Za dveřmi 10. kapitola

8. září 2016 v 22:22 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Za dveřmi

A opět další kapitola:)

Mayu - Sasuke
Masumi - Itachi



Sasuke si opatrně sedne a sundá si tričko a lehne si na břicho a kouká.



"Jdu vyzkoušet jaká je voda," prohlásí Shisui jakmile uloží box na dobré místo a rovnou si to vykročí k vodě. Itachi na to jen letmo přikývne, protože jeho plnou pozornost si získal Sasuke. Pohledem se ovšem snaží vyhnout všem těm modřinám, které má na zádech. Lehne si tedy k němu a hlavu si podepře tak, aby na něj dobře viděl, "Sasu? Předtím mě zastavila mamka... s tím, že by sis měl ti modřiny něčím natírat... jestli chceš tak ti to můžu natřít tou mastičkou co mi dala," navrhne mu tiše. To, že je Sasuke u něj tak blízko, ale nemůže se ho dotknout jinak než jako bratra už hlavně kvůli Shisuiovi, který tam sice teď není, ale i tak by je mohl vidět.

"Můžeš aspoň to nebude štípat..."

"Neboj, bude to dobré. Rychle se ti to potom zahojí, to mi věř," ujistí ho s usměvem na rtech a zvedne se do kleku, potom se trochu posune blíž k němu. Z kapsy si vytáhne tu mastičku, odšroubuje víčko a potom a si trochu vytlačí na prsty. "Kdyby to moc bolelo, tak mi řekni, ano?" Šeptne a podívá se na něho. Opatrně mu to potom začne roztírat po zádech v místech, kde má ty modřiny, které sice už pomalu mizí, ale podle toho, jak vypadají, tak si jen může představovat, jak moc to asi musí bolet...hlavně, když na tom třeba leží, a nebo jen sedí. "Dobrý? Mělo by to trochu chladit..." řekne po chvíli a soustředěně přitom pozoruje svoji práci, aby mu náhodou nějak neublížil.

"Dobré neboj..." A kouká na něj.

"To jsem rád," usměje se a ještě trochu si tě mastičky vytlačí a následně mu to rozetře. "Dobře, teď už jen musíš chvilku počkat než to zaschne a klidně můžeš taky zkusit jít do vody...jestli si teda dáš pozor na tu ruku..." dodá a lehne si vedle něho na záda, aby na něj nekoukal shora, protože jednak by to vypadalo zvláštně a ani slušné to není. "Teda pokud budeš chtít...ale vzhledem k tomu, jak horko je i tady ve stínu tak... navíc kromě nás tu nikdo není... a víš, že tě neukousnem," usměje se. Přeci jen má pocit, že v tom Sasukeho skutečně potřebuje neustále ujišťovat, aby si tím mohl být naplno jistý... nechce totiž, aby se zase stáhl do té své pomyslné ulity.

"Nechci zatím jít...." A opře se o něj a i se stulí a zavře oči.

Zavrtí nad tím hlavou, občas ho fascinuje, jak moc jeho bráška rád spí. Přeci jen by to do něj rozhodně neřekl, "jen si v klidu odpočiň..." šeptne. Zůstane přitom nehybně sedět,když už se o něj Sasuke opírá. Po očku sleduje i Shisuie, který nevypadá, že by mu samota nějak vadila... jindy by za ním nejspíš už dávno vletěl i Sasuke, protože je to právě on, koho na tyhle srandičky užije. Alespoň využije toho, že jim jejich bratranec nevěnuje žádnou pozornost a začne Sasukeho jemně hladit ve vlasech. V takovýchto situacích je občas velmi těžké se k němu snažit chovat naprosto normálně jako k bratrovi... obzvlášť, když jsou jeho city, které k němu chová, tak silné.

Obejme ho a stulí se tak jako vždycky.. "Mám te rád a moc..." Šeptne a tulí se.

"Já vím... já tebe taky..." zašeptá, pokaždé když mu to Sasuke řekne , tak se to zdá být stejně krásné jako poprvé...tedy alespoň to vzbuzuje stejný pocit. "Uvidíš, že potom, co vyřešíme tu záležitost s Madarou už budeme mít klid... a potom už se budeš moct úplně soustředit na školu... věř mi, že až budeš mít po maturitě...za nějakou dobu tak to bude stát za to," zašeptá mu do ucha s úsměvem na rtech. Ví, že Sasukemu nemůže říct moct, protože to má být překvapení, ale tak nebo tak...trochu navnadit ho může. Alespoň tak Sasuke bude moct myslet i na jiné věci než na ty, které mu jen připomínají to, co všechno se mu stalo Madarovým přičiněním.
"Snad jo.." A tulí se u něj.
"Určitě.... věř tomu, bráško," pousměje se, " navíc... upřímně si myslím, že po tomhle už bude všechno mnohem lepší... to ti slibuju. Hodně věcí s změní," šeptne. To už si, ale všimne, že k nim pomalu míří Shisui, a tak se alespoň částečně odtáhne. "Tak co? Jaká je voda?" prohodí směrem k němu, aby nezačal mít nemístné otázky, "Jo... úžasná. Oproti tomu, jak je tady..." odpoví mu s nadšeným úsměvem na rtech a podívá se potom na Sasukeho, "Měl bys to taky zkusit Sasuke... trochu se zchladit. Prospěje ti to, to mi věř.." ujistí ho a potom kývne i na Itachiho. Jindy by je tam nejspíš vlastnoručně odtáhl, ale je mu jasné, že tentokrát by mu to u nich rozhodně neprošlo. "No tak... život se musí žít... tím, že tady budete jen tak sedět se stejně jenom upečete... a neříkejte že nemám pravdu..."
Sasuke jen leží a částečně se tulí a usne.
"Pšt," vydá ze sebe Itachi nad odpověď, když vidí, jak se jeho bratr zklidnil. Na to sebou Shisui šlehne na deku k nim, obličejem dolů a s rukama na puse, aby utišil smích. "Tak ten mě dostává... jak je možné, že vždycky dokáže tak lehce usnout? To ho tak nudím?" vydechne jakmile se trochu zklidní a přetočí se na záda, aby nemusel huhlat do deky. "Nemyslím si... jen bych řekl, že to všechno ještě pořád dospává... někdy si říkám, že je lepší, když spí... přeci jen vypadá tak klidně... jakoby ho nic netrápilo, ale potom se mu to všechno začne vracet a je to pryč," povzdechne si Itachi a zavrtí nad tím hlavou, "pohlídej ho..." řekne a pomalu se přitom zvedne tak, aby ho neprobudil. O několik kroků ustoupí pozpátku a potom se otočí. Přejde k jezeru a sehne se, sundá si tričko a lehce ho namočí ve vodě. Vyždímá ho a vrátí se k nim. Jemně zkusí jestli se Sasukemu už vsákla ta mastička, a potom mu to tričko přiloží na záda, protože cítí, jak je rozpálený.

Ještě chvíli spí než se prudce vzbudí a začne se třást.
Itachi i Shisui sebou trhnou ve stejnou chvíli, protože přeci jen ani jeden z nich tohle nečekal... alespoň ne tak brzy. Itachi, který je na tohle chování už částečně zvyklý zareaguje nejrychleji a jemně si ho přitáhne k sobě. "Šššš, Sasuke, to nic ano? Byl to jen zlý sen... si v bezpečí. Nic se neděje. Uklidni se." řekne tiše a konejšivě ho přitom hladí po zádech. Jeho počínání sleduje i Shisui, který je opět svědkem toho, jak moc to Sasukeho poznamenalo. Jen to v něm,ale vzbuzuje zvědavost, protože stále ještě neví, co přesně se stalo. Jeh strýc mu už sice něco málo řekl, ale i tak se mu zdá, že je za tím něco mnohem víc.
Sasuke se stulí k Itachimu jak toulavé kotě a i potichu začne brečet a třást se.
"Sasuke...Sasuke poslouchej mě..." šeptne a jemně přitom vezme jeho obličej do dlaní, aby na něj lépe viděl a palci mu setře slzy, "neplač ano? Nic to není... už je po všem a teď si v bezpečí, slyšíš?" hlesne, "jsem tu já... a taky Shisui. Ani jednoho z nás se nemusíš bát, ano?" pousměje se a jemně ho opět pohladí po vlasech, ve snaze ho alespoň trochu uklidnit. "Zkus se trochu uklidnit, ano? Pořádně se nadechni... a zase vydechni... jsi teď v bezpečí takže se nemusíš ničeho a ani nikoho bát, ano? Jsem tady... mi oba... nenecháme někoho, aby ti ublížil, ano?" hlesne tiše, ale tak,a by ho Sasuke moc dobře slyšel a hlavně vnímal. Pomalu ho přitom hladí, aby se uklidnil.
Přítuli se a uklidňuje se u něj a opře se.
Oddechne si, když vidí, že se trochu zklidňuje, podívá se přitom na Shisuie, který taky vypadá, že se očividně trochu lekl. Přeci jen takhle vidět někoho, koho zná už od narození je... těžké. Víc než si může kdokoliv jiný představit. "Chceš jít raději pomalu domů? Zjistil bych jestli je tam už jenom máma, ale... ale jak chceš," podívá se na něho a potom na Shisuie, který jenom mlčky přikývne. I jemu je jasné, že bude lepší, když si Sasuke pořádně odpočine někde, kde se bude cítit v bezpečí. Navíc to nevypadá, že by snad někdo z nich měl ještě náladu na to si užívat u vody, i když je velmi teplo... tady alespoň na to, že ještě ani pořádně nezačalo léto.
Jen zavrtí negativně a kouká na Itachiho... pomalu se zvedne a kouká na vodu a jde pomalu k ní.. sedne si do ní a kouká před sebe.
"Půjdeš za ním?" vypadne po chvíli ze Shisuie, "Já nevím... chvilkama uvažuju nad tím jestli třeba nechce být sám, ale... ale potom mi dojde, že možná je to právě to co chce." povzdechne si Itachi a pomalu se zvedne, "Každopádně kdybych mohl něco udělat... tak i řekni, nebudu ho zbytečně stresovat," pokrčí rameny Shisui a s tím se natáhne na deku. Dlouhovlasý Uchiha jen přikývne a pomalu vyjde za Sasukem, "bráško..." vydechne a posadí se kousek od něj, aby neseděl ve vodě. "no tak... zbytečně se s tím netrap... nestojí ti to za to. Zbytečně si tím kazíš chvíle, které by sis měl pořádně užívat," řekne vážně.
"Asi.." A posune se k němu a i se o něj opře.
Nechá ho, aby se o něj mohl opřít a přivře oči, "vím, že to není jednoduché... pokusit se to vymazat ze svého života jakoby se to ani nestalo. Moc dobře vím, že takhle jednoduché to nebude... ale... máš kolem sebe tolik lidí, kteří tě mají rádi a kterým na tebe záleží... a tím nemyslím jen sebe, ale i mámu, tátu, Shisuie... a sám máš své vlastní přátele," vydechne, "nezapomínej na to, ano?" Pousměje se a podívá se na něho, "nakonec se s tím naučíš žít... vím, že to teď zní hrozně, ale jednou.... no... nezapomeneš na to sice úplně, ale myslím, že víš, jak to myslím... alespoň trochu," vydechne, "snažím se tím alespoň říct... že to bude dobré,to ti slibuju," řekne tiše, ale tak, aby ho Sasuke mohl slyšet.
"Já vím..." A přítuli se k němu.. obejme a opře.. "nespouštěj mě.." šeptne
"Nepustím," zašeptá a taktéž ho obejme. Skutečně by ho nejraději vůbec nespouštěl ať se stane cokoliv. Ví, ale že než tohle bude moct uskuteční, tak se bude muset postarat o to, aby se Sasukeho obavy ztratili... a k tomu potřebuje dostat Madaru. "Bráško pokud se opravdu necítíš dobře, tak můžeme jet... doma sis mohl odpočinout...prospat se... Ale jak chceš," šeptne. Nechce ho do ničeho nutit, ale i tak má pocit, že by se mnohem líp cítil doma. "Zkus se trochu uklidnit, ano? Stres ti nijak nepomůže..." zašeptá a jemně ho hladí po zádech. "I Shisui má o tebe strach... No tak...nemůžeš se přeci před ostatními uzavřít do sebe..." zavrtí nad tím hlavou.

"Dobře, ale domů nejdu"

"No tak... myslím, že Madara už tam stejně nebude... navíc... máma si bude dělat starosti," řekne vážně. Slyší za sebou kroky, a tak pootočí hlavu.
"No...pokud budete chtít, tak mužem jít na chvíli ke mě... pustit si nějaký film navíc...Shiro bude rád, že bude mít společnost. Tak nějak se mi zdá, že uz mu já lezu krkem..." ušklíbne se, samozřejmě to ani nemyslí vážně. Spíš naráží na to, že i jeho pes jednoduše miluje návštěvy. "Navíc co si pamatuju, tak si měl vždycky rád zvířata...ne? Sasuke?" Zeptá se ho Shisui a podívá se na něj. Na to Itachi mírně přikývne a koukne na Sasukeho, "to není tak špatný nápad..." usoudí, alespoň by se tak vyhovělo Sasukeho podmínce, že domů nechce.

"Tak dobře ale chládek a ledové pití"

"O to se neboj..." ujistí ho Shisui a usměje se, je rád, že to Sasuke vzal. "Tak pojď bráško... " řekne Itachi a s tím se on sám zvedne a natáhne ruku k Sasukemu, aby se mohl taky zvednout. Je rád, že s tím souhlasil,protože na jednu stranu je to alespoň krok kupředu. Volnou rukou přitom vytáhne z kapsy klíče od auta a podá je Shisuiovi, "jdi napřed a zatím to tam dej... půjdeme se Sasukem hned za tebou jen zbalím tu deku," řekne. "Rychleji by to tak alespoň budeme mít sbaleno. " dodá potom dlouhovlasý Uchiha. "Spolehni se..." přikývne Shisui a vezme si ty klíče, které si schová, aby mu nevypadli. Otočí se vrací se zpátky k dece a mohl ten box odnést do auta.
Sasuke zůstává u Itachiho a drží se ho.
"Tak pojď," vytáhne ho na nohy a přidrží ho dokud si není jistý, že může normálně stát, "bude to dobré, uvidíš... alespoň se trochu zabavíš..." usměje se a pomalu vyjde směrem k dece, kde ho musí na moment pustit, aby se mohl sehnout a vzít deku, kterou na rychlo složí. "Alespoň si trochu vyhraješ se Shirem... ne? No tak... netvař se jakobys měl jít na pohřeb.." zavrtí nad tím hlavou, nechce, aby se Sasuke tvářil jako boží umučení... ještě víc to v něm umocňuje pocit bezmoci, že mu s tím nemůže nijak pomoct... ať už dělá cokoliv, protože ani to zatím očividně nefunguje. Raději tedy chytne deku a jde pomalu se Sasukem směrem k autu, kde už by měl čekat Shisui.
Sasuke jde hned za ním a zastaví se u dveří.
Otevře mu dveře od auta, kde už na ně čeká Shisui, "sedni si, jen odložím tu deku," řekne mu a na to přejde zezadu, kde si otevře kufr a vloží tam tu deku, aby ji potom nemusel hledat, kde ji má. Následně ho zavře a přejde z druhé strany, kde se posadí na místo řidiče, "dobře... můžeme vyrazit? Máte všechno? Nenechali jste tam nic?" ujišťuje se, aby tam potom nemuseli jet ještě jednou... Místo odpovědi, ale slyší jen uchichtnutí od Shisuie, "Neboj mamčo... máme všechno," ujistí ho pobaveně nejstarší z nich. "Hlavně, že máme Sasukeho... to je nejdůležitější... no ne?" nadhodí po tom. To mu Itachi souhlasně odkýve, protože by nebyl schopný jen tak ho někde nechat.
Sasuke mlčky sedí a kouká.
"Tak fajn," řekne nakonec Itachi, když vidí, že všichni očividně mají všechno. Nastartuje tedy a vyjede k Shisuiovi domů, aby mohli pokračovat v jejich snaze Sasukeho trochu rozptýlit. Přijde mu, že jim zbytek cesty utíká až moc rychle, protože během chvilky se opět objeví před Shisuiovým domem, kde taky zaparkuje. "Dobře, jsme tu," řekne, což je tak nějak očividné. Vypne motor a podívá se na Sasukeho, "Tak pojď... půjdeme," usměje se a vystoupí z auta stejně jako Shisui, který jde nejdřív pro ten box se kterým následně vyjde k domovním dveřím, kde ho na moment odloží, protože je mu jasné, že by mu ho Shiro nejspíš shodil. Odemkne a pomalu vejde dovnitř než se na něj stihne jeho chlupatý kamarád vrhnout.
Sasuke jde s Itachim.
Itachi zamkne auto a potom spolu se Sasukem jde dovnitř. V předsíni se vyzuje a zavře za nimi dveře, aby se Shiro nevydal na procházku. "Co si dáte k pití?" Houkne na ně Shisui z kuchyně zatímco k nim pošle Shira, aby se mu nepletl pod nohy. Ten, jakmile je uslyší, tak vystartuje do předsíně a jako první se vrhne na Itachiho, které byl nejblíž. Ten se k němu trochu sehne, i když ví, že potom skončí celý od chlupů a slin, a začne ho jemně drbat. "Co Sasuke... co kdybychom si taky takového chlupáče pořídili?" nadhodí a podívá se přitom na brášku, aby viděl jeho reakci. Na jednu stranu ví, že se zvířaty nikdy problém neměl, ale kdo ví jestli svůj postoj nějak nezměnil.
"Klidně ale od štěňatka.." A kouká na ně...
"Neboj se... věř mi, že tohle...." poukáže na Shira, "bych ti domů nepřivezl... ale... uvidíme, jak to dopadne... " řekne poté, není si totiž až tak jistý, jak dalece by z toho byli nadšení jejich rodiče. "Stačí cola," křikne poté na Shisuie a pomalu se zvedne. "Chceš s tím nějak pomoct?" zavolá ještě. "No můžeš mi pomoct alespoň s tím občerstvením," křikne zpátky Shisui. "Sasuke, pohlídej zatím Shira ať nám to nejde všechno sežrat..." usměje se Itachi a rychle líbne Sasukeho na čelo dokud tam není Shisui a následně se vzdálí do kuchyně. Shiro mezitím nadšeně poskakuje kolem Sasukeho a lísá se k němu, aby ho Sasuke alespoň trochu podrbal za ušima.
Usměje se a začne ho drbkat
Shiro začne spokojeně vrtět ocasem a vyvalí se na zem k Sasukeho nohám. To už se, ale domem rozlehne Itachiho volání: "Sasuke! Jsme v obýváku," zavolá starší Uchiha zatímco spolu se Shisuiem všechno uloží na stolek před televizi, aby si následně mohli něco pustit. Sasukemu do pití schválně hodí ještě led, aby to měl dostatečně studené, i když to bylo do teď v ledničce. Oba se mezitím posadí na gauč přičemž Itachi nechává místo vedle sebe, aby si k němu mohl sednou i Sasuke. "Kouknem na něco? Když už jsme tady?" nadhodí po chvíli Shisui a zvedne se, aby mohl vybrat nějaký ten film, na kterém se všichni shodnou. "Sasu... na co máš náladu?"
"To je fuk hlavně ať v tom není mafie..." A zvedne se a dojde k Itachimu a sedne si.
"Ták fajn, dám tam tuhle komedii, bude se vám to líbit... to mi věřte," ujišťuje je Shisui a pustí tam jedno DVDčko. "Tak fajn a vemte si na co máte chuť... budu rád, když se to sní ať mi to tu potom nezůstane.. bych byl jako balon než bych to snědl," ušklíbne se a koukne na Shira, který se přiřítí hned za nimi a vměstná se vedle Sasukeho přičemž si hlavu položí na jeho klín, aby měl na všechno dobrý výhled. "Neboj se, Shisui... myslím, že tobě by to ani neuškodilo navíc... stačí jeden hovor z práce a bude to zase pryč," ujistí ho Itachi. Natáhne se přitom pro jeden pohárek s pitím a pomalu se napije. Spokojeně přitom přivře oči, protože je to pití přijemně chlazené což je za tu dobu na slunci přijemná změna.
Sasuke začne Shira drbat a kouká.
"Dobrý?" šeptne k němu po chvíli Itachi a pousměje se, když vidí, že je Sasuke poměrně spokojený... alespoň vzhledem k tomu, jak se tvářil předtím. Skutečně začíná zvažovat, že by mohl Sasukemu nějaké to štěně nebo kočku pořídit, aby měl nějakého společníka kdyby náhodou někdy musel jít do práce, tak aby se cítil v bezpečí. Na druhou stranu ví,že by to musel probrat s rodičema a při nejhorším si ho vzít k sobě, ale tak nebo tak by to nějak jít mohlo. Nechce ho, ale s tím nějak vyzpovídávat, a tak se raději věnuje filmu, ze kterého se po několika minutách vyklube dost slušná komedie, u které se dá dost dobře nasmát. Po očku přitom sleduje Sasukeho.
Hladí ho a pak přestane a přítuli se a kouká.
"Zkus tohle..." nadhodí Itachi a přisune k Sasukemu talířek se sandviči, "S rajčaty... ty máš rád," pousměje se a letmo se na něj podívá. Nejraději by si ho jednoduše přitáhl do náruče, políbil, a tak se s ním v klidu díval dál, ale ví, že na to si bude muset ještě nějakou dobu počkat, ale... kdo ví. Třeba že za pár let tomu všemu bude úplně jinak a oni tak alespoň získají trochu volnosti co se jejich vztahu týče. Tedy... alespoň v to Itachi doufá, nic jiného mu totiž ani nebývá. Pro teď hold bude muset držet jazyk za zuby... hlavně kvůli tomu, že by to nakonec mohl někdo použít proti nim a to by rozhodně nebylo dobré... obzvlášť, když je Madara stále ještě na svobodě.

Sasuke na to kouká a jeden si vezme.
"Neboj se... není to otrávené, " ujistí ho Itachi a aby ho o tom přesvědčil, tak si sám jeden vezme a kousne si. Neví sice jestli to Shisui patlal sám, a nebo jestli je jen koupil, ale každopádně jsou dost dobré. Někdy si říká, jak to tam Shisui vůbec zvládá, protože sám žije už dlouho... vlastně už od smrti jeho otce což se stalo před několika lety, kdy ještě ani nebyl plnoletý... Tentokrát to byli pro všechny hodně těžké časy. "Chutná?" podívá se potom na Sasukeho, aby se nemusel v myšlenkách vracet k těmto ponurým myšlenkám. Sice je to součástí i jeho minulosti, ale někdy je lepší nechat minulost jednoduše spát. "jen se pořádně najez..." pousměje se a nenápadně kousek podstrčí i Shirovi.
"Jo" a jí.. kouká na telku.
"Tak vidíš...to jsem rád," usměje se na něj Itachi a opře si potom hlavu o opěradlo. Sám přitom kouká na ten film,.který je kupodivu dost dobrý...rozhodně to nečekal, protože co se týče komedií, tak je jen málo takových, kde by byl ten humor takový, že by nehraničil až s nevkusností.
"Kdy ti budou sundávat tu sádru?" Zeptá se ho po chvíli Shisui, protože vidí, že ho to už musí pořádně štvát... a to se mu tedy nediví. Sám by to nejspíš jen tak nevydržel, "nemáš ji sice ještě nějak dlouho, ale i tak...ne?" Dodá trochu nejistě. Nakonec ani neví co s tou rukou vůbec měl... jestli skutečně zlomene, a nebo jiné zranění , co by sádru vyžadovalo.

Nic na to neřekne a kouká na brášku.

"Sasuke...no tak," šeptne po chvíli Itachi, není mu jasné, proč není schopný ani Shisuiovi odpověď na takovouhle otázku, která s tím vším, co se mu stalo nemá přímo nic společného. Když ale vidí, že se k ničemu nemá, tak se s povzdechem otočí na svého bratrance se slovy: "no ještě několik dní to mít bude... na kontrole s tím ještě nebyl" vysvětlí, "ještě je docela brzo takže... " pokrčí rameny. Sám by byl mnohem raději kdyby ji měl už bráška dole, aby byl alespoň z části v pohodě, ale na tohle si bude muset ještě počkat... nakonec už předem věděl, že tohle všechno bude chtít pořádnou dávku času, který tomu bude muset obětovat.

Sasuke sedí a kouká.. nechce se o tom bavit.

Na to Shisui jen mírně přikývne "Aha...no tak doufám, že mu to sundají než pojedete na tu chatu...mimochodem už jste nějakou vybrali? Nebo jste se k tomu ještě nedostali?" Změní raději téma, protože nechce, aby se Sasuke začal opět cítit blbě. "Sám jsem se koukal, jak si mě poprosil, ale... no potom ti to pošlu a můžete se na to kouknout sami," řekne nakonec a pousměje se. Nakonec když už jim nějak může pomoct, tak to rád udělá. "Jo, díky.... potom na to se Sasukem kouknem, že jo bráško?" Usměje se a podívá se přitom na svého mladšího sourozence jestli s tím bude, a nebo nebude souhlasit... Nakonec to všechno záleží i na něm.
"Třeba... je mi to jedno "
Itachi to raději nijak nekomentuje, někdy mu přijde, že se snaží naprosto zbytečně, když už se k tomu Sasuke staví tak jakoby mu bylo jedno jestli ho vezme na chatu, k rodičům nebo snad ještě někam jinam. Nadechne se, aby skutečně udržel jazyk za zuby. Nakonec... nechce to ještě nějak víc pokazit. "Dobře..." řekne nakonec, "stejně nás potom bude shánět máma... takže se na to potom můžeme podívat normálně z počítače," rozhodne nakonec. Uvědomí si, že bude muset jejich matce nějak vysvětlit proč udělal to, co udělal... problém, ale je v tom, že nyní nemá nejmenší ponětí, jak by jí to mohl vysvětlit.
Sasuke mlčky kouká na film.
I Itachi se Shisuiem svoji pozornost nyní raději přesunou k televizní obrazovce na film, aby z toho taky něco měli. I přes všechnu snahu, ale začnou Itachimu pomalu klesat víčka, protože se přeci jen zas až tak moc nevyspal... tedy ne tak, aby dospal ten spánkový deficit, který si nasbíral za dobu Sasukeho nepřítomnosti a který se ještě zhoršil, když s ním byl v nemocnici. Teď má co dělat, aby byl schopný vůbec vnímat, co se kolem něj děje. Kdyby byli doma, tak by to nejspíš ani neřešil, ale přeci jen tu nechce vytuhnout... naposledy, když se mu to podařilo, tak se probudil s pomalovaným obličejem a zubní pastou ve vlasech... to se na něm ovšem tenkrát vyřádil jak Shisui, tak Sasuke.
Sasuke stále kouká ale taky usíná
"No... myslím, že půjdeme," usoudí Itachi, když film skončí, "nerad bych ti tu usnul..." řekne a pomalu se zvedne. "Jasně... stejně se potom uvidíme... uvidíš, že za chvíli budeš taky makat jako šroub," zašklebí se na ně Shisui a zvedne se, aby je mohl oba vyprovodit, "každopádně jsem rád, že jste se pro mě stavili a za... hezké odpoledne. Stejně bych se jinak unudil doma. Kdyby něco dejte vědět a ty Sasuke se dej brzo zase do pořádku..." řekne ještě, přeci jen už mu začínají chybět ty jejich společné vylomeniny, které měli ve zvyku provádět. Itachi nad tím jen zavrtí hlavou, počká než se zvedne i Sasuke a jde do předsíně, kde se obuje a na moment se opře..
Sasuke se zvedne a jde k botam které si obuje
"Tak jo, Shisui, měj se," řekne Itachi jakmile vidí, že je jeho bráška připravený a vyjde ven z domu do toho horka venku. Rychle raději přejde k autu, které odemkne a vejde dovnitř, rovnou zapne motor, aby mohl pustit klimatizaci a ještě zamává Shisuiovi. Ten mu zamává na zpátek a trpělivě čeká než mu oba jeho bratranci zmizí v autě z dohledu. Po cestě domů se přitom Itachi otočí k Sasukemu, "To ti tolik vadí?" zeptá se ho poté a uhne pohledem na cestu, "myslím Shisuie... vím, že je to těžké, ale... jen mě zajímá proč...." nadhodí. Nakonec k němu se Sasuke k jeho vlastnímu překvapení chová naprosto normálně což by právě nečekal, ale očividně si to za něj musí odskákat právě Shisui.
"Co? Jen nechci na to vzpomínat..." A sedi
"Já vím, že ne, ale všiml jsem si, že... já nevím. Vypadá to skoro jakoby ti jeho přítomnost vadila... jindy by jste spolu už dávno něco plánovali, ale teď... skoro se na něj ani nepodíváš. Samozřejmě, že chápu, že potom všem máš... strach, ale.. bavíme se tu o Shisuiovi," zavrtí nad tím hlavou Itachi v nechápavém gestu. Pomalu přitom zaparkuje před domem a podívá se na hodiny, "myslím, že si půjdu vyslechnout přednášku od našich a potom bude večeře... až s tebou otec vyřeší všechno potřebné, tak bychom se mohli podívat na tu chatu jestli máš zájem?" zeptá se ho a pomalu vystoupí z auta. Vidí, že je před domem i otcovo auto místo toho Madarova což je rozhodně dobré znamení. Nakonec... kdo ví, jak by to dopadlo kdyby tam ještě stále zůstával.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama