ninja psa postupovala lesem stále kupředu až dokud se po několika minutách jeden z jouninů nezastavil a tím nedal signál ostatním, aby udělali to samé. Seskočili dolů na menší mítinku v lese a počkali než se tam dostaví všichni.
"Dobrá, " začal Kakashi a podíval se na všechny členy. "Jak už před chvílí říkal Kiba, měli bychom se rozdělit, abychom pokryli větší území. Máme tady tři lidi, kteří mají vyjímečné pátrací schopnosti, " řekl a pohledem zabloudil k týmu osm. "A taky Sai může pátrat ze vzduchu. To máme čtyři lidi... je nás celkem devět, když počítám i Akamara, což znamená, že uděláme, jak týmy po dvou, tak i samostatně." Všichni napjatě poslouchali Kakashiho plán a byli zvědaví, jak je rozdělí do týmů. "Saii ty budeš sám a budeš hledat ze vzduchu." Pronesl Kakashi a podíval se na bledého chlapce s krátkými vlasy a nic neříkajícím výrazem.
"Hai." Odpověděl Sai a vytáhnul si svůj svitek, na který nakreslil ptáka a potom složil pečetě. "Ninpou: Chōjū Giga" šeptnul Sai a z jeho svitku vylétl černobílý jestřáb, na kterého krátkovlasý chlapec vyskočil.
"Dále, Kiba bude s Akamarem sám, " pokračoval Kakashi a odpovědí mu bylo souhlasné přikývnutí od Kiby a zaštěkání od Akamara. "Shino bude s Yamatem, Sakura bude se mnou a Pakunem a Naruto, ty budeš s Hinatou. Každému vám k sobě dám jednoho z mých ninja psů pro lepší komunikaci. Nejsem si totiž jistý zda by byli vyslačky vhodné." Dořekl Kakashi. Hinata, která ho celou dobu poslouchala byla štěstím bez sebe, ale kromě toho, že se usmívala by to na ní nikdo nepoznal. "Dobrá rozumí všichni všemu? Máte někdo nějaké výhrady?" Zeptal se jich ještě Kakashi zatímco skládal pečetě pro Kuchiyose no Jutsu.
"Ne." Odpověděli všichni sborově. Po chvílli se na místě, kam Kakashi po složení pečet položil ruku v obláčku dýmu objevil Pakun s dalšími třema psy, kteří se hned připojili k jednotlivým dvojicím. Kakashi se ještě otočil na Saie.
"Pokud bys něco našel, způsob jak poslat zprávu máš, že?" Ujišťoval se ještě Kakashi jestli je jeho doměnka správná. Tu mu potvrdilo přikývnutí tmavovlasého chlapce.
"Dobrá tedy, pokud by jste něco našli vyčkejte na místě dokud se k vám nepřidáme. Nepodnikejte žádné sólo akce, " upozornil je ještě Kakashi a celou dobu přitom upřeně pozoroval Naruta, který mu upřený pohled opětoval.
"Jo, Naruto, hlavně žádné hlouposti, ne že to bude jako minule." Přidala se ke Kakashimu Sakura a sjela Naruta zamračeným pohledem.
"Klid Sakuro-chan, my s Hinatou to zvládneme." Řekl Naruto nadlehčeně a podíval se na tmavovlasou dívku, jejíž tváře dostávali čím dál červenější odstín.
"H-Hai Naruto-kun, " špitla Hinata. Yamato je všechny pozoroval a jen se v duchu modlil, aby se skutečně nic nepokazilo, protože kdyby Naruto vyrazil sám proti Orochimarovi a Sasukemu nemuselo by to pro něj dopadnou dobře, zvlášť pokud by použil Kyuubiho sílu.
"Tak rozchod!" Zavelel Kakashi a sekundu na to už každá dvojice odskočila jiným směrem.
Naruto prakticky hned co se oddělili od ostatních nasadil co nejrychlejší tempo a až po chvíli si uvědomil, že je na Hinatu až trochu moc rychlý, a tak i když nerad, protože už by nejradši ten úkryt našel, zpomalil dokud s ním Hinata nesrovnala tempo a neskákali bok po boku po větvích stromů.
Hinata se cítila jako v sedmém nebi. Být takhle blízko Naruto a pozorovat ho jí vždycky stačilo a byla spokojená i s tímto málem. Samozřejmě že to nebylo o tom, že by nechtěla víc... byla jenom přesvědčená, že nic víc ani mít nemůže. Po několika dalších skocích aktivovala svůj Byakugan a začala se rozhlížet po okolí.
"Vidíš něco?" Ozval se Narutův hlas po chvíli a ohlédnul se na svoji dnešní parťačku. Hinata samozřejmě zrudla, ale odpověděla téměř okamžitě:
"N-ne, zatím nic zvláštního, Naruto-kun." Pípla a dál se rozhlížela po okolí.
***
Naruto s Hinatou a ninja psem hledali několik hodin, ale ne moc úspěšně. Nestihli prohledat ještě celou plochu co měli, ale čas byl proti nim. Pomalu ale jistě přicházel soumrak a slunce začínalo zapadat. Obloha se u obzoru zbarvila do žluta a postupně přecházela do červené. Byl to vskutku krásný pohled, který si ovšem nikdo nemohl vychutnat, protože měli důležitou misi, která měla přednost. Byli by dále pokračovali v cestě kdyby z dálky neuslyšeli psí štěkot. To je donutilo zastavit a Naruto stočil svůj pohled z cesty před sebou na jejich psího společníka.
"Co se děje? Našli něco?" Zeptal se Naruto netrpělivě.
"Ne," odpověděl ninja pes a Hinata si mohla v Narutových očích všimnout náznaku sklamání.
"Tak co se děje?" Zeptala se kunoichi.
"Je to rozkwz od Kakashiho... všichni se máme sejít na noc. Pokračovat se bude zítra." Odpověděl jí ninja pes a odskočil z jejich původní trasy a rozběhl se směrem k místu, kde se měli setkat s ostatními. Očekával, že ho budou Naruto a Hinata následovat a tmavovláska se k tomu i chystala, ale Narutův hlas ji zastavil.
"Ne," hlesl Naruto tiše. "Já nejdu, budu pokračovat v hledání, nemůžu to teď vzdát... třeba jsme už blízko, " řekl blonďák s nadějí v hlase. Hinata chvíli přemýšlela než tichým hláskem řekla: "Naruto-kun, bude lepší když půjdeme... brzy bude tma a ve tmě nic neuvidíš. Navíc kolem dokola opravdu nic není. Zbytečně by si tu bloudil, potřebuješ si odpočinout. Zítra určitě něco najdeme, " řekla a sklopila omluvně hlavu, " mrzí mě, že jsme to ještě nenašli...možná, že kdybych se víc snažila tak,"
"Ne," přerušil ji Narutův hlas, "není to tvoje vina." Dodá Naruto a dvěma prsty ji chytí za bradu a jemně jí ji zvedne tak, aby se na něho podívala. Tmavovláska mu nijak neodporuje a poslušně zvedne hlavu přičemž se setká s pohledem těch krásný, blankytně modrých očí, které jí tolik připomínají letní oblohu, kterou vždy ráda pozorovala, protože jí připomínala jeho oči. Kůže na místě, kde se jí Naruto dotýkal jí začala pálit. Nebylo to nepříjemné právě naopak. Hinata začala rudnout a uvnitř bojovala s tím, aby neomdlela. "Byla si skvělá Hinato, jen jsme asi neměli štěstí, " řekne jí Naruto šeptem. Ani neví proč, ale nechce, aby se cítila špatně kvůli tomu, že ještě nic nenašli.
Jejich vzájemnou chvilku ovšem překazil hlas jednoho z Kakashho ninja psů.
"Poslyště mládeži, měli bychom si pohnout." Zavolal směrem k nim, byl totiž teď už hodně ve předu. Naruto spustil svoji ruku podél těla a otočil se čelem k psovi.
"Vždyť už jdeme-ttbebayo!" Zavolal a odskočil na další větve. Hinata chvíli jenom skoprněle stála, ale po chvíli už také byla schopná vydat se za nimi.
***
Cesta k ostatním jim zabrala pouze pár minut. Slunce se mezitím stihlo schovat za obzor a i obloha nakonec potemněla a ukázaly se na ní zářivé hvězdy.
Hinata s úžasem ve tváři pozorovala noční oblohu zatímco přišli na místo setkání. Byli poslední co chyběli. Ocitli se na menší mítince v jejímž středu stála dřevěná chata, kterou měl na svědomí nejspíš Yamato. Všichni tři se vydali dovnitř, v předsíni si zuli boty a potom po dřevěném schodišti vystoupali do prvního patra a šli po zvuku hlasů až dorazili do velké místnosti, kde už všichni ostatní čekali.
"Tak jste konečně tady! Že vám to trvalo." Začal Kiba když je viděl, byl rád, že jsou oba dva v pořádku.
"No jo." Zamručel Naruto, který se posadil na zem k jedné stěně a Hinata zaujala místo trošku dál od něj, protože se neodvážila sednout si blíž.
"Zítra budeme pokračovat v hledání, teď v noci bychom stejně nic nenašli, " začal Yamato.
"Všichni bychom si měli odpočinout a doplnit síly na další den." Dodal Kakashi za Yamata a lehnul si zády k ostatním čímž dal jasně najevo, že on už jde spát. Všichni ostatní ho napodobili. Hinata si ze zad sundala svůj batoh a vytáhla si z něj svoji deku, kterou se přikryla. Batoh použila jako polštář a zavřela svoje světle fialkové oči, protože už na ni pomalu padala únava. Přece jenom dnes několik hodin intenzivně používala Byakugan a to ji dost vyčerpalo.
Po nějaké chvíli už všichni spali. Tedy skoro všichni. Jediný chlapec s blonďatými vlasy nemohl usnout. Tolik se těšil, že se dnes něco dozví o Sasukem, ale to nebyla jediná věc nad kterou musel přemýšlet. Necítil se nijak zvlášť unavený, a tak když ho přestalo bavit se pořád převalovat a snažit se usnout, se zvednul a vyšel ven na menší balkón, kde se posadil na zábradlí a pozoroval noční oblohu a bledý měsíc. Jeho kroky a také tiché zavrzání balkonových dveří ovšem narušili spánek tmavovlasé dívky, která se chvíli na to probudila a jako první pohledem zabloudila k místu, kde spal Naruto a polekaně se zvedla do sedu když ho tam neviděla. Bála se, že se Naruto vydal hledat Orochimarův úkryt sám, a proto se urychleně zvedla, popadla svůj batoh a chtěla jít vzbudit Kakashiho-senseie, ale v tom si všimla osoby sedící na zábradlí.
Pomalu se vydala k pootevřeným dveřím a vklouzla ven na balkon. Chladný vítr jí ofoukul tváři a kvůli tomu se trošku zatřásla. Její pohled padl na osobu sedící na zábradlí a trošku nesměle s k němu přiblížila.
"Proč nespíš, Hinato?" Zepta se tiše Narutův hlas. Jmenovaná sebou trošku trhla.
"J-já... myslela jsem si, že si odešel hledat na vlastní pěst a tak jsem..."
"se vydala mě zastavit," dopověděl za ni a koutkem oka se na ni podíval. Ta se pod jeho pohledem mírně ošila. "Měla by sis jít zase lehnout, musíš být unavená," dodal po chvíli. Hinata ovšem zůstala zamyšleně stát na místě.
"Nikam neodejdu." Ujistil ji a na tváři se mu objevil úsměv. Hinata mírně kývla a otočila se. U dveří se, ale zastavila začala něco hledat v batohu. Potom se s tím otočila k Narutovi. Byla celá rudá, ale to on naštěstí v té tmě poznat nemohl.
"N-Naruto-kun?" Špitla, aby získala jeho pozornost. On se na ni otočil a mlčky čekal co řekne. Tmavovláska chvíli mlčela, a tak ji Naruto trošku popstrčil:
"Ano?" Zeptal se.
"Víš... už je asi po půlnoci a... a to znamená, že... no..." začala Hinata, ale nemohla najít ty správná slova, a tak v návalu paniky vrazila Narutovi do rukou zabalený dárek se slovy: "Krásné narozeniny, Naruto." Pronesla se skloněnou hlavou. Naruto na ni vyjeveně koukal, úplně zapomněl, že má dnes narozeniny a nesmírně ho potěšilo, že si na to Hinata vzpomněla. Podíval se na dárek ve svých rukou a už od pohledu bylo vidět, že si i na balení dala Hinata hodně záležet.
"J-já..." začal Naruto, kterému snad poprvé v životě došla slovo. "Děkuju Hinato-chan, " řekla obdaroval ji jedním ze svých zářivých úsměvů, který málem dostal Hinatu do mdlob. Hinata potom zamumlala jenom něco jako: " Není za co, dobrou noc," a rychle utekla dovnitř, kde si zase lehla.
Naruto chvíli ještě koukal na místo, kde Hinata před chvíli stála a usmíval se. Zvedlo mu to náladu. Znovu se podíval na dárek a přemýšlel jestli ho má rozbalit už teď. Usoudil, ale že bude lepší když si ho rozbalí zítra za světla, a tak se rozhodl, že si půjde také lehnout.
***
Brzo ráno se všichni probudili poměrně brzo s výjimkou Naruta, který očividně dospával. Nakonec byla Sakura nucena ho probudit. Udělala to ovšem poměrně drastickým způsobem a všichni ostatní v tu dobu Naruta litovali. Sakura z něj totiž surově strhla přikrývku a začala s Narutem třepat. Ten se s trhnutím probudil a nechápavě koukal kolem sebe. Když si všimnul Sakury, tak polekaně vyjeknul a odskočil ke stěně, čímž si od Sakury vysloužil ránu pěstí. Takže když se Naruto dostavil před dům k ostatním měl na hlavě docela slušnou bouly.


"No konečně Naruto, čekáme tu už celou věčnost." Okomentoval jeho pozdní příchod Kiba, který by už nejradši vyrazil. Naruto na to jenom něco nesrozumitelně zamručel.

"Dobrá, takže týmy jsou stejné jako včera, pokyny také. Buďte opatrní!" Řekl jim Kakashi než se všichni rozešli stejnými směry jako včera.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama