They may have my soul, but my heart is yours 2. kapitola

23. července 2016 v 11:07 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  They may have my soul, but my heart is yours

Sasuke se sejde s Narutem v kavárně a bude se snažit do něj natlouct učivo z matematiky, podaří se mu to? to uvidíte už v dnešní kapitole^^


"Dobrý..." zvedne se a rozejde se k tělocvičně....

Přikývne, popadne svůj batoh a i on pomalu vyjde ke schodišti a začne scházet dolů dokud se opět nedostane mezi ostatní žáky, kteří nyní taktéž spěchají do svých hodin a když se podívá před sebe, tak zjistí, že se mu Sasuke ztratil někde v davu, ale nejspíš to bude právě proto, aby se mohl vyhnout ostatním dívkám, které ho nejspíš budou hledat. Sám ani neví, proč ho to předtím tak...naštvalo. Lhostejný není, ale přesto byl ten pocit dost divný. Během svého přemýšlení se pomalu dostane až k tělocvičně, do které vejde a zamíří rovnou do šatny, aby se mohl rychle převléct. Rovnou zamíří ke svému obvyklému místu a všimne si, že Sasuke to našel i sám, a tak se otočí čelem ke skříňce a položí si věci na lavičku, aby měl volné ruce.
Taky se posadí a čeká.
Naruto si přetáhne tričko přes hlavy a obleče si sportovní, to samé udělá s kalhotami a následně se i přezuje. To už je volá jejich trenér, aby šli za ním ven, a tak mezi posledními vyjde ze šatny s pitím v ruce, protože je mu jasné, že se rozhodně dost zpotí jako ostatně na každém tělocviku. Přeci jen tohle už není jen o hraní nějakých her... a i kdyby ano, tak musí každý jet minimálně na sto procent. Venku si musí na moment přikrýt oči, protože je to světlo poněkud ostřejší než mají v šatně a rovnou se rozhlédne. Jejich trenér na ně čeká na hřišti, kde očividně budou dnes něco hrát a soudě podle toho, že jsou tam dva koše, tak to bude právě basketbal, který sice není jeho nejoblíbenější sport, ale rozhodně mu nevadí. Hlavně dokud je to zábava. "Tak... doufám, že už jste tu všichni, dejte si pět koleček na zahřátí, rozcvičte se a sejdeme se zde," pronese k nim jejich trenér a mávne rukou, aby se do toho rovnou pustili
Sasuke se taky prevleče a postaví se někam a sleduje.
Naruto počká dokud nezačnou ostatní běžet a potom vyběhne jako poslední, aby mohl po chvilce doběhnout i Sasukeho, který se přidal později. Sám neví proč má potřebu se mu držet na blízku, ale jistým způsobem mu přijde fajn vídat se s někým tak...s někým takovým, kdo ho hned neodepsat. Přeci jen u ostatních spolužáků se musel probojovat, aby ho alespoň nějak brali, ale Sasuke se k němu zatím chová více než dobře, "Máš po tomhle ještě něco volitelného?" nadhodí směrem k němu dokud jejich trenér pro něco očividně šel, protože jinak by je jistě buzeroval, že nemají mluvit a raději víc makat, protože už se dávno měli rozcvičovat. Slabým povahám by jeho způsob učení nejspíš připadal poněkud drsný, ale on je toho názoru, že každý si jednou zvykne navíc... je pravda, že jako trenér jejich fotbalového týmu dosahují skvělých výsledku.
"Jak to teď myslíš?" A dál běží...
"No po těláku jsou většinu volitelné předměty... ale dnes jen některé... takové ty kroužky a tak,"odpoví mu s pokrčením ramen zatímco stále běží za ostatními, "Babča ti o tom neříkala?" Dodá potom trochu překvapeně, ale na druhou stranu je to možná jen tím, že Sasuke neměl o nic zájem. Přeci jen ani on sám do žádného kroužku nechodil hlavně, protože vůbec nestíhal. Byl rád, když se domů vrátil tak akorát, aby si udělal to nejdůležitější do školy a potom zalehnul do postele odkud ho za pár hodin tahalo zvonění toho otravného budíku, které se mu dneska pokusilo zaspat. "Každý si tu vybere něco... tedy pokud chce samozřejmě," dodá a poté už na něj jen mlčky po očku kouká, aby zbytečně neplýtval s dechem a nebyl vyřízený už teď.
"Hmm nezájem sám toho mám dost až nad hlavu...." a pořád běhá
Pokrčí rameny, "nesnažím se tě naverbovat... jen jsem se ptal," vysvětlí a spolu s ním doběhne poslední kolečko a nakonec se zastaví tak odkud vybíhali a začne se alespoň trochu protahovat, aby si potom při hraní nenatáhl sval, protože to by mu za to nakonec rozhodně nestálo. Po chvíli k ním přejde trenér jakmile vidí, že už se procvičují,
"Tak, dnes budeme hrát basket, takže se rozdělte do týmů po čtyřech a můžeme začít," řekne k ním zatímco se probírání několika papíry. Jakmile se všichni patřičně rozdělí, tak začne poněkud chaotické rozdělování, protože každý chce být s někým jiným. Přesto se nikdo z nich neodváží odporovat moc nahlas, protože nikdo nechce běhat extra kolečka.
Sasuke to neřeší a takže čeká kdy začít.....
Nakonec se vyberou kapitáni a ti si k sobě začnou jednotlivé členy vybírat jelikož jinak by to mohlo trvat klidně i celou věcnost. Naruto se po chvíli zvedne a přejde ke Kibovi, se kterým by měl být v týmu. Přesto mu to ale nedá a musí po očku sledovat černovlasého chlapce,aby věděl kam půjde i on. Z jeho úmyslu ho ovšem vytrhne hlas Kiby, který ho chytne kolem ramen, protože si nemohl nevšimnout kam jeho kamarád kouká,
"Hele, ty jsi vážně nenápadnost sama," ušklíbne se. Naruto nakrčí obočí a strčí do něho, aby byl jeho kamarád zticha. Kiba se nad tím ovšem jen pobaveně rozesměje a jako dalšího k nim vybere Sasukeho přičemž nezapomene na Naruta významně mrknout.
Sasuke jde a je ticho. Je mu to jedno.
"Kibo," napomene Naruto svého kamaráda a jen nad tím zavrtí hlavou. Jakmile jsou všichni rozzaření do týmů, tak k nim opět přistoupí jejich trenér a všechny si je prohlédne, "dobrá... takže nejdřív nastoupí týmy jedna a tři," zahlásí zatímco se týmy Kiby a Nejiho odeberou na hřiště a ostatní si sednou na lavičky, aby je mohli sledovat a zároveň plnit funkci roztleskávaček. "Fajn, takže jako obvykle..." usměje se Kiba na své spoluhráče zatímco si jde s Nejim stříhnout o míč. Naruto se přesune k Sasukemu do poslední řady, nemůže si nevšimnout jeho výrazu, který se o dost změnil. Na střeše působil o dost uvolněněji než tady, kde se tváří jakoby ho to snad ani vůbec nezajímalo...skoro jako Shikamaru, který si neustále stěžuje, že je všechno otrava. "Dobrý?" Neudrží se, aby se nezeptal a po očku přitom sleduje dění před sebou.
"Jo v pohodě jen jsem zvědavý..." A sleduje je
Otočí k němu hlavu a na moment přestane sledovat ostatní.
"Aha... předtím jste to u vás na škole nehráli?" Zeptá se ho trochu nechápavě, ale než se ho stačí na něco jiného zeptat, tak už rozhodčí odpíská začátek, a tak se stejně jako ostatní musí dát do pohybu. Nikdo nepočítal, že by snad Sasuke neznal pravidla, protože basket už byl v dnešní době samozřejmostí všude. Svoje zbylé dva spoluhráče nechá vepředu v útoku zatímco on se se Sasukem spíše drží v zadu v obraně, protože kdyby se všichni hrnuli dopředu, tak by se taky mohlo jednoduše stát, že jejich protihráči budou skórovat mnohem dříve než oni.
Sasuke to uz jen sleduje. "Nezajímá mě to takže je mi fuk jak to dopadne"

"Ale no tak...trocha toho sportovního ducha ti neublíží," pousměje se a jemně do něj strčí, "Navíc jsme tým... no tak," šeptne, ale víc už se u něj zdržovat nemůže, protože přeci jen je to hra na čas a na body a těch se musí pokusit získat co nejvíc to jen jde...Přeci jen jsou všichni dost soutěživí. "No tak jedeme...zrychlíme," zavolá na ně jejich trenér po chvíli, kterou Kibův tým strávil skoro celou v útoku. I když se to možná nezdálo, tak všichni makali... jenže potom nebylo jednoduché se s balónem probojovat někam dál, protože se všichni snažili co nejvíc bránit... a někteří už ne tak čistě. Jejich trenér ovšem hru nezastavil, protože přeci jen takové postrkování je občas normální obzvlášť, co se kluků týče.
Sasukemu je to fuk. Vyhlíží příležitost a pak chvatne míč a dribluje a hodí míč do koše za tři body.
Zhruba pět minut po Sasukeho skórování jejich trenér zapíská na znamení, že už jejich časový limit vypršel, a tak si musí všichni ještě podat ruce a jdou si sednout na tribuny zatímco je vystřídají další dva tými, aby jim tam zbytečně nepřekáželi navíc i oni si potřebují odpočinout. Naruto si ještě skočí kousek dál pro svoji láhev s pitím a sedne si do trávy, protože vstávat se mu již jaksi nechce. Tak nějak stejně musí přemýšlet nad tím Sasukeho chování... původně z toho, co říkal si už začínal myslet, že ho to skutečně nebaví a že to ještě nehrál, ale potom, co hodil ten míč z místa za tři body, tak mu bylo,jasné, že štěstí to být nemohlo...Přeci jen kdyby ano tak by to vypadalo úplně jinak.
Sasuke si taky sedne a vezme si pití a pije... U toho se začne koukat na ostatní
Naruto si po chvíli lehne a přivře oči, aby mu slunce nesvítilo do očí. Hlasy z hřiště k němu doléhají jen částečně, protože je částečně utlumuje bolest hlavy, která se opět probudila. "Do háje," zamumlá a pomalu se zvedne do sedu. Zkusí se ještě trochu napít, kdyby to bylo náhodou z nedostatku tekutin, protože přeci jen v takovém počasí je pitný režim hodně důležitý. Pomalu se nakonec zvedne a příchytí se tribuny zatímco pomalu postupuje dopředu, aby si mohl sednout za ostatními a někde tam neležel jako pecka. Jakmile přijde na oči všem ostatním, tak se napřímí jakoby se snad nic nedělo a vyleze si nahoru, aby si mohl sednou mezi Kibu a Sasukeho a rovnou svůj pohled upře na týmy, které jsou už tak ve čtvrtině zápasu.
Sasuke to vůbec neřeší a jen je sleduje... Už chce at je konec školy aby si šel po svém.
Jakmile ostatní dohrají, tak opět musí nastoupit Naruto spolu s ostatními spoluhráči proti jednomu z týmů, který ještě nehrál. Takhle se to všechno střídá až do konce vyučování, kdy je trenér ještě pošle, aby uběhli ještě pět koleček a potom se všichni odeberou zpátky do šaten až na pár výjimek, které musí ponoct trenérovi odnést míče a ostatní potřeby do nářadovny, aby se to jen tak nepovalovalo venku, protože by rozhodně byla škoda, kdyby to snad někdo ukradl. Naruto se tedy potom s ostatními vrátí do šaten, které už jsou skoro prázdné. Vezme si svůj ručník a stejně jako ostatní se odebere do sprch, protože je po tom běhání po hřišti na slunci dost zpocený.
Sasuke si vezme ručník a osprchuje se a pak jak se oblékne tak se vytratí ze školy..
Naruto si vleze do sprchy a chvilku na sebe jen nechá téct proud studené vody, aby se osvěžil, po chvíli ji vypne a usuší se. S ručníkem kolem pasu potom přejde do šatny, kde se obleče, vezme si svoje si svoje a vyrazí rovnou ze školy směrem na brigádu. Má sice ještě trochu času, ale jelikož se rozhodne jít pěšky místo toho, aby se mačkal spolu s ostatními lidma v hromadné dopravě. Batoh si hodí přes rameno a prohrábne si rukou vlasy, které má stále ještě vlhké od vody. Musí se přitom usmát, když si vzpomene, že se mají za pár hodin setkat se Sasukem v té kavárně, aby se mu pokusil vysvětlit matiku a i když o tom, že se mu to podaří docela pochybuje, tak se těší.
Sasuke si někam jde a pak se posadí a přemýšlí nad tím jak ho dostat.
Naruto se klidným krokem prochází po Konoze směrem ke kavárně jejíž adresu dal předtím Sasukemi, aby se tam mohli potom sejít a mohl mu pomoct s tou matikou. Sám přemýšlí jestli skutečně přijde, a nebo jestli ne...i když mu něco hluboko uvnitř říká, že jen tak by se na něj nevykašlal. Po chvíli dorazí do kavárny, kde jde rovnou dozadu, aby si odložil svoje věci a převlékl se do pracovního, protože přeci jen jen takhle nemůže obsluhovat ostatní. Výhodou na tom všem je, že je kavárna klimatizovaná, a tak si tam klidně může chodit v kalhotech a v košili aniž by umíral vedrem. Jakmile se tedy převleče, tak si strčí mobil do kapsy, aby ho měl po ruce pro případ, že by si snad někdo vzpomněl, že existuje a sháněl ho. Potom vyjde ven a rovnou za pult, aby se mohl vrhnout do přípravy objednávek.
Sasuke se ještě prochází a pak si jde na adresu co mu dal Naruto. U toho přemýšlí jak to do něho natluče.
Naruto se snaží co nejvíc věnovat své práci, ale i přes jeho snahu mu pohled každou chvilku sjede na hodiny, které visí na stěně. Cítí, že je čím dál víc nervóznější, jak se velká ručička blíží k dvanáctce a malá zase ke čtyřce. Má sice ještě čas, ale i tak mu to nedá a myšlenkama neustále utíká k černovlasému chlapci, který by ho měl přijít doučit matiku. Tuší, že to stejně bude k ničemu, ale i tak to chce zkusit...Přeci jen zkusit se má všechno obzvlášť, když už bude mít takovou společnost...to už je hned o důvod víc k tomu, aby se na to těšil. Zbytek svojí směny stráví za pultem, aby se staral o přímé objednávky, protože jinak byl naprosto nepoužitelný a šlo to dost poznat... krátce před čtvrtou hodinou se zajde dozadu převléct do svým věcí, aby Sasukeho nezdržoval.
Sasuke se blíží ke kavárně a jak jsou čtyči hodiny tak vleze do kavárny. Přitom kouká kolem jak to tu vypadá až najde blonďáka. "Tak co jdeme na to?"
Naruto zvedne hlavu jakmile uslyší známý hlas a usměje se, protože není schopný ze sebe dostat nějakou kloudnou větu... až po chvíli se trochu vzpamatuje, aby mohl říct: "jo jasně, sedni si," kývne na místo vedle sebe. Než Sasuke přišel, tak jim chytil místo v rohu, aby měli dostatek soukromí, i když pochybuje, že ho zase tolik budou potřebovat. "Co si dáš k pití?" Zeptá se ho zatímco z batohu vyloví svůj sešit, zápisník a prospisku, aby si mohl všechno pečlivě propočítat a mohl se z toho i potom doma učit...pokud si na to vůbec najde čas. "Je to na mě," dodá poté, přeci jen tohle Sasuke dělá hlavně kvůli němu, a tak je tohle minimum, co pro něj může udělat...ještě ke všemu když tu pracuje,
"Tak třeba ledovou kávu a colu..." A posadí se.
"Fajn," kývne hlavou Naruto a rovnou se zvedne a přejde za servírkou za pultem, která jen přikývne. Naruto se tedy opře o pult a počká než udělá to kafe pro Sasukeho a potom to všechno odnese až k jejich stolu a položí to před něj. Před sebe si dá flašku s džusem, protože kávu v takovém horku by nedal, i když je vevnitř příjemně. "Dobře tak... tak nějak nevím, jak bychom měli začít," vymáčkne se po chvíli a prohrábne si rukou vlasy zatímco si otevře sešit na učivu, které nyní probírají, docela by ho zajímalo, jak dlouho to s ním Sasuke vydrží než to naplno vzdá, protože přeci jen by nebyl první, kdo se mu to všechno snažil nějak vysvětlit, ale kdyby to bylo vyšlo, tak by tu teď spolu nebyli. "Až tě to ale přestane bavit, tak mi řekni a můžu ti tedy trochu ukázat Konohu..." dodá poté, přeci jen mu to slíbil.
"Tak nejdřív mi řekni čemu nerozumíš ať vím jak to do tebe natlouct..." Přitom si upije svého ledového kafé.
"No ono je to tak nějak trochu složitější..." zamumlá nervózně a uchopí tužku do ruky, "no dobře, tak... nejspíš bys mi mohl vysvětlit ten postup... počítání, a tak mi docela jde jen... no ne vždycky mi to vyjde hlavně kvůli tomu, že tam asi občas něco pozapomenu," pousměje se a volnou rukou si podepře hlavu tak, aby na to dobře viděl. "Ale sám upřímně doufám, že to půjde nějak sesmolit," povzdechne si, je pro něj těžké se na něco takového soustředit obzvlášť, když ho to ne zrovna dvakrát baví... přeci jen je tohle pro něj docela na nic... navíc pochybuje, že to jednou v životě k něčemu dobrému zužitkuje. Po chvíli se i on natáhne pro svoji skleničku a napije se džusu, "každopádně jsem vděčný za jakoukoliv snahu..." dodá poté s úsměvem na tváři.
"Dobře a jak dlouho toto probiráte nebo to bylo po prvé? Jelikož jsem hned věděl o co jde od minule školy kde jsem byl jste dost pozadu takže?"
"Em... um... no..." začne, sám si, ani neuvědomuje, jak dlouho už zrovna tohle probírají, protože většinu času stejně spí. Matiku totiž mají většinou první nebo poslední hodinu a to jsou jednoduše zrovna ty spací. "Nevím, ale řekl bych, že už to nejspíš probíráme... dneska to rozhodně nebylo poprvé," usoudí nakonec, když trochu prolistuje sešit, ve které má většinu zápisů opsaných od Hinaty, bez které by tam byl rozhodně ztracený. "Tak očividně jste tam měli lepší matiku... mi toho ani moc neproberem... říkal jsem ti jakým stylem Kakashi učí... hold ne vždycky to tak může být, a tak toho potom do nás za hodinu nahustí až moc," pokrčí rameny, rozhodně to má alespoň minimálně tu výhodu, že jejich profesor alespoň nezkouší. To už by se totiž mohl rovnou rozloučit s tím, že z matiky tento rok nějak proleze, protože sice je ještě dost času na to si známky opravit, ale taky dost na to, aby si to ještě více pokazil.
"Aha.... takže... no začneme to takhle.... začneš nejdříve s touhlee části a vypočítaš... pak uděláš toto a pak to sepíšeš. Ale lepší je když si to průběžně budeš psát aby si věděl co si udělal aby si na něco nezapomněl. A pak už to jen takhle dopočítáš a máš..."
Naruto ho bedlivě poslouchá, ale jeho pozornost spíš než jeho slova poutá on. Jeho obličej, který je najednou tak blízko tomu jeho, jeho tmavé oči, které se upírají na sešit před nimi a ruce, na kterých se rýsují svaly, jak mu ukazuje, co kde jak a proč. Právě proto si až se zpožděním všimne, že už domluvil a očividně čeká na nějakou reakci. "Ehm... aha... jo... to... to nezní tak složitě," připustí, i když ho moc neposlouchal. Právě se cítí jako naprosté pako, protože přeci jen si teď Sasuke musí myslet, že je Naruto naprostý idiot. Samozřejmě si na to stihnul, tak nějak zvyknout, ale právě od něj to nechce... i když si neumí představit proč. "Tak já zkusím třeba tenhle příklad a uvidíme, jak to půjde," nadhodí a začne si opisovat jeden z příkladů, které počítali dnes v hodině a který si předtím opsal od Sasukeho.
"Rozumíš tomu nebo ti to mám ještě vysvětlit..." A sleduje ho.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama