They may have my soul, but my heart is yours 1. kapitola

22. července 2016 v 20:24 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  They may have my soul, but my heart is yours


Tak máme tady pro vás spolu s Mayu nový příběh:) tentokrát nějaké to lehké nadpřirozeno:)

Mayu - Sasuke
Masumi - Naruto


Dubnové ráno v Konoze probíhalo jako každé jiné. Slunce pomalu začínalo zahřívat zemi a sluneční paprsky doputovaly skrze okno až k blonďatému chlapci, který stále ještě v poklidu spal v posteli, i když většina jeho vrstevníků již dávno vyrazila do školy. Teplé paprsky ho po chvíli zašimraly na tváři a donutily ho otevřít blankytně modré oči, které se ihned začaly zmateně rozkoukávat po místnosti. "Umm dobré ráno," zamumlá, už spíše jen ve zvyku, protože přeci jen žil sám tudíž bylo nemožné, aby mu někdo odpověděl, zatímco si po několika hodinách spánku protáhne ztuhlé svaly. Jeho pohled po chvíli padl na digitální hodiny na stolku,které ukazují půl osmé. "Sakra " zhrozí se a rychle vyletí z postele,ovšem neuvědomí si, že podlaha v jeho pokoji skýtá velké množství překážek, a tak dopadne na zem dřív než by se stihnul dostat z postele. "Do háje," zanadává opět tiše a tentokrát již pomalu přejde do koupelny, aby vykonat ranní hygienu a rovnou se začne soukat do modrých kalhot, bílého nátělníku a oranžové košile, kterou nechá rozepnutou. Bleskově popadne svůj batoh a klíče a pi obutí vyrazí ze dveří svého bytu rovnou do školy sprintem, protože autobus mu již ujel. I když je poměrně zdatný běžec, tak přesto po chvíli začne cítit železitou pachuť v ústech. Přeci jen běhat v tomhle počasí s batohem rozhodně není nejchytřejší. Přes všechny překážky, které musel po cestě překonat se nakonec dostane před školní budovu a se zazvoněním vběhne dovnitř a vysprintuje po schodech nahoru do své třídy, do které vletí jako raketa. Jeho jediné štěstí v tu chvíli bylo, že profesora Kakashiho muselo opět něco zdržet, a tak raději hned zapluje do své lavice.



Sasuke přišel do školy o něco dříve a je v ředitelně se zdejší ředitelkou než tam došel Kakashi. Jak ho uviděl tak si pomyslel co to má za koště na hlavě ale na venek ho jen pozdravil: "Dobrý den." Ředitelka Tsunade blonďatá prsatice mu představila třÍdního a pak jej předala Kakashimu. Ten si ho hned převzal a vydal se s ním ke třídě ve které má i hodinu. Černovlasý klučina měl na sobě tmavomodré kalhoty, bílou košili, což perfektně ladilo k jeho vlasům a očím, které jsou černé jak půl noc... Nakonec se Kakashi zastavil u třídy a zdělil aby tu na něj vyčkal než jej zavolá dovnitř. Sasuke jen přikývl a tedy počkal za dveřmi.
Jakmile se blonďák usadí do své lavice v zadu u okna, tak se ve třídě objeví jejich třídní s jehož příchodem se všichni musí postavit, "Dobré ráno třído, posaďte se," promluví jejich třídní a gestem jim naznačí, aby se opět usadili zatímco od si na stůl odloží třídní knihu spolu se svým erotickým románem. "Dnes k nám přibude nový spolužák, tak doufám, že ho mezi sebe všichni přijmete bez problémů." Jakmile to Kakashi odřekl, tak to ve třídě vzrušeně zašumělo, jak se všechny dívky nemohly dočkat nově příchozího. I Naruto zvedl hlavu a opřel si ji o ruku, kterou se loktem opíral o desku lavice. Upřímně řečeno neměl tušení jestli se má těšit nebo naopak. Přeci jen kdo ví jestli to nebude jen další kretén, který si bude své problémy vybíjet právě na něm jako to dělají i ostatní. "Dobrá, Sasuke, pojď dál," vyzve Kakashi mladíka za dveřmi, "Můžeš si sednout tady vedle Sakury, Leeho a nebo vedle Naruta... představování si nechte na přestávku," dodá. Přeci jen už si stihnul povšimnout, že Sasuke nebude moc hovorný
.Kluk s černými vlasy vstoupí po vyzvání do třídy a pak výhleda blonďáka a sedne si k němu.
Všechny dívky se ihned otočí za Sasukem s hlasitými vzdechy. Dokonce i Naruto musel uznat, že Sasuke vypadal jakoby snad právě k nim přešel z přehlídkového mola, protože mu už od pohledu bylo jasné, že pod tím sladěným oblečením musí schovávat vypracované tělo. Co ho ovšem zaujalo nejvíc byly jeho temné oči, které mu svou barvou připomínaly onyx. Při svém rozebírání Sasukeho vzhledu si ani neuvědomí, že na něj dosud upřeně zíral až dokud se jeho modré oči nesetkají s těmi Sasukeho, které ho začnou tak intenzivně propalovat jakoby mu snad viděl rovnou do duše. Rychle odtrhne pohledem dopředu, snažíc se uklidnit, protože má pocit jakoby mu srdce.mělo vyskočit z hrudi...tak zběsile mu bilo. 'Uklidni se, Naruto...dýchej,' napomene se v duchu, protože skutečně nechce, aby si z něj ostatní kvůli tomuhle dělali srandu. Už tak mu stačilo, že si ho za jeho orientaci čas od času podají jiní.
Sasuke se usadil a koukal na tabuli. Vzdechy holek vůbec neřešil a začal si i zapisovat do sešitu...
Jakmile se jeho dech zklidní, tak očima uhne do boku. Docela ho překvapí, když vidí, že Sasuke na to nijak nereaguje, očividně to bude jeden z těch chladných cool typků, kteří zrovna nejsou pro nějaké dlouhodobé vztahy. Přesto cítí, že ze Sasukeho vychází něco podivného... něco díky čemu se cítí poněkud zvláštně. Raději svůj pohled přesune k tabuli, aby se mohl soustředit na něco jiného než právě na svého nového souseda. Vytáhne si tedy sešit spolu s propiskou, kterou vytáhl odněkud z batohu, protože pouzdro už si nevedl delší dobu. Přeci jen se mu to zdálo více než zbytečné. "Do háje," zamumlá, jelikož se musí naklánět, aby viděl a mhouří očí. Nakonec si jen rezignovaně povzdechne a z tašky si vytáhne menší pouzdro, které otevře a vyndá z něj brýle, které si nasadí, aby si mohl taktéž opsat příklady, protože mu přijde poněkud hloupé natahovat krk až k Sasukeho sešitu, aby si to mohl opsat od něj. Sasuke se po očku podívá na něj...
"Klidně si to nepiš ti to pak půjčím jestli na to špatně vidíš.." Nabídne mu a dál si to opisuje....
Naruto překvapeně zamrká a natočí k němu hlavou, "nejsem slepý, spíš jen on píše hrozně malá písmenka," postěžuje si šeptem, aby je snad jejich profesor nezaslech a ještě jim nevynadal. "Ale děkuju za nabídku," přikývne, přeci jen ho potěšilo, že se k němu Sasuke nechová jakoby byl vzduch..i když kdo ví jestli k tomu nakonec stejně nedojde. Přeci jen ne každý by chtěl mít něco společného zrovna s ním, ale už si stihnul zvyknout. Odloží propisku vedle sešitu a natočí hlavu tak, aby měl na Sasukeho lepší výhled. Musí uznat, že takhle z profilu mu to taky dost sluší, i když sám ještě neví, co je to za zvláštní pocit... "Navíc bych řekl, že mi to stejně nakonec k něčemu nebude... hold matika," zavrtí nad tím hlavou, ví, že většina lidí by mu na to nějak chytře odpověděla, i tak si zatím, ale neumí představit nějakou normální situaci, kde by využil zrovna kvadratickou rovnici. Ovšem při pohledu na Sasukeho poznámky vidí, že on očividně bude jeden z těch, kterým matika nedělá nejmenší problém.
"To není problém jestli ti něco nejde tak ti můžu pomoct.." A dál píše a i přitom počítá...
"Um..." vypadne z něj zamyšleně, moc dobře si uvědomuje, že by se mu doučování rozhodně hodilo, ale otázkou zůstává, jak to udělat. Přeci jen si není jistý jestli to Sasuke neříká jen tak do větru. "No... víš... já... je to dobrá nabídka, ale nechci tě s tím otravovat," řekne nakonec, protože přeci jen kvůli brigádě nemá moc volného času a stejně mu něco uvnitř říká, že by si přeci jen měl udržovat raději odstup než se něco špatného semele. Na jednu stranu cítí, že jedna jeho polovina by jeho návrh ráda přijela, ale ta druhá by se od něj nejraději držela pokud možno co nejdál. "Navíc si nemyslím, že něco takového by se ti do mě podařilo dostat, protože.." odmlčí se, " podle všech jsem ztracený případ," ušklíbne se, je vidět, že to bere s nadhledem a rozhodně to nijak nehrotí. Myslí si, že možná kdyby na tom zamakal, tak by se mu i dařilo, ale na druhou stranu je na to dost líný.
"Záleží na tobě ale nemám problém to naučit i tebe"
"Nevíš do čeho se hrneš," odpoví mu blonďák s úsměvem na rtech. Na jednu stranu si ovšem říká, že za celý svůj život riskoval poměrně hodně, a tak nevidí důvod proč by to neměl udělat ještě jednou... nakonec, kdo ví, co z toho nakonec vzejde, a pokud by to alespoň znamenalo, že by mu to zlepšilo známky, tak by tomu mohl dát šanci... i když to stejně nikdo jiný neocení, "Kdy bys měl čas?" zeptá se ho poté a posune si brýle, aby mu lépe seděly na nose zatímco se na chvilku opět podívá na tabuli, kde jim Kakashi očividně něco vysvětluje, ale v té směti čísel a písmen se v tom moc nevyzná. Očividně by měl začít dávat pozor nebo mu už skutečně nic moc nepomůže. Přeci jen možná právě tohle by mohl být ten problém proč není schopný se doma něco naučit ze svých zápisků, které si většinou opisuje od nějaké spolužačky.
"Kdykoliv sám si řekni kdy můžeš." A poslouchá.
"Mno..." vydá ze sebe zamyšleně Naruto a chvilku přemýšlí než se rozhodne, že čím dřív, tím líp. "Mohl bys dneska?" navrhne mu opatrně, "Klidně i jindy já... um... je to i na tobě,"dodá rychle jakoby se snad skutečně bál, že tuhle možnost černovlásek ihned zamítne, "Mohli bychom se sejít kolem čtvrté v nedaleké kavárně v centru," nadhodí, přeci jen dneska nemá směnu tak dlouho, takže by měl všechno v pohodě stíhat, "můžu ti potom trochu ukázat Konohu, pokud budeš chtít. Hádám, že sis to nejspíš ještě moc projít nestihnul..?" Zeptá se jej s neskrývanou nadějí v hlase. Chtěl by se mu alespoň nějak odvděčit, když s ním bude ztrácet čas, který by jistě mohl využít například na rande s nějakou z místních holek. Přeci jen jejich spolužačky nebyly vůbec k zahození a kdyby byl snad alespoň bisexuál, tak by si dal rozhodně říct.
"Jasné čas mám. A rád si to přijdu... "
"Bezva," vydechne, skutečně se mu dost ulevilo, rozhodně se bude mít alespoň na co těšit, protože přeci jen vždycky raději vyhledával společnost než, aby byl sám zavřený u sebe v bytě, "napíšu ti adresu," dodá ještě, jelikož ví, že mu kavárna v centru nic moc neřekne, a tak si ze sešitu vytrhne kousek papíru, na který mu napíše adresu, aby to neminul. Papírek mu poté podstrčí se zářivým úsměvem na rtech, "Budeš to mít u mě... kdybych pro tebe náhodou mohl něco udělat, tak mi dej vědět," řekne ještě, přeci jen nerad zůstává někomu něco dlužný a i když je Sasukemu za jeho ochotu vděčný, tak mu přijde poněkud zvláštní, že to skutečně všechno přijal... možná, že to bylo pouze tím, že po několika předchozích zkušenostech už nebyl tak důvěřivý a naivní jako předtím, ale i tak. Ať už se ale jedná o cokoliv, tak tím, že si ho bude držet dál nic nezjistí.
"Tak uvidíš bude to fajn..." papír si vezme a schová.
"Jo.. pokud to přežiješ ve zdraví, tak jistě," kývne hlavou na souhlas, "ale myslím, že bych stejně neměl nic lepšího na práci a ty si to tu alespoň budeš mít možnost trochu projít... možná to vypadá jako hodně malé, ale je tu spoustu zajímavých míst, která stojí za shlédnutí.... rozhodně," kývne hlavou a prohrábne si rukou svoje blonďaté vlasy, které mu trochu padají do očí, "otázka ovšem taky zní jaký druh zábavy preferuješ," řekne potom zamyšleně. Přeci jen ne každý se může spokojit s vysedáváním v baru, a nebo například hraním bowlingu někde s přáteli u pár drinků, které by jim nalili což samo o sobě ukazuje, že je tu dost... pochybných podniků, ve kterých se ovšem dá dost slušně pobavit. "ale stejně... divím se, že ses přestěhoval zrovna sem tedy... jistě exitují i mnohem lepíš školy a nevypadáš, že bys byl hloupý," poznamená a poukáže na jeho sešit, ve kterém má už vypracovaný příklad jehož postup řešení jim Kakashi teprve vysvětluje.
"Jsi to opiš jelikož toto jsme my uz dávno probírali.. A změna není špatná"
"To sice ne, ale i tak... ne každý rád opouští přátele..." pokrčí rameny, "nebo známé prostředí," dodá. Schválně se vyhne tématu rodina, protože pro něj zrovna není jednoduché o tom mluvit, a tak se tomu raději vyhýbá. "Jo dík," kývne hlavou a blíž k sobě si přitáhne jeho sešit, protože po Kakashim to nedokáže rozluštit ani s brýlemi. Nejde ale o to, že by na to neviděl, ale spíš o to, že jejich profesor jednoduše neskutečně škrábe, "stejně je zvláštní, že dneska něco děláme...většinou přijde ke konci hodiny... a nebo si čte tu svoji knížku, nic jiného." zamumlá zatímco střídavě kouká do svého a do Sasukeho sešitu, přičemž si opisuje příklad, který je pro něj jen směsí znamének, čísel a písmenek, kterým na konci připadne určitá hodnota, který se očividně získává během toho procesu, který je vypsaný na více než půl papíru.
"To zvládnu i ty ..." a sleduje.
"Jasně..." kývne hlavou s úsměvem na tváři zatímco si to dopíše, "Je to přeci jen matika-ttebayo!" Vyjekne s ušklebkem na rtech a opře se do opěradla židle zatímco hodí propisku na stůl a protáhne se. Má pocit, že už by mi z další rovnice jen upadla ruka, a tak to nechá být, "další hodinu máme biologii... " informuje ho, jelikož neví jestli mu dal někdo rozvrh. Většinou je to totiž starost třídního a u Kakashiho jeden nikdy neví. "Pošlyš...co kdybychom..." začne, ale zbytek věty zanikne ve zvuku zvonku, který ohlašuje konec vyučování. Přesně v tu chvíli se celá třída svorně zvedne, ale místo toho, aby se všichni vydali ze třídy, tak jak to obvykle dělají. Místo toho se všechny dívky nahrnou k jejich lavici, už předem je mu jasné, že předmětem jejich zájmu je právě Sasuke. Naruto se tedy co nejrychleji zvedne, aby ho neušlapaly. Prodere se tedy skrz ně na chodbu, kde se opře o stěnu a zůstane stát.
Sasuke se zvedne a uteče A chodbu. "Co jit někam kde mě nebudou špiclovat..."
Naruto překvapeně vzhlédne, když uslyší Sasukeho hlas, původně čekal, že tam zůstane spolu s ostatními. "No...já nevím" začne pomalu a nervózně přešlápne. Když si ovšem všimne, že se dívky ze třídy tentokrát vyvalily na chodbu, tak bezmyšlenkovitě popadne Sasukeho za ruku, "poběž," šeptne a sám se rozběhne chodbou rovně, ignorujíc, jak na něj ostatní pokřikují: "Naruto!" "Stůj!" "Nemůžeš si ho přeci syslit pro sebe!" Jejich hlasy mu ovšem pomalu začnou splývat. Raději dělá jakoby je neslyšel a pokračuje v běhu, tentokrát nahoru po schodech dokud se nedostanou k mnohem užšímu schodišti, na kterém zpomalí a jakmile otevře dveře, které jsou na konci, tak je oba ovane čerstvý vzduch, "Myslím, že tady tě hledat nebudou... a pokud ti nevadí propásnout biologii, tak potom máme tělocvik takže..." začne, ale potom si uvědomí, že stále svírá Sasukeho ruku ve své. V tu chvíli mu sdce začne bít ještě rychleji, ale tentokrát ne kvůli tomu běhu. Tváře mu naberou červenější odstín, a tak rychle uhne pohledem, aby si toho Sasuke nevšiml a pustí jeho ruku.
"No nevadí mi to... mužem tu být..." A rozhlíží se.
"Dobře se tu přemýšlí..." šeptne a zůstává k němu stát zády, protože pořád cítí, že mu tváře hoří. Natáhne ruku a sundá si brýle, které schová do pouzdra do batohu a ten potom nechá ležet na zemi zatímco sám přijde kousek se kraji, kde se posadí a přitáhne si kolena k hrudi. Najednou jakoby snad stresem nebo možná něčím jiným. Tak nebo tak netuší, čím to může být. Zkusí obličej mírně zvednou a nastavit ho větru, který kolem fouká a příjemně, tak chladí teplý vzduch. "Samozřejmě pokud bys raději šel, tak je to na tobě... pokud budeš chtít," zašeptá zatímco prsty jemně promne spánky, ve snaze si trochu ulevit od bolesti. Rozhodně to není poprvé, co se mu něco takového stalo, protože poslední dobou se to opakuje docela často... a většinou je to následováno jeho ne moc dobrou náladou.
"Je ti dobře?" Zeptá se a sedne si kousek od něho.
"He?" Stočí pohled k němu načež mírně přikývne, "Um...jo...nic to není," ujistí ho. Je zvláštní, že Sasuke se stará mnohem víc než většina lidí, co zná, i když se na jednu stranu ani nemůže divit. Potom, co se mu párkrát podařilo provést by si nejspíš sám od sebe držel odstup. Nebo by možná mohl zkusit vymyslet něco, co by mu mohlo pomoct se zbavit toho přebytečného vzteku, který není rozhodně ku prospěchu, "proč sis vůbec vybral zrovna Konohu? Tedy...Samozřejmě tu je hezky, ale i tak..." zeptá se ho zatímco se položí na záda, aby lépe viděl na oblohu stejné barvy jakou mají i jeho oči. Předtím by nejspíš takhle klidně ležet nedokázal, ale nyní nemá nic jiného na práci, protože přeci jen biologie nepatří k jeho oblíbeným předmětům a jeho jistě nikdo postrádat nebude... to spíš Sasukeho, na kterého bude nejspíš čekat rovnou celý zástup.
"Mám tu práci ale to potrvá..." odpoví a zahlédli se taky...
"Práci?" Zopakuje trochu nechápavě, na moment ho napadne jestli snad Sasuke není součástí nějakého gangu nebo něčeho jiného. "Jo...řekl bych, že čím míň vím, tím líp," podotkne s úšklebkem na rtech zatímco uhne pohledem směrem k němu. Ví, že ať už byl ten důvod jakýkoliv nebo co přesně znamená ta jeho práce, tak mu do toho přeci jen nic není. "Takže..." začne pomalu, "nemáš v plánu tu zůstat na trvalo?" Zeptá se ho. I tohle je sice Sasukeho věc, ale i tak ho to zajímá už kvůli tomu, že by si neraad ublížil. Přeci jen zatím se Sasuke zdá jako fajn kluk, a tak by to zároveň mohl být i jeho kamarád...i když je pravda, že něco takového by se mohlo změnit v pravý opak. Přeci jen on je tu dnes jen první den, a tak ještě skoro nic neví... a ani Naruto o něm, přičemž by měl docela dost otázek, protože zvědavý je už od přírody.
"Zatím nemám proč odcházet...." a kouká.
"Zatím," vydechne tiše, ale zavrtí nad tím hlavou. Raději to nechává být. "Kdo ví, třeba se ti tu nakonec tak zalíbí, že už se odtud nebudeš chtít hnout," pousměje se, jistým způsobem to takhle má právě k i on. "Navíc... prodávají tu ten nejlepší rámen!" Zahlásí a na tváři se mu objeví úsměv, když si představí, že za pár hodin si bude moct na pár opět zajít do Ichiraku. Rozhodně nezná nic lepšího než právě tohle po dni, který tráví z části ve škole a z části na brigádě. "Sám to nakonec uvidíš... že mám pravdu"nadhodí, sám sice neví jestli Sasuke má rád rámen, ale na druhou stranu, kdo by asi tak mohl rámen rád nemít? Přeci jen to bylo to nejlepší jídlo, které kdy jedl.
"Mužů vyzkoušet...." A zapřemýšlí...
Myslím,že bys rozhodně měl...Přeci jen řekl bych, že bys toho rozhodně nelitoval," nadhodí s úsměvem na rtech, protože přeci jen na tohle by si vsadil. Navíc za jídlem, které mu takhle chutná si jednoduše rozhodně stojí všemi deseti. Chvilku ještě kouká na oblohu než opět uslyší zvonek oznamující konec hodiny, které má být před tělocvikem poslední, "měli bychom jít dolů...bude teď tělák," řekne zamyšleně a pomalu se zvedne do sedu, aby tam mohl pomalu vyjít, protože přeci jen se sám ještě musí převléct, a tak, takže by to jistě chtělo nějakou tu časovou rezervu. "Jdeš?" Koukne na Sasukeho a vyškrábe se na nohy, aby potom k Sasukemu natáhnl ruku a mohl mu pomoct se zvednout.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama