Za dveřmi 1. kapitola

14. srpna 2016 v 16:32 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Za dveřmi


Tak minna:3 tentokrát pro vás máme trochu jinou povídku... jistým způsobem netradiční, ale to poznáte sami:) Snad se vám bude líbit^^


Mayu - Sasuke
Masumi - Itachi

Byl začátek května a Konožská střední měla volno pro všechny, kteří tento rok nemuseli skládat maturitní zkoušku. To taky vysvětlovalo proč bylo na ulicích tolik teenagerů. Jejich hlasy a povyk se v menší míře dostávali až k domu kousek od centra, kde při otevřeném okně ještě stále spal muž s vlasy do poloviny zad. Oči, kterými pozoroval spícího chlapce vedle sebe mohly konkurovat nejtemnější noční obloze, ale i přesto s v nich zrcadlila něha a láska, se kterou se díval na chlapce a havraními vlasy. Za jiných okolností by jej již dávno vzbudil, ale dnes ne. Přeci jen měl dnes volno, a tak ho chtěl alespoň nechat vyspat. Navíc přeci jen měl částečně i postranní úmysly, protože jeho bratr vypadal ve spánku vždy tak roztomile, klidně a nevinně jako malé dítě, kterým už ovšem dlouho nebyl. V takovýchto chvílích často přemýšlel, co všechno vedlo k tomu, že skončili právě zde. Rád vzpomínal na dobu, kdy poprvé spolu s ním prožíval ten zvláštní pocit,který ho naplňoval pokaždé,když mohl být s ním.



Mladší Uchiha ještě vyspával vedle svého bratra když má volno. Začal se převalovat ale stále spal. Obličej už ale neměl klidný. Pak se asi po deseti minutách začne probouzet. Ospale se rozkoukával kolem jak uviděl Itachiho jen se usmál a lehl si k němu ještě blíž a ještě přivřel oči. "Ještě chvilku.." Šeptne.
Rty se mu zformují do úsměvu, když vidí jeho rozespalý kukuč. "Máš kolik času jen budeš chtít, klidně můžeme strávit celý den v posteli, když už máš to studijní volno," zašeptá a položí si hlavu k Sasukemu na polštář zatímco ho pevněji obejme kolem pasu a obličej si na momemt schová do jeho vlasů, které se mu na zátylku ježí v atypickém účesu, který spolehlivě funguje jako poznávací znamení. Sám by něj raději se Sasukem strávil celé jeho prázdniny v posteli, u rodičů by to jistě nějak prošlo, ale v práci bohužel ne. Jako policista musí nyní řešit poměrně složitý případ, za kterým by se mohlo skrývat něco mnohem většího než jak to zatím vypadá a právě proto to otec svěřil jemu. "Ale večer bychom měli vyjet včas, aby jsme ke strejdovi dorazili v rozumném čase," zašeptá mu do ucha, aby si toho byl vědom i on. Přeci jen jejich strýc možná nechodí spát po odbytí deváté hodiny, ale i tak.
"Nechci jít k němu..." A ještě se k němu tulí "Chci být tady doma..." Zamumlá
"Víš, že bych tě tu nejraději nechal, ale nejde to... Táta by se zlobil až by se to dozvěděl," zamumlá a zvedne se na lokti, aby na něj lépe viděl, "Navíc...Víš, že jsme tam už společně několikrát byli a strejda není tak špatný... Myslím, že by ti i rád pomohl s tou práci ohledně ekonomie, přeci jen sám v tom musí mít praxi... tak proč toho nevyužít?" Nadhodí, aby Sasukeho alespoň trochu navnadil. Ví, že se s tímhle úkolem jeho bratr trápil už několik dní, a tak předpokládá, že by pomoc od někoho zkušeného jistě uvítal. "Navíc nebude to na dlouho...jakmile to půjde, tak si pro tebe přijedu..."zašeptá a přiblíží se rty k jeho uchu, "a odvezu si tě domů," usměje se, dává si záležet, aby jeho hořký dech dopadl na Sasukeho krk, kde je jeho bráška citlivý. Majetnicky si ho přitom přitáhne k sobě a vtiskne mu polibek na krk, "A už tě nepustím...po zbytek prázdnin," dodá s úsměvem na rtech, samotnému se ta představa více než zamlouvá.
"No dobře.. Půjdu tam ale jen že si to ty. A myslíš že mi pomůže?" A opře se o něj a přivře ještě oči.
Přetočí se na záda, kterými si opře o stěnu, aby se Sasukemu na něm lépe leželo, "Myslím, že tvým psím očím jednoduše nejde odolat" mrkne na něho a líbne ho do vlasů, "jsem si jistý, že ti pomůže... Přeci jen, když mu to dobře podáš, tak si myslím, že tě rozhodně ve štychu nenechá... možná, že si tam i užiješ trochu srandy, přeci jen strejda není zase tak špatný... teda... rozhodně se neustále chová jakoby byl v našem věku. Alespoň, co se jeho soukromého života týče," řekne zamyšleně, od strýce už slyšel hodně historek a ne všechny patřili zrovna k těm nejvhodnějším, ale jejich strýc očividně nepatřil nějakým stydlivkám. "Nakonec... kdo ví jestli náhodou nebude chtít, aby si pro něm tu firmu převzal..." dodá poté, přeci jen Madara žádného syna ani dceru nemá, a tak by neměl kdo firmu převzít a pochybuje, že by ji dal jen tak někomu.
No zkusím to ale nevím no... Moc tomu nevěřím..." A dál se tulí.
"Ale měl bys," řekne vážně s mírným úsměvem na rtech, "hele, řekl bych, že když ho o to jednoduše poprosíš a vysvětlíš mu, co,potřebuješ, tak ti jistě pomůže...Přeci jen tě má rád. Možná ho nevídáme tak často, ale i tak..jinak by přeci ani netrval na tom, že chce, aby si za ním jel," poznamená, protože přeci jen je to pravda. Jednou rukou ho přitom pohladí po zádech, "netrap se tím dobře? Za zkoušku nic nedáš," dodá a na moment si opře hlavu o tu jeho a přivře oči, "chceš ještě spát nebo...? Šel bych připravit snídani," navrhne mu, protože je mu jasné, že už očividně musí mít i dost hlad. Na druhu stranu se mu moc nechce vzdalovat od svého milovaného bratříčka, kterého má nyní ve svém náručí. "Kdyby to bylo jen na mě, tak tě ani nikam neposílám, ale můžeš mi zavolat... když budeš chtít," navrhne mu, jemu samotnému je jasné, že bude potřebovat alespoň slyšet jeho hlas.
"Říkám uvidím... ale nechce se mi tam..." A tulí se k němu. "Určitě."
"Já vím, že ne," šeptne a pohladí ho po vlasech s úsměvem na rtech, "uvidíš, že než se naděješ, tak budeš zase doma... a potom něco podnikneme... i kdybych si měl vzít nějak volno," přislíbí a poté ho pustí, "půjdu udělat tu snídani, tak zatím v klidu lež," šeptne a vyhrabe se z postele načež zamíří do kuchyně, která se nachází v prvním patře. Nejdřív ani nečekal, že jim u rodičů bude takhle lehce procházet, že sem tam Sasuke zůstane právě u Itachiho, ale těm dvěma to očividně nijak zvlášť nevadilo, Itachi se po tom samozřejmě nějak nepídil, ale přesto mu to přišlo poněkud zvláštní. Teď se, ale chtěl své myšlenky zaměřit spíš na to, jak přežije několik následujících hodin, ne-li dní bez Sasukeho. Přeci jen většinou se spolu alespoň jednou za den viděli... kdo ví jestli bude vůbec schopný normálně myslet. Je vidět, že je v tom až po uši. Zastav se až v kuchyni, kde se pustí do dělání toastů a Sasukemu nakrájí několik rajčat, která miluje a naleje mu jahodový džus. Sobě dá to stejné a rychle to dá na talíře, aby se snad Sasuke nerozhodnul sabotovat jeho snahu o to mu přinést snídani do postele. Proto taky talíře dá na tác a vyrazí s nimi zpět do pokoje, "Snídaně do postele," ohlásí přede dveřmi a pomalu vejde dovnitř.
Sasuke se usměje a odkryje se a i posadí.
Itachi odloží tác na polovinu postele, kde předtím ležel on sám, "Ale nejdřív..." usměje se a rukama se zapře o matraci vedle Sasukeho zatímco se k němu nakloní blíž, "pusu na dobré ráno," usměje se a než by snad stihl Sasuke protestovat, tak přitiskne své rty na ty jeho v polibku. Posadí se mezitím k tomu, aby se mohl přestat opírat oběma rukama a tou jednou mohl Sasukeho pohladit po tváři a následně ho obejmout kolem pasu načež si ho stáhne na sebe. Při tom se od něj ovšem nuceně odtáhne a pobaveně ho pozoruje. I druhou ruku mu dá na tvář zatímco leží pod ním a shrne s ní pramínky jeho černých vlasů, aby mu nepadaly do tváře, musí mu je ovšem držet u obličeje. "Jsi tak sladký..." šeptne, přeci jen Sasuke vypadá stále dost rozespale a vlasy má ještě více rozcuchané než obvykle, což mu ovšem pouze přidává.
Usměje se přítuli a začne jist.
Jakmile se od něj Sasuke odtáhne, aby se mohl najíst, tak se sám zvedne do sedu a natáhne se pro jeden toast, do kterého se zakousne zatímco Sasukeho chytne kolem pasu. Nemůže si pomoct... když už je jeho bráška tak blízko, tak se ho potřebuje dotýkat... je totiž jen málo chvil, kdy by si ho mohl až takhle přitáhnout aniž by si toho kdokoliv všimnul. "Napadlo mě, že bych ti to mohl potom vynahradit," nadhodí a jemně mu prstem přejede po páteři, ví, že se Sasuke s tou dnešní návštěvou bude dost přemáhat. "Co kdybych tě potom vzal na střelnici, aby sis to zkusil?" nadhodí. Ví, že jejich otec si přál, aby šel Sasuke v jeho stopách, ale ten se nezdál být zrovna nadšený a jejich matka se zase netvářila na to, aby mu dávali do rukou zbraň... jenže teď už je Sasuke téměř dospělý, a navíc si všimnul těch občasných náznaků, že by to třeba chtěl taky zkusit.
"To by šlo rád to zkusím"
"Super, takže jsme domluveni," kývne hlavou na souhlas, "myslím, že tě to bude bavit... podle táty to máme v rodině," pokrčí rameny a ukousne si kousek toastu, co drží ve volné ruce, "nebo budeš po mámě a na zbraň ani nesáhneš," uchechtne se. Skutečně si neumí představit jejich matku, jak zachází se zbraní. Nejde o to, že by snad pochyboval o ženách, které pracují jako policistky, ale spíš jde o to, že moc dobře zná svou matku, která se jeví jako velmi křehká osoba, a tak si nemyslí, že by ji někdo někdy donutil tu věc, jak ji často nazývala, vzít do rukou. "Alespoň se sám budeš mít na co těšit," podotkne,sám, ale pochybuje, že by se tam Sasuke celou dobu nudil. Přeci jen venku je poměrně teplo, a tak Sasuke při nejhorším stráví veškerý čas v bazénu, který má jejich strýc na dvoře.
"Uvidíme jak to bude...." A dál si pokusuje.
"Máš pravdu... spíš než to mi řekni, co bys chtěl dneska dělat?" zeptá se ho jakmile dojí a natáhne se pro svoji skleničku, ze které se napije, "jistě je hodně věcí, co by se dali podniknout... to ovšem záleží na tom jestli třeba nechceš zůstat celý den jen tak ležet v posteli," nadhodí provokativně a pousměje se, "odpočinek přeci jen neuškodí... a mě samotnému by to nevadilo," ujistí ho. Kdo ví, kdy si on sám bude moct dopřát nějaký ten pořádný odpočinek, když mají nyní práce až nad hlavu. Samozřejmě není až takový problém si občas vzít volno... nebo jednoduše nedělat přes čas, ale bohužel vlastnosti workoholika má po otci, a tak nerad odchází od rozdělané práce, což může být v jeho povolání dost problém, protože aby vyřešil nějaké případy za noc to se moc často nestává, i když by to bylo jistě velmi hezké a rozhodně by to uvítal.
"Tak můžeme být tady mě se nikam nechce."
"Souhlasím," kývne hlavou, "udělám nám něco studeného, aby nám nebylo vedro a můžeme třeba kouknout na nějaký ten film, pokud nebudeš proti, " navrhne mu a pomalu se položí zpátky do postele přičemž skleničku odloží na noční stolek vedle postele. Nejraději by si Sasukeho rovnou povalil pod sebe, ale chce ho nechat, aby se mohl v klidu najíst... obzvlášť, když vidí, jak si pochutnává na těch rajčatech, které mu k tomu přikrojil. Rukou si odepře hlavu zatímco ho zaujatě pozoruje... a jeho onyxové oči studují každý jeho pohyb. I když ho už dost důvěrně zná, tak pochybuje, že by se mu tenhle pohled někdy omrzel... jediné, co by změnil kdyby mohl by byl fakt, že se nemůžou na veřejnosti ani chytit za ruce. Možná tak někde, kde ani jednodnoho z nich neznají, i když kvůli jejich podobě je téměř jasné, že jsou nějak příbuzní.
"Ja chci tu zustát.... A film nechám na tobě"
"Ani mi nechceš říct jaký žánr bys chtěl?" Zeptá se ho a mírně přikývne, "tak myslím, že bychom mohli jednoduše hezky zůstali tady... v posteli, spolu," usměje se, na jednu stranu si neumí představit lepší prázdniny než právě se Sasukem relaxovat v posteli. "Tak já můžu něco vybrat a ty se zatím v klidu najez," šeptne a pomalu se zvedne a přejde ke stolu, ze kterého si vezme notebook a i s nim si zpátky lehne do postele a zapne ho. Přijde mu, že na netu se to bude hledat rozhodně líp a bude to i pohodlnější, "jen si to potom nezapomeň vzít ty materiály" podotkne a jakmile se přihlásí, tak začne hledat nějaký ten film, "co bys řekl na něco akčního?" Zeptá se ho po chvilce, protože přeci jen nějaké ty slaďáky moc nemusí, a tak má mnohem raději horory nebo něco pořádně akčního hlavně, aby se to líbilo i jeho bráškovi, který sice vypadá, že je mu to jedno, ale nerad by ho nějak unudil nebo něco podobného.

"To by šlo a klidně i s hororem v jednom. A neboj vezmu..."
"Dobře, můžeme zkusit tohle, měla by to být nějaká novinka... a ten trailer nevypadá marně," nadhodí a otočí o obrazovku na Sasukeho, aby se i on mohl podívat a následně klikne na video, aby trailer shlédnul i jeho bratr a mohl tak vyjádřit svůj názor. Sám se mezitím natáhne pro skleničku, ze které se napije. Jakmile ji odloží, tak se pomalu zvedne a notebook přesune vedle sebe na postel zatímco on se přesune za Sasukeho, kterého zezadu obejme kolem pasu. "Tak?" Zašeptá se rty u jeho krku, "co myslíš?" Pousměje se a líbne ho na krk, přičemž krátce zkontroluje jestli už trailer skončil, "Klidně můžeme najít i něco jiného... jen aby ses nebál," popíchne ho s úsměvem na tváři. Samozřejmě to nijak vážně nemyslí. "Nebo jestli si ten film chceš nechat až na později..." nadhodí, někdy by rád věděl, co se Sasukemi honí hlavou, aby mohl snadněji odhadnout nad čím jeho bráška snad přemýšlí.

"To by šlo..." a opře se o tebe a kouká před sebe.
Uchechtne se a natáhne se, aby film pustil a následně se i s ním položí na postel. "No tak.. trochu se usměj...Přeci se nebudeš šklebit, když už máš teď týden volna," zašeptá a obejme ho kolem pasu zatímco druhou rukou si podepře hlavu, aby na lépe viděl na notebook a na film, který právě začíná. Po chvíli mu pohled stejně opět sklouzne na jeho bratra a místo filmu nyní zaujatě pozoruje právě jeho, protože přeci jen ho za pár hodin poveze k jejich strýci a kdo ví, kdy pro něj bude moct přijet. Sice mu slíbil, že to bude brzy, ale upřímně si moc nemyslí, že by to bylo nějak moc brzo, navíc i Madara projevil zájem strávit nějaký ten čas se svým synovcem, a tak by nebylo fér, kdyby mu ho bral. Přeci jen se s Madarou vídají ne moc často, obvykle jen na narozeniny, občas na svátky a taky, když přijede on nebo oni za ním, což, ale tak často kvůli jeho pracovní vytíženosti není.

Kouká na notebook a u toho se k němu tuli... "nikam se mi nechce"
"Já vím, že ne... a věř mi, že to chápu, ale pořád je to náš strýc. Navíc kdybych mohl, tak tam zůstanu s tebou... jenže táta s mámou jsou teď oba pryč a já vůbec netuším jestli bych měl čas se ti věnovat...vím, že už jsi skoro dospělý, ale takhle to domluvil táta. Nejspíš mu to musel strejda navrhnout, když spolu naposled mluvili," podotkne zamyšleně, ví, že není ani tak divné, že si ho Madara chce vzít k sobě jako spíš to, že jejich otec vůbec přemýšlel nad něčím takovým...Sasuke už je přeci jen dost starý. "Na podrobnosti by ses musel zeptat táty," dodá s pokrčením ramen, protože on sám nu odpověď dát nedokáže. Kdo ví o čem všem spolu ti dva vůbec mluvili a hlavně co se jim podařilo vymyslet. "Nelam si s tím hlavu a ber to jako... no jednoduše máš volno, tak si ho přeci nebudeš kazit," šeptne.
"Hmm volno které jsem chtěl lenošit."
"Ale vždyť nikdo neříká, že nebudeš moct...jediný rozdíl bude v tom, že budeš i strejdy a ne tady v Konoze," šeptne, i když v to on sám alespoň doufá. Nemyslí si, že bude mít Madara tolik času, aby se Sasukem podnikal něco velkého pokud mu to jeho synovec sám nenavrhne, "nikdo tě nemůže do ničeho nutit... Sám doufám, že se ti tam bude líbit navíc...vzpomeň si, dřív jsme tam taky párkrát byli a tak špatné to nebylo... no tak," pousměje se a rukou, kterou měl předtím kolem jeho pasu ho pohladí po paži, "taky bys to mohl všechno zkusit prospat...." navrhne mu poté s pokrčením ramen zatímco oči stočí k obrazovce, aby z toho filmu měl také něco...hlavně když vidí, jak na ni Sasuke napjatě kouká. Očividně tentokrát nevybral nijak špatně i když to se dozví až na konci.

"Ale to není ono jak doma...." a tuli se.
Zavrtí nad tím hlavou "Já vím, že ne, ale tak... já věřím, že to zvládneš a kdyby to bylo moc špatné, tak mi určitě zavolej, dobře?" Podívá se na něj vážně a pousměje se. Pro Sasukeho by jel až na konec světa, kdyby se něco dělo nebo kdyby ho snad jeho bráška potřeboval. Upřímně, ale doufá, že to nebude potřeba a že to tam Sasuke těch pár dní zvládne, přeci jen kdo ví, jak to nakonec dopadne. "Mysli na to, že pořád máte celý týden a to znamená, že budeme mít ještě dostatek času na to něco podniknout nebo jen lenošit," šeptne. Od výčitek už ho drží jen to, že Madara skutečně souhlasil s tím, že na něj dá pozor... jinak by si to jistě Itachi vyčítal.

"Ja nevím radši bych byl tady..."
"Sasuke," vydechne Itachi tiše a obličej si na moment zaboří do jeho vlasů. Nejde o to, že by ten film byl snad tak strašidelný, ale spíš se jedná o to, že už neví, co by mu na to řekl aniž by neustále omílal jedno a to samé.
"Promysli si to... dobře?" Šeptne a položí si hlavu na polštář. Rád by Sasukeho nechal doma, ale bohužel ví, že právě to udělat nemůže... ne aniž by si to potom nemusel vyslechnout od otce, který s tímhle jednoduše počítá,
protože se takhle nějak s Madarou už asi dohodli. "Jen to zkus," dodá, doufajíc, že si Sasuke sám najde nějaký důvod proč by měl právě k Madarovi na nějakou dobu jet zatímco bude Itachi v práci.
"Ne nepřemýšlím jelikož je tam nuda..."
Povzdechne si, "když ty si tak hrozně tvrdohlavý," šeptne a odtáhne se, aby ho mohl jedním pohybem položit na záda a naklonit se nad něj, "ale i tak tě miluju," usměje se na něj a skloní se ještě víc k němu dokud se svými rty nesetká s těmi jeho, aby ho mohl políbit. Musí ovšem uznat, že jen tak se od něj odtrhnout není nic jednoduchého... obzvlášť teď. Přesto to nakonec udělá, "skočím si do sprchy, tak se zatím v klidu koukej,.dobře?" Pousměje se, přeci jen je poměrně horko a nějakým osvěžením v podobě studené sprchy rozhodně nepohrdne...obzvlášť jestli mají se Sasukem skutečně všechen čas strávit právě v posteli. Tedy alespoň Sasuke nevypadal, že by se snad chystal na něco jiného.

Pauzne film a jde za ním.. "jdu s tebou"
Itachi se zastaví u dveří, aby mohl počkat na Sasukeho, "jdeš mě hlídat, abych se ti neutopil?" šeptne a to už ho chytne za ruku a vtáhne ho do koupelny, kde za nimi zavře a jemně ho přitiskne na dveře. Neví jestli si jeho společnost má vysvětlit tak, že si taky chtěl dá sprchu nebo snad jen touží po jeho společnosti, ale tak nebo tak u Itachiho to splňuje právě obojí, i když netuší jestli to Sasuke bere ve stejné míře tak jako právě on. Natáhne ruku k jeh tváři zatímco druhou se opírá vedle jeho hlavy, a jemně mu prsty přejede po tváři a hraně čelisti. Nakonec svoje ruce spustí podél těla a krok od něj ustoupí, protože přeci jen primární účel proč sem šli je ten, že si chtěli dát studenou sprchu.
Usměje se a pak jde ním. "A co si napustit vanu a odpočívat v ní a u toho koukat...."
"Hmmm... to není tak špatný nápad," připustí Itachi a mírně přikývne, "fajn, tak napusť vanu a já pro to dojdu," rozhodně nakonec a počká než jeho mladší sourozenec přejde k vaně zatímco on sám vyjde do pokoje, kde odpojí notebook z nabíječky a vezme ho sebou do koupelny, kde nejdřív do sucha utře umyvadlo a pro jistotu to ještě něčím podloží než na něj položí notebook, aby se mohli koukat i z vany, protože právě tam je v takové ideální výšce. Když má svoji práci hotovou, tak se ohlédne a spatří Sasukeho, jak se nakloní nad vanu zády k němu. Neodolá a potichoučku přejde za něj načež ho obejme kolem pasu a přitiskne si ho k sobě, "mám tě," zašeptá mu do ucha s rošťáckým úsměvem na rtech a nepouští ho ať už se chystá protestovat nebo ne.
Trochu sebou trhne. "Asi jo...." a opře se. "Chceš tam i pěnu?" A sleduje jak se plní...
"Promiň, nechtěl jsem tě vylekat," šeptne omluvně a hlavou se opře o jeho rameno zatímco spolu s ním sleduje přibývající vodu ve vaně, "můžeš jí tam trochu dát," řekne po chvíli. Přeci jen s pěnou se dá užít spousta srandy... to už mají rozhodně vyzkoušené a nejeden ze svých dětských let, ale i docela nedávno něco podobného zkoušeli. Svoje objetí přitom trochu povolí, aby se Sasuke mohl natáhnout pro pěnu do koupele a mohl tam trochu té vonné tekutiny vylít, aby se jim tak trochu udělala pěna. "Chceš trochu pomoct?" navrhne mu nezištně. Samozřejmě nemá na mysli nic jiného než sundávání částí oblečení, aby se už mohli naložit do vany a mohli pokračovat v tom filmu, který mají nyní rozdívaný.

"Klidně můžeš..." A zadělá pěnu jak ji nalije do vody a pak se na něj otočí.
"Hmmm" šeptne spokojeně a vzdálí se od něj na délku paži, "Dobře," pousměje se, pomáhat mu právě s něčím takovým mu rozhodně vůbec nevadí. Rukama tedy zabloudí k lemu jeho trička a pomalu mu ho začne vyhrnovat nahoru zatímco ho políbí na rty. Potom se od něj stejně musí odtáhnout, aby mu mohl přetáhnout tričko na spaní přes hlavu. Odloží ho potom někam za ně, aby jim překáželo a nenamočilo se. Nikam jinam ovšem zatím nezachází hlavně kvůli tomu, že nedokáže od Sasukeho odtrhnout pohled... "Sasuke," šeptne a prstem mu jemně vyjede prstem nahoru až se zastaví u jeho brady, "Neuhýbej pohled...vždyť víš že já nekoušu," usměje se na něj.

"Nezbývá k schválně nebo tu chceš potopu.." A obejme ho.

"Neboj se, já to hlídám," ujišťuje ho Itachi a i on ho obejme kolem pasu a párkrát se s ním zhoupne do strany. "Fajn," pousměje se a políbí ho do vlasů, "tak pojď ty lvíče," šeptne a pomůže mu se zbavit posledních kousků oblečení potom se začne svlékat i on sám jelikož mu bylo jasné, že s takovou by se na ten film stejně nakonec nedokoukali už jen kvůli tomu, že on sám by byl na Sasukeho schopný zírat klidně i hodinu bez přestávky. Některé věci ho jednoduše jen tak neomrzí. Film potom posune trochu dozadu, aby jim něco neuteklo zatímco se budou usazovat do vany. On sám po chvíli vleze do vody jejíž teplota je tak akorát. Ještě si z vlasů sundá gumičku, aby mu nepřekážela a netlačila ho do zad.

Sasuke se přítuli a kouká.
Itachi ho jemně chytne za pas a přitáhne si ho k sobě tak, aby na film oba dobře viděli. Ruce nechá kolem jeho pasu zatímco si hlavu opře o kachličky a Sasukeho nechá, aby se o něj opíral. "Dobrý?" Ujišťuje se, aby Sasukemu náhodou nebyla zima, protože přeci jen schválně nenapustili teplou vodu, aby jim nebylo horko. Přeci jen na to, že už je květen je počasí velmi hezké a hlavně teplé jakoby už snad bylo léto. I tak je ale nutno počítat s tím, že se může počasí kdykoliv zhoršit. Při sledování filmu, který jde dostatečně nahlas, vlastně ještě víc než v pokoji, jemně hladí Sasukeho po paži zatímco střídavě kouká na film a střídavě na Sasukeho.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama