Za dveřmi 2. kapitola

15. srpna 2016 v 21:52 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Za dveřmi

Opět tu máme další kapitolu, snad se vám bude líbit:3

Mayu - Sasuke
Masumi - Itachi

"Jo dobrý neboj..." A uvelebí se a kouká na film.



Pousměje se a pokračuje v hlazení ho po paži "Fajn," šeptne Itachi a chvilku taktéž kouká na film s hlavou opřenou o kachličky, ale po chvíli ho začne svádět ta pevně všude kolem nich. Přeci jen se brzy ztratí, a tak by toho měl využít dokud jen může. Volnou rukou si tedy nabere trochu pěny a plácne ji na Sasukeho vlasy, přičemž si dává dobrý pozor, aby se mu nedostala do očí. Všimne si, že sebou Sasuke při jeho počínání trochu trhl, ale neví jestli se lekl kvůli němu nebo s tím má společného něco v tom filmu, na který koukají. Přeci jen děj se už pomalu začíná dostávat do té lepší části, která je ovšem dost strašidelná.
Sasuke se víc přítuli a pevněji se chytí a dál kouká.
"Neboj se...je jenom film, nic víc," ujistí ho Itachi a vezme ho za ruku, aby mu dal najevo, že dokud je s ním on, tak se mu nemůže nic stát. Rozhodně by na něj nedal v žádné situaci dopustit... ať by se dělo cokoliv. "Můžeme to vypnout...jestli chceš " dodá potom zatímco mu volnou rukou patlá pěnu po vlasech a lehce mu je tvaruje ve snaze mu vykouzlit úplně jiný účes. Přitom se musí zasmát když si vzpomene, že ještě když byl Sasuke malý, tak to byl on, kdo si hrál s Itachiho dlouhými vlasmi a vymýšlel mu různé účesy... to byl jen důkaz, jak umí být děti kreativní, protože i přesto, že by si to nemohl nejspíš vzít ven, tak to vypadalo dost slušně.

Jen se tulí, ale na film kouká dál.
Když mu neodpoví, tak to bere jako zápornou odpověď a nechá ho, aby se dál koukal. Nakonec přeci jen to není první horor, na který spolu koukají. Sám upřímně doufá, že se mu bude normálně večer usínat, i když to se asi stejně nakonec dozví jestli se mu Sasuke rozhodne večer zavolat. Ještě chvilku dokončuje Sasukeho účes přičemž mu jen rukou projíždí vlasy, aby dostaly jiný tvar než jaký mají teď, což ovšem není zase tak jednoduché, jak by se to mohlo na první pohled zdát. Jakmile to ovšem má, tak ho oběma rukama chytne kolem pasu a opět se opře, aby viděl alespoň konec toho hororu, na který koukají.

Sasuke se stále tulí k Itachimu a kouká. Nechce se mu jít pryč. Chce být jenom tady a tak chytí Itachiho pevněji.

Očí mu z obrazovky zklouznou na jeho mladšího sourozence, který pevně svírá jeho ruku, "Sasuke," šeptne tiše jelikož je mu jasné, proč se ho takhle chytil a s tím hororem to nemá nic společného. Bolí ho, že se takhle chová, protože přeci jen mu to nedělá o moc lehčí...kdyby si ho byl Madara nechtěl na chvilku vzít k sobě, tak by to ani nijak neřešil, ale bohužel... Přeci jen ho tu nemůže nechat jen tak samotného, "bráško," hlesne a vtiskne mu polibel na krk, "promiň," vydechne a přivře oči. Je mu jasné, že mu tohle bude muset nějakým způsobem vynahradit, protože jinak by si to musel neustále vyčítat ať už chce nebo ne.
Tulí se stále dál. Vůbec se mu nikam nechce. A tak ho stále drží a kouká...
Itachi počká než se na obrazovce objeví závěrečné titulky, které oznamují konec filmu, a tak se natáhne, aby zaklapl obrazovku a potom Sasukeho jemně chytne za bradu a otočí si ho čelem k sobě, tak, aby mu viděl do očí "no tak, netvař se tak," šeptne, "přeci se nebudeš pořád mračit..." dodá a pohladí ho po tváři. Sám pomalu začíná přemýšlet nad tím, co by mohl udělat, aby ho alespoň trochu rozveselil, protože přeci jen se celý zbytek dne nechce dívat na to, jak se mračí a jak je očividně smutný z toho všeho kolem. "Sasu," šeptne jemně a pomalu se k němu přitom nakloní, aby ho mohl políbit na rty. Jednu ruku mu přitom položí na tvář zatímco ho políbí.

"Copak?" A dá ti ruce kolem krku a pak se opře... "Nechcu tam..
"Já vím že ne...ale nemůžu tě tu nechat samotného, vždyť jsme se o tom bavili," odpoví mu. "Co kdyby si na to zkusil nemyslet?" Navrhne mu, "Můžeme si zkusit užít zbytek dne... no tak," pousměje se a obejme ho zatímco on se ho drží kolem krku. "Chceš tu ještě zůstat nebo už půjdeme?" Zeptá se ho, ví, že si říkali, že se celý zbytek dne budou zdržovat uvnitř, ale přeci jen to neznamená, že zůstanou po celou dobu ve vaně. I když musí uznat, že kdyby si Sasuke ten svůj sexy účes nechal, tak by se rozhodně vůbec nezlobil. Jak by taky mohl vzhledem k tomu, že je to jeho práce a navíc mu to hrozně sluší. "Můžeme dělat co jen budeš chtít..stačí si jen říct,"

"Já chtěl jen ležet a nic nedělat..." A tulí se.
"Já vím, že ano, ale otázka je jestli chceš ležet tady, na zahradě a nebo snad v ložnici?" Zeptá se ho, přeci jen by po celém dni tady byli celý rozmočení a navíc ostatní místnosti v domě nabízejí mnohem zábavnější činnosti než být tady. "Navíc... za chvíli bych měl začít připravovat něco k obědu..." poznamená, přeci jen nemůže Sasukeho nechat jen tak o hladu. Ovšem se tady nabízí otázka na co by měl jeho bráška asi nejvíc chuť. "Vlastně... na co máš chuť? Nebo jestli si jen něco objednáme... mě na tom zase až tak nesejde takže jak chceš..." navrhne mu, sám by se tedy věnoval mnohem příjemnější věcem než je právě vaření, ale tak úplně to ovlivnit nemůže, protože je to hlavně na Sasukem.

"Co si objednat nějaký oběd. A ležet hmmm... co třeba v pokoji u toho větrák a koukat na televizi nebo na něco v notebooku.

"To zní dobře," usoudí Itachi a pousměje se, "Dobře, tak pojď... ta voda je už dost studená, tak ať se nenachladíš," řekne starostlivě a sám se přitom opatrně zvedne a vyleze z vany přičemž si kolem pasu omota ručník a vlasy si vyždímá. Sušit si je nebude jelikož to dost příjemně chladí. Vezme přitom druhý ručník a zabalí do něj Sasukeho a stáhne si ho k sobě do objetí. Natáhne se přitom pro menší ručník a přejede mu s ním přes vlasy tak, že mu je rozcuchá takže Sasuke teď vypadá hodně zajímavě s tím novým účesem, ale každopádně
podle Itachiho by mu slušelo naprosto všechno... Přeci jen Sasuke je pro něj už stejně dokonalý tak nebo tak.
Usměje se a tak tulí se k tobě... "A co si objednáme k jídlu?" A kouká na něj.
Na moment se nad tím zamyslí: "Mno můžeme si objednat čínu, a nebo třeba pizzu...pokud tedy chceš," navrhne mu, "Myslím, že se teoreticky si můžeme nechat přivést cokoliv... vždyť víš," usměje se na něj a potom ho pustí, aby se snad mohl obléct a měl jednoduše dostatek prostoru. Navíc i on sám se chce obléct, aby potom mohl objednat nějaké jídlo. Nejdřív ze všeho ovšem popadne notebook a odnese ho do ložnice, aby se na něj náhodou nedostala voda. Vrátí se potom k Sasukemu do koupelny a nahne se nad vanu, aby ji mohl vypustit. Přitom přemýšlí nad tím jestli si ty vlasy nějak stáhne, a nebo jestli si je nechá jen tak rozpuštěné, aby samy mohly proschnout.

"Dáme si čínu tu jsem už dlouho neměl..." A skočí mu kolem krku.
Na moment zavrávorá, když na něj Sasuke přenese svoji veškerou váhu aniž by to nějak čekal. Automaticky ho chytne kolem pasu a předkloní se, aby nezahučel do vany, ze které zatím mizí voda. "Tak dobře," souhlasně přikývne a pousměje se, "Půjdu to teda objednat," šeptne, ale místo toho, aby Sasukeho pustil, tak ho chytne a zvedne si ho do náruče, jak to často dělává. Ví, že má Sasuke svoje nohy a ještě ke všemu zdravé, ale jednoduše nemůže odolat. Sám by ho takhle nejraději nosil pořád, ale to by se Sasukemu nejspíš nelíbilo vzhledem k tomu, že se vždycky čertí, že už není malý kluk. "Sasu?" šeptne po chvíli tiše a líbne ho na tvář. "Necháš si ty vlasy takhle i ke strejdovi?" zeptá se ho pobaveně, protože upřímně řečeno, kdo ví jestli by ho takhle Madara vůbec byl schopný poznat, protože zas až tak často se spolu nevídají.
"Klidně mě to nevadí...." A drží se ho. "Nepustím tě..."
"To jsem rád..." šeptne s úsměvem na tváři a v pokoji ho postaví na zem načež se čelem opře o to jeho. "Přijedu si pro tebe, jak jen to půjde... za pár měsíců už budeš plnoletý... hodně se toho potom změní... pro nás oba," nadhodí tiše. Nechce mu nic moc prozrazovat, protože přeci jen sám neví, jak dalece by Sasuke chtěl plánovat do budoucnosti, i když je pravda, že nad tímhle tématem už Itachi ne jednou přemýšlel, protože přeci jen by mu nechtěl dávat falešné naděje, kdyby to náhodou nešlo. V tomhle stádiu už ovšem všechno záleží hlavně na Sasukem. "A ani nebudeš muset... jen... pár dní to budeš muset vydržet... nanejvýš," šeptne a jemně ho povalí na postel zatímco si vezme svůj mobil, aby jim objednal čínu. Dlouho se s tím, ale nezdržuje a potom si lehne na postel k němu, i když se chtěl původně obléct.
Usměje se a kouká na něj. "Nechtěl ses obléct?" A usmívá se.
"No chtěl," přizná po chvíli s úsměvem na rtech, ani v té osušce, kterou má kolem pasu mu, ale není nijak zle... "Copak ti to vadí?" Podívá se na něho a provokativně ho sjede pohledem, protože ani jeho bratr ještě není oblečený, i když nemůže říct, že by si stěžoval. Přeci jen má takhle alespoň lepší výhled na Sasukeho tělo a na břicho, kde se mu rýsují svaly očividně od toho, jak čas od času posilu. Sice to už všechno zná nazpaměť, ale něco takového ho jednoduše neomrzí... a jen s velkými obtížemi zvedne zrak zpátky k Sasukeho obličeji, který je skoro jakoby byl vytesaný do nějakého mramoru... doslova andělský obličej, který ovšem bývá velmi často bezvýrazný jakoby mu snad bylo všechno jedno... On sám je rád, že si tu svoji masku alespoň nechává bokem zatímco je právě s ním.
"Nevadí mi to ale kvůli toho jsme vylezli at se nenachladíme"
"Hm... tady už je, ale dost teplo... nemyslíš? Nebo je ti snad ještě stále zima?" zeptá se ho tiše a natáhne se, aby přes oba dva přehodil přikrývku a spokojeně ho obejme. "Lepší?" vydechne tiše a položí si hlavu vedle něho. Samozřejmě tohle myslí spíš jako dosavadní řešení, protože se dřív nebo později bude muset obléct, už jen kvůli tomu poslíčkovi, co by jim měl přivést jejich objednané jídlo. I tak chce, ale ještě chvilku ležet dokud může mít tady Sasukeho v objetí. "Miluju tě... chci, aby si to věděl," zašeptá a jemně ho přitom pohladí po vlasech, které mu už pomalu schnou hlavně kvůli tomu všudy přítomnému horku, které se ovšem očividně jen tak nezlepší... na druhou stranu alespoň budou mít šanci k tomu, aby se potom zašli někam koupat.
"Mě není zima neboj. A vím to bráško..." A dá mu ruce kolem krku a kouká na něj.
"Jsem rád, že ti není zima, " usměje se na něj a jemně ho hladí po tváři, "budeme ležet alespoň do chvíle než nám přinesou to jídlo... potom si můžeme ještě něco pustit nebo jestli chceš jít třeba na zahradu, tak můžeme... k bazénu," pousměje se, "Ale spíš bych byl tedy proto abychom byli hezky tady.." usměje se a jednou rukou ho obejme kolem pasu a víc si ho k sobě přitáhne tak, aby mezi nimi nebyl žádný prostor. Miluje ho a svůj život si bez něj už nedokáže představit... protože Sasuke je jeho součástí a to nejen jako jeho bratr. Skutečně by si přál, aby jim tohle vydrželo. "Ale obávám se, že se budu muset vážně obléct," hlesne a líbne ho na čelo, nos a nakonec rty a potom se vymotá zpod přikývky a přejde ke skříni.
"Proč? To je ti zima už? vždyt si mužeš hodit jen kraťasy pro tu čínu.."
"neboj nemám v plánu se cpát do bundy," uklidní ho s úsměvem na rtech, "Tak řekl bych, že nikoho ze mě neklepne, když tam půjdu jen v tom takže... akorát z postele by se mi to asi jen těžko podávalo," vysvětlí a obleče se do půli těla, aby alespoň nějak vypadal a osušku potom odloží do koupelny, kde ho dá do koše na prádlo. Rozejde se potom zpátky k Sasukemu, ale jakmile se skloní, aby si zalezl hezky k němu, tak uslyší zvonek, která značí jediné. "A už je to tady," vydechne tiše a zase se napřímí. Vezme si peněženku a sejde dolů k domovním dveřím, aby si mohl od poslíčka vzít tu čínu a zároveň mu předat požadovanou částku peněz, kterou si za ty dvě jídla bude účtovat. Jakmile to má vyřízené, tak zase zavře dveře, "chceš to na talíř nebo to budeš jíst z toho?" zavolá nahoru na Sasukeho zatímco jde pomalu, aby se nemusel vracet, kdyby snad chtěl zvlášť talíř.
"Ne ne nechej to v tom jen příbor vezmi..."
"Dobře," křikne nahoru a napochoduje si to do kuchyně, kde popadne příbory i pro sebe i pro něj a ještě jim vezme zbytek džusu a i s tím vyjde nahoru, kde Sasukemu podá krabičky s jídlem aby to podržel a rozleje jim pití do skleniček a prázdnou krabičku potom dá na zem vedle stolku. "Fajn, sníme to tu?" zeptá se zatímco se přifaří k němu do postele a jednu krabičku si vezme, přitom mu podá příbor, aby mohl jíst. Posune se víc ke stěně a spraví si polštář, aby se o něj mohl opřít a netlačilo ho to. "pojď sem," usměje se a poplácá na místo vedle sebe, kde většinou spává Sasuke. Nikoho jiného by si k sobě do postele přeci jen nezval ani když je jejich vztah takový, že o něm ví více méně jen oni dva.
Usměje se... "chtělo by to trochu ledu do pití. Nepřijde ti to teplé?"
"Vážně?" koukne na něj a na moment si ještě krabičku s jídlem a příborem doloží na stolek a odpije si džusu, přičemž se ušklíbne. "Zajdu pro led," kývne hlavou a pomalu se zvedne. Opět tak vyjde z pokoje a namíří si to do kuchyně, kde si vezme prázdnou skleničku a do ní nabere led až po okraj. Chvilku ještě přemýšlí jestli je to všechno a vezme ještě papírové ubrousky pro všechny případy a s tím vším se vrátí nahoru, kde Sasukemu do jeho skleničky předá půlku obsahu skleničky s ledem a zbytek tam hodí sobě, "tak, teď už by to mělo být v pořádku, ale měl by sis chvilku počkat než se ten led rozpustí a trochu to ochladí," dodá zatímco si opět vezme krabičku a ubrousky dá mezi ně.
Začne pomalu jist.. "skvělý už dlouho sem neměl čínu."
Itachi mírně přikývne a sám trochu ochutná, "to je fakt, je to výborné," pousměje se, "tak si mohl říct mamce, aby ti nějakou udělala... už ji vidím, jak běhá po kuchyni," ušklíbne se. Přeci jen jejich mamka je nadšená kuchařka... i on byl, ale poslední dobou, co toho mají v práci tolik moc je rád, že si zvládne udělat jednu instantní polévku nebo něco jiného, co je rychlé a potom si jde lehnout. To je ovšem něco jiného, když je u něj Sasuke, protože to by se přetrhnul ať už by měl dělat cokoliv jiného. "tak v té restauraci, ze které jsem to objednal mají všechno hodně dobré... někdy si tam můžeme zajít pokud budeš chtít. Jsem si jistý, že by sis tam i ty něco vybral," řekne zamyšleně,"navíc to všechno dělají dost rychle což je dost výhoda," usměje se.
Kouká a přemýšlí.
Itachi ho chvilku mlčky pozoruje než natáhne ruku a luskne mu před obličejem. "Sasu? Děje se něco? Nebo si usnul v sedě?" Šeptne starostlivě zatímco si nabere další sousto, docela by ho zajímalo nad čím asi přemýšlí. I když by se stejně vsadil,že přemýšlí nad tím, co bude nejspíš dělat u strýčka nebo tak. "Usměj se," šeptne a na moment odloží příbor, aby ho mohl pohladit po paži. "Mysli pozitivně... no tak," šeptne a vezme si sousto. Zkusmo přitom zapne televizi jestli tam budou dávat něco dobrého na co se dá koukat a co by je oba mohlo bavit. Nakonec to zakotví u nějakého akčního filmu, který právě začal, ale vypadá docela slibně.

"Jen přemýšlím jelikož tam bude nuda.."
"Třeba ne...můžeš ležet u bazénu jestli budeš chtít, strýc ho tam má velký takže... vždyť víš. Nebudeš tam poprvé," mrkne na něho, "nebo si sebou vem flešku s filmy a nebo rovnou notebook, jak se ti bude chtít, je to jen a jen na tobě co si sebou vezmeš," podotkne zatímco pomalu jí, "a když se budeš moct nudit, tak mi hold zavoláš a já už tě nějak zabavím...doufám," vydechne. Přeci jen doufá, že bude mít na svého sourozence alespoň trochu toho času, protože sám bude stejně myšlenkami právě u něho. Bude přemýšlet nad tím, jak se má... jestli je v pořádku a takové věci. Vlastně skoro jako rodiče, kteří mu jistě budou taky volat, aby se ptali na to samé.

"Klid jen musím popřemýšlet nic víc"

"Jen jsem ti dával návrhy...nic víc," pousměje se s pokrčením ramen a pokračuje v obědu. "Máš ještě dostatek času..." dodá. Sám ještě má v plánu vyjet až tak kolem večera, možná kolem páté, aby včas dojeli, protože jejich strýc nebydlí zrovna blízko, ale právě na samotě, kde má kousek od domu les. Upřímně řečeno je to ideální místo k tomu, aby se tam dalo odpočívat od života ve městě. Na jednu stranu to Sasukemu docela závidí, protože přeci jenom jde o to, že on bude teď muset být neustále v práci a o nějakém oddychu si může nechat pouze zdát. Po chvíli dojí a odloží krabičku a příbor na noční stolek a nalije se, teď už vyhlazeného džusu.

"No nevím uvidím ale stejně bych tam nešel."
"Počkej..."zarazí ho Itachi s trochu nechápavým výrazem ve tváři, "co máš teď na mysli? Ten bazén nebo snad něco jiného?" Zeptá se ho, protože teď je z toho trochu ztracený jelikož jaksi přestává stíhat Sasukeho myšlenkové pochody. " něco si tam najdeš...Nakonec," usoudí, protože přeci jen může jen těžko odhadovat, co s ním bude chtít jejich strejda.podniknout,.protože lidé jako on mají.neomezené možnosti. "Hlavně se už nemrač...slyšíš? Nesluší ti to" zavrtí nad tím hlavou, přetočí se na bok a jemně ho pohladí po ruce. Sám musí vymyslet něco, jak to mezitím přežije bez toho aniž by se mu podařilo něco značně pokazit.

"Asi jo.... Ale at ti to netrvá dlouho..."
Povzdechne si a mírně přikývne. "Budu dělat, co budu moct...při nejhorším by pro tebe přijeli rodiče...neboj, nenechám tě tam déle než bude nutné" ujistí ho, protože přeci jenom tady jde hlavně o to, že neví jestli se bude moct natolik uvolnit, aby na něj měl čas. Musí ale uznat, že na to, že je to jejich docela blízká rodina se Sasuke chová jakoby ho snad posílal někam na jiný kontinent k cizím lidem. "Bude to fajn," ujišťuje ho, jen mi musíš věřit... ty moje malé lvíče," šeptne jemně a opět ho jemně pohladí po ruce než se zvedne, "zajdu to odnést... chceš ještě džus nebo něco jiného k pití?" Zeptá se ho raději dopředu, aby se potom kvůli tomu nemusel vracet.

"No snad máš pravdu."
"Sám v to doufám," řekne tiše, protože přeci jen by si opak jen vyčítal. Natáhne se ještě pro jeho skleničku a spolu s tím jde do kuchyně, kde dá příbor do dřezu a zbytek vyhodí. Jen skleničky potom postaví na linku a naleje do nich džus z ledničky, aby ho měli hezky studený, tak tam ještě přidá pár kostek ledu, aby se pro ně ještě nemusel vracet a potom obě skleničky vezme a zase vyjde nahoru, kde jednu dá Sasukemu a druhou si přitom položí k sobě, aby si mohl lehnout k Sasukemu, který už očividně taky pomalu dojídá, ale i tak ho už pomalu nechává, aby se mohl v klidu najíst. Ještě přitom přivře oči a v klidu odpočívá, přemýšlejíc nad nadcházejícími dny.

Ještě dojídá čínu a pak se přilehne k tobě... Stulí se jak to jen jde a pohled hodí na televizi.

Pomalu otevře oči jakmile ucítí Sasukeho tělo na svém a pousměje se. Jednou rukou ho automaticky obejme kolem pasu, aby si ho mohl hezky přitáhnout k sobě, "chceš koukat na tohle?" Nadhodí i když jim ten film jede už dobrou půl hodinu od doby, co začali jíst, "jestli si ještě unavený, tak si můžeš pospat," dodá tiše zatímco ho jednou rukou hladí po zádech. Je to sice uklidňující gesto, ale i tak si na to už stihnul nějak zvyknout. Trošku se přitom odtáhne a povzdechne si, když vidí výraz v jeho obličeji. Sám začíná přemýšlet.nad tím jestli jeho bratr takhle roztomile vypadá schválně nebo to tak jednoduše má už odjakživa. Nakonec nahlas nic neřekne a jem ho pořádně obejme.

"Mě je to jedno na co budeme koukat. Hlavně když můžeme lenošit.."

"Neboj se, nemám v plánu tě brát někam běhat. Věř mi, že toho mám sám víc než.dost, a tak jsem rád, že si můžu na chvilku lehnout...s tebou... a mít tě hezky u sebe" vydechne a obličej si zaboří do jeho havraních vlasů, "alespoň na chvilku," šeptne a spokojeně přivře oči. Je rád, že v době nemají takové horko, ale mají tam dost příjemně, protože jinak by tam jen tak tak ležet rozhodně nemohl...Hlavně ne natisknutý na Sasukeho. Teď je nejspíš oba hlavně chladí i vlasy, které si nijak nesušili, "víš co? Dám ti na těch pár dní jeden úkol pokud chceš..." nadhodí po chvíli, "vymysli si kam by si chtěl v létě jet... na chatu, k moři, zahraničí... kamkoliv," šeptne tak, aby ho dobře slyšel.

Překvapeně se na něj podívá. "Jako fakt?" A tulí se k němu.

Mírně přikývne a i on se na něj podívá, když už se od něj Sasuke odtáhnul tak, aby na něj viděl. "Jistě...copak bych o tomhle žertoval?" Zavrtí nad tím hlavou. "Sice nevím, jak přesně to nějak vysvětlit rodičům, ale to už je to nejmenší...jen chci, aby si něco vybral, protože přeci jen bych to neerad pokazil právě na tomhle " hlesne a jemně ho přitom pohladí po tváři a vlasech. "Máš na to dodatek času...přeci jen prázdniny ještě nejsou, ale jeden nikdy neví, a tak je mnohem lepší si něco zablokovat dopředu...už tak bude hodně narváno v případě, že budeš chtít někam do zahraničí" nadhodí, rád si takhle plánuje, protože přeci jen je to příjemné odreagování.
"Mě je to jedno hlavně že tam budeš taky....." A kouká
"Neboj se..." usměje se a pohladí ho, "tak... říkám ti, že máš na to dostatek času.. a kdyby se ti třeba nic nelíbilo, tak na to potom můžeme kouknout spolu," pokrčí rameny. V konečném důsledku mu na tom moc nezáleží, protože přeci jen jde hlavně o to, že ho chce alespoň nějakým způsobem zaměstnat, aby se u strejdy vážně nenudil. Sám taky přemýšlí nad tím, jak dalece ho tam poveze... přeci jen by bylo neslušné, kdyby ho tam jen tak vysadil a ani se s ním nepozdravil, na druhou stranu si není jistý jestli to nebude dělat mnohem horší, když by tam zůstal mnohem delší dobu než je nezbytné. "uvidíme... řekl bych, že i rodiče budou něco plánovat... pokud tedy nebudou chtít jet sólo," nadhodí zamyšleně, přeci jen jejich rodiče jsou teď až podezřele často pryč, i když se jim přeci jen nemůže divit po všech těch letech.
"Ach jo....." A dál kouká na televizi
"Copak?" Koukne na něj a jemně ho pohladí, "no tak... netvař se takhle dobře?" povzdechne si, "přemýšlel jsem nad tím... budeš chtít ke strejdovi vyprovodit nebo snad?" zeptá se ho potom starostlivě, "původně bych se s ním stejně musel minimálně pozdravit, protože jinak bych si to potom stejně vyslechnul takže... ale... když já nevím, nevím jestli to všechno nebude ještě mnohem horší," vydechne, nad tímhle přesně před chvílí přemýšlel, ale na druhou stranu mu to možná alespoň trochu pomůže... i když si není jistý. Bohužel se to očividně dá ověřit jen jedním způsobem, "Ale sám moc dobře víš, co by to znamenalo, takže..." podívá se na něho vážně, protože chce, aby si to všechno uvědomil než bude s něčím souhlasit.
Nechápavě se na něj podívá.

"Kterou část si přesně nepochopil?" zeptá se ho potom, protože přeci jen teď neví kterou část nepochopil. Sice mu přijde, že ta první část byla velmi jednoduchá a jedné, do čeho by se tak mohl zamotat by bylo to poslední konstatování, "no tak... přemýšlej, moc dobře vím, že víš, co myslím," ušklíbne se, protože ani tohle nezní o nic moc jednodušeji. Raději se tedy natáhne pro skleničku, ve které už se rozpustila většina ledu, a tak se napije a přivře oči, protože ten džus rozhodně velmi příjemně chladí, i když je v místnosti docela optimální teplota, rozhodně dost na to, aby si co nejvíc k sobě přitáhnul Sasukeho a napůl si ho položil na sebe. "nebo to možná nech raději plavat"


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama