Za dveřmi 4. kapitola

19. srpna 2016 v 22:04 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Za dveřmi

Opět tu pro vás mám další kapitolu:3 snad se vám bude líbit:3

Mayu - Sasuke
Masumi - Itachi, Madara, Fugaku



"Ten pohled si odpusť...děláš si to mnohem horší než to musí být. Jediné co po tobě chci je, aby si nikomu nic neříkal... uvědom si, že by to potom mohlo ublížit Itachimu..." nadhodí. Nesnaží se mu vyhrožovat, protože přeci jen jsou oba jeho synovci, ale jestli mu to bude muset ukázat jinak, tak hold to udělá. Tak nebo tak. Navíc...kdyby se o tom Itachi dozvěděl, tak by po nich šel... a potom by to byl buď on nebo Itachi... a v tom případě je jasné koho by si vybral. "Takže si to hezky promysli...času máme kolik jen budeme chtít...ale přemýšlej rychle... nebudu tu napořád a ne všichni mí lidi jsou tak vstřícní a milý jako já,"řekne vážně a otočí se dopředu.



"Pche zapomeň s tebou nezůstanu ani omylem... A okamžitě mě půst chci jit domu. Nemůžeš mě držet..."
"Nechápeš to... zůstaneš do doby než si uvědomíš, že bude mnohem lepší, když pomlčíš o tom, co si dneska viděl na té kazetě... je jen na tobě, jak dlouho to bude trvat. " poznamená s pokrčením ramen, sám doufá, že jakmile Sasuke pozná pár věcí a praktik, tak se konečně vzpamatuje a slíbí mu to. "Takže... radím ti, aby sis to rychle rozmyslel..."pokrčí rameny a podívá se kolem sebe. Pomalu už dojíždí na místo kam měl Madara původně namířeno, ale nyní tam bere i Sasukeho, aby ho na nějakou dobu udržel mimo všechny ostatní. Rozhodně, ale bude muset vymyslet, jak to zařídit s Itachim, protože je mu jasné, že se po něm bude v chvílích volna shánět.

"Zapomeň nic slibovat nebudu. Ještě někomu jako ty. Nesnáším tě a to od malá a taky už i vím proč jsem tu nikdy nechtěl...
"Jak myslíš... je to tvoje volba jen aby si jí nakonec nelitoval...Sasuke," odpoví mu Madara, tentokrát už lhostejně a to už zastaví. Madara tedy vystoupí zatímco Sasukeho vytáhnou ti dva muži a jdou spolu s Madarou dovnitř, kde zamíří dolů po schodech. Už od pohledu to tam vypadá hodně zvláštně. Je tam docela chladno a hlavně hodně uliček...skoro jako jedno velké bludiště, ve kterém se dá velmi lehce ztratit jen mrknutím oka. Právě proto si ani jeden z nich nemyslí, že by se Sasuke jen tak dostal ven, ale jistota je jistota. Právě proto se zastaví před jedněmi dveřmi, kde se Madara otočí na Sasukeho, "poslední šance..."

"Pche zapomeň nesnáším tě a nesnášet tě budu. Však uvidíš co se stane šmejde"
"Myslím, že tohle si ještě rozmyslíš," ušklíbne se a kývne na ty dva muže, kteří doteď drželi Sasukeho. Jeden z nich přejde ke dveřím a otevře je. V pokoji ovšem není nic jiného než postel, skoro jako ve vězeňské cele. Sasukeho následně strčí dovnitř a zamknou za ním.
"Hlídejte ho dokud nedostane rozum..." řekne se zvláštním podtónem v hlase a to už se otočí na patě a vyjde chodbou zpátky. Původně doufal, že si to Sasuke rozmyslí, ale nyní mu přijde, že možná čas a pobyt zde mu teprve ukáže, že na něj nebude kvůli stejné krvi brát ohled. Přeci jen nyní mu jde o mnohem důležitější věci... Navíc to jak to bude a hlavně jak to dopadne záleží hlavně právě na Sasukem. Zatím hlavně potřebuje zamést jakékoliv stopy.

Sasuke si lehne a zesmutní, že mu Itachi nevěřil a nenechal ho doma. Ale nenechá se zastrašit.

Pozdě večer se chodbou, vedoucí k pokoji, ve kterém nyní přebývá Sasuke, začnou ozývat kroky, které směřují právě k tomu pokoji. Před ním se ten muž zastaví a počká než mu otevřou dveře. Potom vejde dovnitř a nechá je, aby za ním zamkli. "No podívejme...tak to byla skutečně pravda, kdo by to byl řekl, že je Madara skutečně schopný něčeho podobného," řekne ten muž pobaveně a rty se mu zhroutí do ušklebku. "Mimochodem tohle ti posílá... podle všeho tě chce udržet naživu... ale věř mi, že to tady v celku přežiješ jen když budeš hodný..." šeptne a přejede mu prstem po tváři. "Vidím, že tě stále nerozvázali..." dodá poté, když vidí jeho svázané ruce za zády.

Naser si..." zhoustne mu do ksichtu a roztrhne provaz jelikož měl dost času a chytne ho pod krkem. "Teď mě odsud dostaneš nebo tě uškrtím"

Rozesměje se, čekal, že bude klást odpor, ale tohle je mnohem lepší než sám původně očekával. "Varovali mě, že nejsi zrovna krotký..." ušklíbne se. Bohužel oproti Sasukemu má větší sílu, a tak ho dobře mířenou ranou do břicha od sebe odsune. Tentokrát ho ovšem pod krkem chytne on a shodí ho na postel, kde se na něj obkročmo posadí, jednou rukou ho stále drží pod krkem a druhou mu chytne obě ruce nad hlavou, "možná, že bych tě měl trochu zkrotit, aby se tohle už neopakovalo," řekne zamyšleně jakoby to on sám zvažoval jestli má nebo nemá. Přeci jen Sasuke vypadá ještě dost mladě a hlavně nezkušeně, "tak co Sasuke? Uklidníš se....nebo?" Podívá se na něj.

Pohne se a jak se odsune tak ho kolenem kopne. Když mu uvolní krk tak mu opět chlustne do ksichtu... "mě nevystrašíš..." A zase ho chytne pod krk.

Povzdechne si, tyhle jeho výhrůžky, i když slabé ho už pomalu přestávají bavit, a tak se jedním pohybem přehoupne nad něj. "Tohle tě bude mrzet ty skrčku," sykne, když si utírá tvář, "ale řekl bych, že nyní je řada na mě abych si hrál... původně jsem je nechtěl používat, ale... Vidím, že s tebou to jinak nepůjde," šeptne, když mu sváže ruce tak pevně, že se mu musí dost ošklivě zadírat do kůže, "zkus se moc nehýbat jinak si je odřeš do krve i když... řekl bych, že to nebude to jediné, co tě bude po dnešku bolet." Podotkne a sjede ho pohledem. Opět se na něj obkročmo posadí tak, aby ho držel a Sasuke se mu už nevytrhl jako před chvilkou. Nohama ho přitom úplně znehybní a zároveň mu drží ruce.

"Pche.." chlustne mu znovu do ksichtu..

"Tak ty si nedáš pokoj?" Sykne. Tentokrát už podrážděně. Schválně si uvolní jednu ruku a vrazí mu. Potom ho opět chytí. "Ještě jednou a uvidíš, že dopadneš tak, že tě nakonec ani tvoje vlastní matka nepozná...tak si dávej pozor. Mě je totiž naprosto jedno, co se s tebou stane... ale ty si budeš nakonec přát, aby si něco takového nikdy neudělal..." podotkne, Sasukeho přítomnost mu sice jen přidělala starosti, ale rozhodně si to plánuje užít, když.už ho má na starost navíc... už u Madary si stihnul všimnout, že všichni Uchihové jsou velmi pohlední... navíc takováhle šance se už rozhodně nebude opakovat... tím si je jistý.

"Pche zkus to aspoň budu mít něco čím usvedcim všechny..." udělá to znova.
"Ale...ty si vážně myslíš, že to budeš mít tak jednoduché?" Zeptá se ho. Se smíchem přitom zavrtí hlavou nad jeho naivitou, která je skutečně neuvěřitelná, "Věř mi, že na nás nic nemáš... a právě proto mi nic nemůže zabránit v tom, abych si hezky užil... přeci jen nejsi k zahození Sasuke... to jaké to bude pro tebe záleží ovšem na tobě, protože jestli se budeš bránit tak tě to bude zatraceně bolet... a věř mi, že něco takového bych ti rozhodně.nepřál... ani v nejmenším," podotkne. Je mu ovšem jasné, že Sasuke je natolik tvrdohlavý, že mu neustoupí ani o píď... jemu samotnému to ale v konečném důsledku stejně nevadí... Protože Sasukeho zapojení není tak podstatné.

"A ty naivní ze to bude lehké.. si myslíš že mě zastrašíš idiote..." a zase to udělá.

Opět mu jednu vrazí, ale tentokrát z druhé strany. Uškubne přitom trochu látky z povlečení a s ní Sasukemi zaváže pusu tak, aby skoro ani nemohl mluvit a hlavně, aby si to už nezkusil znovu. Trochu se přitom nadzvedne a otočí si ho břichem dolů, aby ho měl lépe po ruce a nemusel se pořád starat s tím jestli si nezkusí to co předtím. Nakloní se přitom k němu "Být tebou, tak se uvolním..." šeptne mu do ucha a opět se poté stáhne. Je mu jasné, že jestli se bude dál takhle bránit, tak bude potom rozhodně potřebovat lékaře..."tak Sasuke? Budeš hodný kluk?" Ušklíbne se a volnou rukou mu přejede po zádech až dolů zatímco ho stále dostatečně pevně drží.

Pusou i zuby si s tím po hraje tak aby to dál dolů a když se mu to povede tak nasere."Naser si šmejde"

Zavrtí nad tím hlavou, z jeho slov si, ale nic nedělá....spíš než toho si všimne něčeho jiného. "Ale ale...zníš docela zoufale," ušklíbne se a spraví mu to a stáhne mu to o poznání pevněji, aby si to už nesundal. Teď, když je k němu obličejem dolů to stejně moc nemá cenu, ale i tak nepotřebuje, aby se jeho křik rozlehléhal všude kolem. "Víš tady ti ty urážky nepomohou... na to je už pozdě. Já si říkal, že vy Uchihové na tu svou tvdohlavost a pýchu jednou dojedete..." řekne vážně s úšklebkem na tváři. Opět ho přitom pohladí po zádech a rukou sjede na jeho břicho, kde mu chvilku přejíždí po hrudi až se zastaví u pásku jeho kalhot.
Trhne sebou... A přemýšlí jak to vysvětlí Itachimu.
Ušklíbne se, musí uznat, že je docela komické, jak se Sasuke neustále snaží se od něj dostat. Na jeho místě by jistě dělal právě to samé, ale... a bojovnost je obdivuhodná. Jednou rukou chvilku zápolí s jeho páskem u kalhot, ale nakonec se mu podaří mu ho rozepnout. To už mu začne pomalu stahovat kalhoty alespoň ke kolenům, aby se k němu líp dostal, protože by mu to jinak jen překáželo, "pověz mi Sasuke... už jsi to někdy zkoušel se stejným pohlavím?" Zeptá se ho s úšklebkem na rtech, musí uznat, že mladší Uchiha je rozhodně kus, že se i diví, že si ho rovnou nevzal Madara... i když to by potom chlapec nejspíš skončil mnohem hůř než potom, co s ním má v plánu on.
"Naser si..." sykne.
Rozesměje se, "takže to mám brát jako ano?" Zeptá se ho a zavrtí nad tím hlavou, moc se mu tomu sice nechce věřit, ale přeci jen už viděl i divnější věci. "v tom případě ti snad nemusím říkat, co se stane, když se budeš bránit," šeptne zatímco mu stáhne i spodní prádlo. Původně plánoval, že si s ním nejdřív trochu pohraje, ale už i z toho pohledu na něj mu začíná být v kalhotách těsno. Přesto si, ale myslí, že jestli Sasuke nezmění svůj názor, tak tohle rozhodně nebude jejich první dostaveníčko. Aby si ho, ale nezničil už na poprvé, tak se rozhodne, že mu dá ještě jednu šanci a rozhodne se, že si ho nejdřív připraví.
"Zdechni smejde..." A přemýšlí nad Itachim.
"Všichni jednou umřeme... ale věř mi, že já to ještě v plánu nemám," ušklíbne se zatímco do něj vsune jeden prst, aby pro něj potom nebyl takový šok, když do něj strčí něco většího a objemnějšího. "Navíc... my dva se ještě uvidíme i zítra..." dodá poté. Je zvědavý jestli bude raději každý den prožívat tohle, a nebo jestli jednoduše souhlasí s návrhem, který mu dal Madara... v jeho případě, ale kdo ví. Po chvilce přidá ještě další prst a začne s nimi napodobovat pohyb nůžek. Nakonec toho, ale nechá mnohem dřív než by nejspíš měl, ale sám má pocit, že se zblázní už jen z toho pohledu na něj. Vytáhne ho tady, aby klečel a sundá si kalhoty spolu se spodním prádlem načež mu jednu ruku položí na bok. Druhou k jeho otvoru navede svoji erekci a na jeden prudký příraz do něj vnikne...možná až moc prudce soudě podle jeho reakce.
Zatne zuby a nijak nereaguje...
"Kurva..." vydechne. Jestli předtím zvažoval možnost, že by Sasuke někdy s mužem byl, tak ji teď rozhodně zamítne. Nemůže uvěřit, že by byl potom stále tak těsný. Tentokrát ho chytne oběma rukama za boky a rovnou, bez toho aniž by mu dal nějaký čas, aby si mohl zvyknout, začne rychle přirážet, nevnímajíc jakékoliv projevy bolesti ze Sasukeho strany. Je mu jasné, že by ho mohl nějak zranit a že by to potom klidně mohlo být i na šití, ale v konečné důsledku by to byl hlavně Sasukeho problém, protože on by byl ten, kdo s tím bude muset nějak přežívat. Při své počínání na Sasukeho bocích zanechává rudé otisky, jak pevně ho svírá už jen ze zvyku, aby to všechno měl pod kontrolou.
Pořád je zticha.
Místností, ve které se oba nachází se ozývají pleskavé zvuky smíšené s vzdechy, jak tempo přirazů začíná být čím dál víc rychlejší a hlavně zběsilejší. To, že se už celý akt pomalu blíží je konci lze poznat i z výrazu jeho obličeje, který se po pár vteřinách uvolní, když naplní Sasukeho vnitřnosti vlastním spermatem. Na moment se předkloní a oběma rukama se opře o matraci, jak se vydýchává a uklidňuje z prožitého orgasmu. Jakmile se vzpamatuje, tak se opět zvedne a vysune se z Sasukeho. Utře se o Sasukeho a natáhne si kalhoty spolu se spodním prádlem. Všimne si, že po jeho počínání zůstalo na prostěradle trochu krve, ale ani tak Sasuke vypadá, že by ho něco bolelo...zatím. "uvidíme se zase zítra," zašeptá mu do ucha a plácne ho po zadku. Potom se otočí a zaklepe na dveře, ze kterých následně vyjde, ale zůstane stát před nimi a kouká, jak hlídači zamykají.
Sasuke si udržuje tvář i když odejde. Přemýšlí jak se bude chovat k Itachimu.. rozhodně se pokusí to vydržet jelikož věří že Itachimu to dojde.



Po pár dnech, kdy už většina usoudí, že by Sasukeho držení mohlo stačit a že mu dali jasně najevo, co se stane, pověřil Madara dva své může, aby vzali Sasukeho, který už sotva stál na svých. Ne jen kvůli zranění, které mu způsobili ne moc šetrným sexem, ale hlavně tím, že párkrát i nějakou tu ránu schytal hlavně kvůli své povaze. Dva pověření muži ho převezou na místo, kde ho nechají jen ležet, protože je jim jasné, že v tomhle stavu jim Sasuke stejně nikam nezdrhne. Následně jeden z nich vytáhne telefon a hodí ho Sasukemu. "A pamatuj, co jsme ti řekli... jestli tedy nechceš abychom si příště půjčili například tvého bratra," řekne ještě jeden z nich zatímco vyjdou ven a sednout do auta, kterým odjedou pryč.

Sasuke se zvedne jak to jde a vytočí číslo brášky a čeká až to vezme.. když to zvedne tak do telefonu sotva něco zamumlá.
Poté, co Itachi zvednul hovor zůstane chvilku přimrazeně stát na místě jakoby si snad myslel, že se mu to všechno jenom zdá. "Sa-Sasuke?" Vydechne tiše do telefonu čímž k sobě přitáhne pozornost i ostatních, včetně
jejich otce. "Sasuke, kde jsi?" Zeptá se ho rychle. Od doby, co jim Madara řekl, že Sasuke během doby, co šel něco zařídit, utekl ho neustále hledali, dokonce i jejich rodiče se vrátili z dovolené. "Bráško poslouchej mě... přijedeme pro tebe jen musíš ještě chvilku vydržet," hlesne, když slyší jakým způsobem jeho bratr mluví. Na klidu mu to rozhodně nepřidá, a tak kývne na jednoho z jejich specialistů, aby zaměřil ten hovor.
"Nejde to nevydržím to už tady.." A snaží se nadechnout... "a-a neutekl jsem.. to ma-da-ra ale to řek-nu pak..." A pomalu se nadechuje.
Nadechne se a vydechne, aby měl čas ovládnout svůj hlas. Přeci jen musí zůstat pokud možno co nejvíc v klidu už jen kvůli Sasukemu. Jakmile ovšem slyší, co se mu jeho bratr snaží říct, tak se zarazí. Momentálně se nad tím, ale raději nepozastavuje už jen kvůli tomu, že má jiné priority. "Sasu, zůstaň se mnou dobře? Jsme na cestě," řekne jakmile mu jeho kolega podá souřadnice místa, kde je jeho bratr. Kývne tedy na otce a společně vyrazí ven k autu, "budeme tam za chvilku... to slibuji, snaž se zůstat při vědomí," šeptne zatímco sedne do auta a vyjedou pro něj. Částečně pozoruje cestu a částečně otce, který zatím volá záchranku jelikož je mu už dle synova výrazu jasné, že to nebude jen tak.

Snaží se vydržet ale moc to nejde.
"Sasuke...Sasuke slyšíš mě?" Zeptá se ho po chvíli, kdy je v telefonu dlouho ticho. Nervózně přitom poklepává prsty na palubní desce dokud nezaznamená, že auto už zpomaluje. Típne tedy telefon a až potom doslova vyběhne z auta, i když jejich otec nestihl ještě ani pořádně zaparkovat. Při běhu se rozhlíží kolem sebe až spatří mezí stromy menší chatku, a tak doběhne až k ní. Tam ovšem zpomalí a nejdřív obezřetně zkontroluje okolí než vrazí dovnitř a bleskově se rozhlédne. Ovšem jakmile vidí Sasukeho, jak leží na posteli stočený do klubíčka, tak ho to téměř dostane do kolen. "Bráško," hlesne a přejde k němu, kde padne na kolena a položí mu ruku na tvář, "Sasuke, slyšíš mě?"

"Nesahej na mě..." řekne se strachem a víc se schoulí.
Ztuhne jakoby ho právě opařili vřelou vodou. Svoje ruce ovšem stáhne vteřinu na to, aby Sasukeho zbytečně nestresoval jelikož ví, že se ho nejspíš bojí. "Sasuke," šeptne jemně, "Nechci ti nic udělat..." řekne, ale to už slyší sanitku, která zastaví na cestě a skupina doktorů se už hrne dovnitř, a tak ustoupí na stranu a nechá je, aby naložili Sasukeho na nosítka zatímco se ho vyptávají na různé věci, například, jak se cítí, co ho bolí, a tak. Itachi ovšem i přes to všechno zůstane stát na místě se zamračeným pohledem. Netuší, co se se Sasukem celou tu dobu dělo, ale tak nebo tak mu něco říká, že to rozhodně nebude nic dobrého. Už jen kvůli tou, že byl Sasuke bledší než obvykle.
Kouká kolem ale je vystrašený... "bráško? Dej pozor na Madaru je to šéf mafie.... našel sem u něj kazetu i ju viděl ale hned ji vzal.." řekl ještě.
Mlčky sleduje svého bratra, jak ho nakládají do sanitky. Nedokáže vnímat nic jiného než strach, který se zrcadlí v jeho onyxových očích. Nejraději by jel s ním, ale ví, že nyní by to nebylo to nejlepší... navíc by měl zůstat tady a počkat na ostatní, aby mohli zajistit nějaké stopy. "Jdi za ním, já tu zůstanu," ozve se za ním hlas jeho otce. Otočí k němu hlavu, ale nic nenamítá. Už teď je mu jasné, že by nejspíš k ničemu nebyl, "Uvidíme se v nemocnici, " přikývne zatímco si od něj vezme klíče od auta. Je mu jasné, že tam později přijede jejich otec spolu s matkou, která z toho ovšem jistě bude na prášky. Pomalu tedy přejde k autu, nasedne a vyjede rovnou do nemocnice. I když ví, co všechno mu Madara předtím říkal ohledně Sasukeho, a taky všechno docela sedělo, tak neví proč jinak by mu jeho bráška lhal.
Když vidí, že mu nevěří tak zesmutní a přivř oči když viděl, že mu nevěří ani vlastní bratr.
Jakmile se Sasuke dostane do nemocnice, tak ho ihned odvezou na ambulanci, kde ho podrobí různým základním vyšetřením a na další musí jet jinam. Nenajdou mu sice nic vážného, co by ho přímo ohrožovalo na životě, ale všechny lékaře docela znepokojuje zranění na ruce, kterou má dost pochroumanou, a tak mu ji raději zasádrují, aby se to mohlo dobře zahojit. Zhruba po hodině obíhání různých vyšetření ho konečně odvezou na pokoj, ve kterém je sám. Zůstane tam s ním už potom jen sestřička s růžovými vlasy a úsměvem na rtech, "Můžu pro vás ještě něco udělat? Zavolat někomu... něco vám přinést?" Navrhne mu. Ví, že Sasuke teď nejspíš nebude moc při smyslech, hlavně kvůli tomu, že mu do infuze dali nějaké prášky na bolest, a tak.
"Bratra a rodiče. A jen tu nepustit strýce"
"Dobře, zařídím to, nemusíte mít strach," usměje se a krátce mu položí ruku na rameno, "Kdyby něco, tak jen tady zazvoňte a já přijdu... kdykoliv," mrkne na něj a potom se otočí na patě, protože kromě Sasukeho zde jsou bohužel i jiní pacienti, o které se musí starat, a tak pomalu vyjde z pokoje ven. Na chodbě se ovšem málem srazí s vysokým černovlasým mužem, který očividně mířil k Sasukeho pokoji. "Vy musíte být bratr pana Uchihy, že ano?" Ujišťuje se, protože přeci jen tam jen tak někoho pustit nemůže. "Ano... je tam?" Zeptá se a kývne přitom na dveře pokoje číslo 203. "Ano už na vás čeká jen... nesmí se moc rozrušovat... měl by být hlavně v klidu," řekne vážně, "Já vím, mluvil jsem s doktorem," odpoví jí Itachi a to už vyjde k těm dveřím, "ale děkuji," dodá ještě a zaklepe načež vejde dovnitř, "můžu?"
"Jen pojď bráško...." šeptne a lépe se usadí...
Itachi za sebou po jeho slovech zavře a pomalu přejde k jeho posteli, kde se posadí na židli. Nemá nejmenší ponětí, jak by měl začít... ale má strach se ho i jen dotknout potom, jak se předtím zachoval. "Sasu," osloví ho po chvíli jemně a jednu svoji ruku položí k té jeho, ale tak, aby se ho nedotýkal. Chce si vyzkoušet, jak na něm bude Sasuke reagovat. "Mrzí mě to..." vypadne z něj tiše, slíbil, že ho ochrání a přitom se to všechno takhle pokazilo. "Já... doktor mi říkal, co si myslí, že se dělo, ale... budu potřebovat, aby si mi to potom řekl i ty. Sám moc dobře vím, že to není jednoduché, a proto bude nejspíš lepší, když se na to nejdřív vyspíš..." vyhrkne a chvilku mlčí než se rozhodne, že je tu ještě něco na co se ho musí zeptat, "O Madarovi před tátou nemluv... Nebylo by to nejlepší... Mě to můžeš zkusit vysvětlit..." řekne. Ani neví jestli mu to má nebo nemá věřit, protože ať už je jejich strýc jakýkoliv, tak je jen těžko uvěřitelné, že by mu takhle ublížil.
"Takže mi nevěříš, co sem ti tam řekl. To ti nestačí, že mě zmlátili a pak jeden..." nedokáže to říct a zarazí se .
Zatne čelist, když si uvědomí, co se mu jeho mladší bratr snažil říct. "Znal si ho?" Zeptá se ho, jelikož by ho nejraději rovnou vlastnoručně uškrtil za to, co Sasukemu provedl. "To nic, dobře?" šeptne tiše a jemně ho pohladí po ruce. "Já nevím čemu mám věřit. Madara byl celou dobu s námi... hned volal jestli nevím, kde jsi když tě tam potom nenašel jak se vrátil," zavrtí nad tím hlavou, není si jistý jestli to třeba není právě tím, že ho Sasuke nemá tolik rád, a tak si to jistým způsobem vsugeroval do hlavy, "Neříkám, že ti nevěřím... jen... jen potřebuju, aby si mi potom řekl, co budeš moct... Navíc... já... tak nebo tak nemáme proti němu jakékoliv důkazy," hlesne tiše.
"Takže nevěříš.. No nehodlám se o tom bavit.. Ale bylo to nepříjemné. Ještě když mě on sám majznul když jsem ti chtěl tu kazetu donést,"
"Sasuke, už jsem ti to říkal... navíc... pokud tedy připustím, že bys mohl mít pravdu, tak... tak jednoduše o tom nesmíme jen tak mluvit. Mafie je nebezpečná... a má svoje lidi naprosto všude." řekne vážně a zavrtí nad tím hlavou. "V klidu odpočívej, dokud nebudeš připravený, tak o tom nebudeme mluvit... dobře?" šeptne. Bolí ho, když se na něj takhle dívá, jak je celý obvázaný, má ruku v sádře a na obličeji má několik nehlubokých, ale zároveň dost ošklivých škrámů, které má částečně přelepené, "Slibuju, že nedovolím, aby ti někdo znova ublížil dobře?" hlesne pevně. Plánuje to splnit, i kdyby to mělo znamenat, že s ním bude muset být nonstop.
Kouká ale má strach... opatrně ho ale vezme za ruku a přitáhne si ho k sobě.
Pousměje se a jemně ho drží za ruku. Druhou volnou rukou ho začne jemně hladit po vlasech, "zkus se trochu prospat... potřebuješ to," šeptne, narážejíc na ty temné kruhy pod očima, které značí, že toho Sasuke v posledních dnech moc nenapsal. "zůstanu tady s tebou celou dobu.. buď já nebo máma, nebo táta... nemusíš mít strach dobře... už tě nenechám samotného," ujistí ho tiše. Rozhodně nechce, aby se mu ještě jednou stalo něco podobného... přesto mu v hlavě vrtá to, co mu předtím řekl. S Madarou se o jeho práci nikdy moc přesně nebavil, a tak by to všechno teoreticky mohlo být možné, ale... byl by skutečně schopný tohle všechno udělat vlastnímu synovci? Právě tímhle si není jist.
"Nechci spát... pojď tu si ke mě hajnout a možná se prospím"
"Sasuke, to nejde... jsme v nemocnici," podotkne, přeci jen jejich vztah musí zůstat tajný jinak je otec oba zabije... při nejmenším. "Ale... myslím, že za pár dní už by tě mohli pustit," hlesne, Sám si pohrává s myšlenkou, že by mohl Sasuke nějak přesvědčit rodiče, aby podepsali reverz, ale rozhodně nechce dávat vsázku jeho zdravý. "Musíš být už unavený z těch prášků co ti dali.. vidím, jak se ti zavírají oči," hlesne a přeci jen se alespoň hlavou opře o Sasukeho polštář, aby alespoň tak mohl být s ním. "Počítám s tím, že sem za chvíli vpadne mamka s taťkou takže... připrav se na to," hlesne, protože přeci jen jejich matka to někdy s péčí přehání, ale i tak je to ta nejlepší mamka na světě.
Usměje se.. A přítuli se co to jde,
Jednou rukou ho stále hladí po vlasech. Už se pomalu bál, že ho snad nikdy neuvidí... že se mu snad něco stalo. Samozřejmě, že věřil, že to dobře dopadne, že se umoudří a vrátí se, ale přesto tam byl ten pocit nejistoty... a když teď vidí, co všechno se s ním dělo, tak ví, že může být rád, že ho tu má v celku. "miluju tě... hrozně moc," zašeptá. Přijde mu to skoro jako věčnost, co mu to naposledy říkal, ale musel mu to připomenout. Ví, že ho Sasuke teď bude potřebovat, aby byl schopný se s tímhle vším, co se mu stalo, vypořádat. Už teď si všímá, že je to pokrok, že ho alespoň nechá, aby ho hladil po vlasech, i když se bojí, že se to všechno ještě nějak pokazí a oni budou muset začít úplně od nuly.
"Já tebe taky jen mě už nenechej samého... "

"Už nikdy," ujistí ho starší Uchiha. To, že ho donutil jet ke strejdovi si bude vyčítat až do smrti. Jediné, co teď, ale může dělat je tu být s ním... a částečně se podílet na hledání toho parchanta, co mu tohle provedl... pokud ovšem není blíž než čeká. Jeho myšlenky přeruší až kroky z chodby, které jsou doprovázeny až moc známými hlasy. Po chvíli se ozve tiché zaklepání, a tak se napřímí, aby nedošlo ke zbytečným otázkám. "já to říkal," hlesne tiše, jelikož je mu jasné, že je to právě jejich matka s otcem. Nikoho jiného by sem stejně ani nepustili, už jen kvůli tomu, že Sasuke nemá moc povolené návštěvy, aby si mohl pořádně odpočinout a nabral dost síly k tomu, aby se rychle zotavil.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama