Save me from the darkness 30. kapitola

19. července 2016 v 12:25 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Save me from the darkness

Pomalu, ale jistě se blížíme ke konci této dlouhé série:) tudíž dnes pro vás mám předposlední kapitolu^^

Mayu - Sasuke
Masumi - Sakura, Minori, Ryu






Pousměje se a chytne ho za ruku načež se i s ním přenese do velkého sálu na jehož konci stojí zády k nim Ryu spolu se Sakurou, která stojí co nejdál od něj, jak jen jí to dovoluje jeho ruka, ve které svírá tu její. Jde vidět, že se ještě před chvilkou očividně hádali, protože kůže v místě, kde ji drží má bílou barvu od toho pevného stisku. "Čekal jsem, kdy se tu objevíš, ale že spolu s ním budeš i ty... kdo by to byl řekl, že se sem vrátíš po všech těch letech," promluví Ryu klidně a otočí se čelem k těm dvěma. "Sasuke-kun, " vydechne Sakura nevěřícně a automaticky se k němu rozejde, ale to už ji Ryu strhne za sebe.



"Hej pusť mojí ženu ty kreténe!!! Jinak to dopadne blbě. Nevidíš že je vyděšená?"


"Myslím, že právě tohle je tvoje vina... nebýt tebe, tak by ji nemusela ohrožovat nějaká červenovlasá holka navíc... Navíc... řekl bych, že je jim tady mnohem lépe," poznamená s ušklebkem na rtech, "ale protože nechci být zlý, tak můžete svobodně odejít..jinak se odtud nedostanete..." nabídne jim, ale krátce na to se místností rozezní smích,
"Neříkej mi, že si konečně zase vyměknul..." ušklíbne se pobaveně Minori, "oba víme, že jen tak nikdo nikam nepůjde... tak co kdyby ses přestal schovávat za holku a choval se jako chlap?" Podívá se na něho, ví, že ho musí nejdřív odlákat, aby mohl jít Sasuke pro Sakuru.
"Pořád stejně drzá... Proč mám pocit, že si přijala jen ty nejhorší lidské vlastnosti, když už ani nejsi jedna z nás?" Pohrdavě si odfrkne. "Chcete ji? Tak si pro ni pojďte," řekne vyzývavě.


"Půjdu si piš, ale vypadni od ní. Bojí se tě.."


Minori se jen mírně ušklíbne, na urážky vztahující se k svému původu je již zvyklá, protože není jednoduché žít jako napůl upír a napůl člověk...obzvlášť ne v tomhle světě. Tentokrát už mu na to, ale nic.neřekne a rozběhne se proti němu. Mnohem dřív než Sasuke nebo Sakura stihnou něco postřehnout se dostane až k němu a vrhne se na.ně tak, že ho odhodí na druhý konec místnosti a následuje ho až tam, aby náhodou nešel jinam. Možná to.nebylo zrovna nejelegantnější, ale svůj účel to splnilo, protože je teď Ryu dost daleko od Sakury. Ta ale není schopná udělat ani krok dopředu nebo dozadu jakoby snad přimrzla na místě.


Sasuke se rozběhl ke Sakuře a pak jí obejmul. Přitom se pak díval na Minori ať ví kdy má zasáhnout.


"Sasuke," vydechne Sakura jakmile se ji sevře v objetí. Cítí, jak se jí podlamují kolena a kdyby ji Sasuke nedržel, tak by již dávno ležela na zemi. Obličej si přitom zaboří do jeho ramene a během chvilky se její slzy začnou vsakovat do jeho oblečení. "Nespouštěj mě," šeptne prosebně. U něj má pocit, že je v naprostém bezpečí a že se jí nemůže vůbec nic stát dokud je u ní takhle blízko. Jen kousek od nich se mezitím odehrává boj, který už jen od pohledu vypadá dost ošklivě. Místností po chvíli proletí Minori a narazí do kamenné stěny a dopadne na zem. "A tohle je všechno?" Ušklíbne se Ryu, ale poté si všimne, že dívka se ještě zvedá. Sice pomalu, ale i přes krev, která jí štěká z ran, zvedá. Ani Ryu na tom nevypadá nejlíp, je vidět že utržil několik nehezkých ran.


"Nepustím, ale na chvíli si sedni ano musím jí s tím pomoct..." A pohladí ji. Pak začne útočit po něm.


Ryu se s ním ani nijak nezaobírá a jednou rukou ho odhodí na druhý konec místnosti a dál už ho ignoruje, protože v tu chvíli je opět sražen na zem Minori, která se mu hrubě zakousne do krku což z něj vymámí bolestný výkřik. Pevně ho přitom chytí a ruce mu zkroutí do nepřirozené pozice. "Nemusíš to dělat... moc dobře víš, že tvůj život je svázán s tím mým... stvořil jsem tě a jestli zemřu já, tak umřeš spolu se mnou," zasípá Ryu a chytne ji pod krkem, "Raději umřu než žít s vědomím, že pořád dýcháš," Zamračí se Minori a chytí ho, aby se na chvilki nemohl hýbat a měl Sasuke šanci, "rychle... musíš do srdce," křikne, protože jen tak něco na něj nezabere.


"Jasné už jdu na to," a jde na to.


Jakmile Sasukeho meč protne jeho srdce, tak sebou Ryu prudce trhne a vykřikne bolestí zatímco z rány mu vytéká čím dál víc krve a ruce se mu pomalu začnou rozpadat na.prach stejně jako zbytek těla, ale jen postupně. Vytáhne si meč z těla, ale neudrží ho dlouho, a tak meč brzy dopadne na podlahu zatímco jeho kroky pomalu směřují k Sakuře. Minori se mezitím přetočí na břicho, stejně jako Ryu i ona cítí, že tohle je její konec... alespoň se tak cítí. Protože předtím měl Ryu pravdu... život každého upíra je vázán s tím kdo ho stvořil. Ruku si dá před pusu zatímco začne vykašlávat krev, tušila, že to bude špatné, ale že až takhle... to ji nenapadlo.


Sasu nejdřív přejde k Minori. "Co ti je?" zeptá se a ukáže Sakuře ať jde k nim.


Rozkašle se a zkusí se posadit, ale když se jí už po druhé podlomí ruce, tak to vzdá, "M-měl pravdu..." vydechne mezi když se trochu zklidní, "Ryu je jeden z prvních upírů...každý koho stvořil zemře spolu s ni," vydechne a opět si dá ruku před pusu. Má pocit jakoby v místnosti kousek od ní sálal oheň, který prostupuje celým jejím tělem. Její obličej se zhroutí do bolestné grimasy, "u mě to jen trvá pomaleji, protože nejsem tak úplně stoprocentní upír" řekne ztěžka. "Nevím, co to se mnou udělá...ale musíte jít beze mě... ne...nemůžu jít," šeptne zatímco otočí hlavu na druhou stranu a opět začne vykašlávat krev, která jí ovšem začne téct i z nosu.


"Blbost možná max s tebe sjede ten upír, ale budeš už normalní.."


"Doufala jsem v to, ale... nehojím se," šeptne poukáže na jednu ošklivou ránu na jejím boku, která jí zůstala po boji s ním. "Sám si to říkal... že po tomhle se mnou již nechceš nic mít..." vydechne, samozřejmě jí jeho chování jen mile překvapuje, "nemyslím si, že bych došla až zpátky... Navíc... měli byste si pospíšit... nebyli zde pouze upíři... dole jsou tunely, musíte jít pořád vpravo a nakonec doleva... dostane vás to až za zeď, ale je to nebezpečná cesta... dejte pozor, aby vás nikdo neviděl," odkašle si, "přišel jsi sem kvůli ní... měl bys ji dostat domů... do bezpečí... někam kde se na ni podívají," odmlčí se a koutky úst se jí na moment zvednou do úsměvu, "a připomeň jí, že by ti měla něco říct,"


"Klid a zvedni se... P§jdeš taky Itachi by byl smutný..." A vezme ji.


Bolestně zasykne a ihned váhu přenese na zdravou polovinu těla zatímco se jednou rukou chytne za zranění, které jí začne víc krvácet, "Co tě donutilo změnit názor?" podívá se na něho, protože si je jasné vědomí toho, že ještě před chvíli by ji tam jen tak nechal, protože ho nezajímalo ani to, že by tím ublížil hlavně Itachimu. Sakura, která doteď stála přitisknutá na štěně s pohledem upřeným na místě, kde ještě před několika chvílemi stál její únosce, se pomalu odlepí od stěny a odcupitá směrem k Sasukemu, ví, že když už to teď vydrží, tak už to bude všechno dobré a brzy bude doma...tedy alespoň tam, kde to více méně zná. Rozhodně jí všechno přijde mnohem lepší než zůstávat zde.


"Pojď opatrně.." A rozejde se. "Saky opatrně taky ano"


"Um," Minori mírně přikývne zatímco se snaž držet tempo spolu s ním, i když ostrá bolest z boku jí vystřeluje do celé poloviny těla. Musí se kousat do rtu, aby nevykřikla, protože pohyb rozhodně není to, co by zrovna měla dělat. Tak nebo tak, ale rozhodně nemá na výběr pokud chce alespoň zkusit se odsud dostat. "Mu...musíme dolů... tudy,"vydechne a kývne doprava jakmile se dostanou ven na chodbu. Sakura jde mezitím těsně za nimi a rozhlíží se kolem, sama z toho nemá zrovna nejlepší pocit vzhledem k okolnostem, a tak se snaží jí co nejrychleji ve svém stavu může. Po očku přitom pozoruje Minori, přemýšlejíc jestli to skutečně zvládne, protože s tím, kolik po cestě vykašlává krve to nevypadá moc dobře.


"Jinak.." Zastaví se a vezme jí do náruče. "Pouze řekneš kudy takhle to bude rychlejší.." Přitom koukne na Sakuru... "Zvládneme to neboj"


"Není to daleko..." šeptne, "bude to v pořádku jakmile se dostaneme dolů," ujistí je těsně před tím než se rozkašle. Je to skoro jakoby celé její tělo hořelo.. cítí každý sval ve svém těle, protože pokaždé když se pohne, tak to bolí. Ví, že by bylo mnohem lepší, kdyby ji tam nechali, protože přeci jen už teď se jen tak tak drží, ale jakou má potom šanci, "já vím, že ano," šeptne Sakura, i když je to trochu sporné. Tak nebo tak teď už snad skutečně věří čemukoliv, protože potom, co viděla přestávala věřit tomu, že by se odtamtud skutečně někdy dostala živá. Po chvíli si všimne, že míří ke dveřím na konci chodby, a tak je otevře, aby Sasuke nemusel pokládat Minori a následně je za nimi zavře. Naskytne se jim pohled na schody, směřující dolů. Uchopí tedy jednu pochodeň a přejde je, aby viděli na cestu a nespadli ze schodů.


"Dobrý je to už kousek neboj a budeš u Itachiho..." A jde dolů.


Při myšlence na svého snoubence se Minori smutně usměje a podívá se na Sasukeho, oceňuje jeho snahu jí pomoct, ale tak nebo tak ví, že to možná nebude stačit, "Sasuke," osloví ho tiše a naléhavě zatímco jeho oči jsou upřeny před ně. Přesto ví, že ji vnímá, "slib mi, že tu budeš pro něho kdyby..." odmlčí se, i když s ním byla předtím smířena, tak nyní není schopna to vyslovit, ale i tak ví, že Sasuke to moc dobře pochopí. Schody po chvíli přejdou v rovnou uličku, která se line stále dál a dál hlouběji do tmy. Kolem není slyšet nic jiného než jejich vlastní kroky a občasné zvyky kašle. Růžovláska se snaží držet její rady a přitom jde směrem, který předtím zmiňovala, přesto se, ale zdá, že chodba nebere konce.


"Neboj budeš s Itachim uvidíš že to bude dobré... Hlavně se šetři ano.. My tu pro vás vždycky budeme neboj..."


Při oči, protože už je nedokáže držet déle otevřené, jak se jí pomalu zmocňuje únava, ví, že by neměla, ale i tak. "Proč... proč si změnil názor?" zeptá se ho po chvíli šeptem. Přeci jen ji jeho nynější postoj dost překvapuje vzhledem k tomu všemu, co jí předtím řekl a jak se choval. Na jednu stranu je možné, že to všechno je způsobeno tím, že teď už je jeho žena v pořádku, alespoň fyzicky, a tak může být alespoň trochu klidnější. Je, ale ráda, že tomu tak je, protože předtím byl skutečně na zabití. "Přála... přála bych si, aby se mol vrátit... ale i když teď nestojí proti upírům tak," zarazí se a opět se rozkašle, ale tím, jak sebou při tom mírně trhá si způsobuje jen horší krvácení z té rány, kterou si snaží držet rukou.


"Neboj vrátí se uvidíš... Přerazí mě že jsem tě neochránil..." A to už jde přes poslední schody.


"O tom pochybuju," vydechne tiše a po chvíli ucítí na tváři závan čerstvého mrazivého vzduchu jakmile po menších schůdcích vylezou nahoru. "Pomůžeš si nahoru?" šeptne jakmile si k sobě Sasuke pískotem přivolá svého koně. Počká až ji vysadí a s jeho pomocí se vyškrábe do sedla přičemž na svém koni zanechá několik krvavých otisků. Lehne si tak, že si obličej zaboří do jeho hřívy a uzdu drží pouze jednou rukou, protože tou druhou si drží bok. I tady v zimě, kde kolem nich lítá sníh má pocit jakoby se nic nezměnilo, jakoby celá hořela. "Měli bychom si pospíšit, " šeptne Sakura při pohledu na Minori a podívá se přitom na Sasukeho.


"Jasné sjedeme to do té jeskyně tam se mrkneme na to zranění. No a jak je tobě"


"Myslíš si, že je dobré, aby jsme zastavovali, když je v tomhle stavu?" šeptne tiše zatímco ho opět obejme, aby mohla být co nejblíž u něj, "Já... já nevím, " přizná tiše. Ví, že fyzicky jí Ryu nic moc neudělal.. tedy nic, co by stálo za řeč, "ale myslím, že jsou tu i jiné věci, o kterých s tebou potřebuju mluvit, ale prosím pojeďme už..." šeptne tiše, "nevypadá dobře a rozhodně potřebuje být v rukou profesionálů... přeci jen to zranění nevypadá hezky," poznamená a přitom se odmlčí, "co má vůbec společného s Itachim?" zeptá se ho poté nechápavě, protože ví, že se o něm Sasuke již několikrát zmínil a sama moc dobře neví, co tím tak asi mohl myslet, i když jisté tušení má.


"Minori je jeho snoubenka... Ale psst ví to jen máma... Tak pojedeme rychleji..."


Překvapeně zamrká, napadlo ji, že spolu ti dva možná něco mají, ale že je to takhle vážné, to si nemyslela. "A...aha," přikývne, "jo... asi bude lepší když pojedeme," kývne hlavou na souhlas, sama se těší až si bude moct v klidu lehnout bez toho, aby se bála, že se snad něco opět semele. Přeci jen všechen ten stres jí rozhodně neprospívá, ale už si na ten pocit závratě stihla docela obstojně zvyknout. Přeci jen jinak by již jistě omdlela, "hlavně mě dostaň odsud," šeptne prosebně a na moment si zaboří obličej do jeho hrudi a zhluboka se nadechne. Až teď si všímá, jak moc jí chyběla i ta Sasukeho osobitá vůně. Přesto se po chvíli odtáhne, aby se Sasuke mohl vyhoupnout do sedla.


"Dostanu obě neboj..". A natáhne pak k ní ruku



S přivřenýma očima zůstává zády mírně opřená od něho. Neví, jak dlouho jedou každopádně po chvíli uslyší, že se koně dostali na jiný terén a pomalu otevře oči jakmile se před nimi otevře obrovská brána a oni tak vjedou dovnitř. Až teď si všimne, že i vítr se na chvilku uklidnil tudíž viditelnost není až tak špatná. Už z dálky slyší některé poděšené výkřiky a následně si všimne, že k nim chvátá Naruto s Yahikem v závěsu a zatímco se Naruto zastaví u nich a pomůže jí dolů, tak Yahiko jde rovnou k Minori, která se už neudrží a v bezvědomí spadne na zem. "Co se stalo? kde jste byli?" zeptá se nechápavě Naruto zatímco se ohlédne po Minori, kterou Yahiko nese někam pryč, pravděpodobně na ošetřovnu.


"Radši se neptejte a pomoz mi.." a sejde dolů. "Vezmi Sakuru a dojdete pak za mnou na ošetřovnu."


"Dobře, hlavně si nech ošetřit to rameno," poznamená Uzumaki jakmile si všimne, že ho má obvázané a prosáklé krví. "Neboj, dám na ni pozor, jen jdi," kývne hlavou Naruto zatímco jemně přidrží Sakuru, která už se taky jen tak tak drží na nohou. "Přijdeme za tebou, Sasuke-kun," kývne hlavou růžovláska a jemně se chytne Naruta, aby neztratila rovnováhu. Bojí se, co se asi stalo s Minori, protože přeci jen nevypadala nejlíp, když ji odsud odnášeli. "jen se nech ošetřit," řekne starostlivě Sakura, aby se Sasuke nezdržoval, protože by se mu ta rána mohla přeci jen nějak zanítit nebo něco podobného a to by rozhodně nechtěla. Sama potom nechá Naruta, aby ji vzal dovnitř, kde by se mohla dát trochu do pořádku.


Sasuke jde na ošetřovnu.


Na ošetřovně je dost velký shon, a proto ho jeden z volných lékařů posadí jen dopředu, protože vzadu mají teď na práci něco úplně jiného a začne se ihned starat o jeho zranění tak, že mu to ze všeho nejdříve rozváže a vyhrne rukáv, aby k tomu měl lepší přístup. Naruto mezitím Sakuru doprovodí k ní do pokoje, kde ji nechá, aby se sama mohla umýt a dát se trochu do pořádku, aby potom mohla jít za Sasukem. Právě proto se snaží, aby jí to netrvalo moc dlouho, ale i tak nakonec skončí tak, že zůstane po chvíli sedět na posteli, aby se trochu uklidnila a nemusela tak sama k doktorovi, i když ví, že trochu prohlédnout by se měla nechat, tak nebo tak.


Sasuke jen mlčky pozoruje.


"Máte ještě nějaké problémy?" promluví po chvíli doktor jakmile dokončí ošetřování Sasukeho ramene a zaváže mu to. Postaví se přitom na stranu, ale přestože stále mluví s ním, tak očima neustále těká za sebe za zástěnu, kde se nyní starají právě o Minori, která na tom nebyla zrovna dvakrát nejlépe. Po pár minutách se Sakura zvedne a převleče se do čistých šatů a rozčeše si vlasy, které měla kvůli větru trochu pocuchané. Potom rovnou vyjde ven, kde se spolu s Narutem vydají na ošetřovnu, aby zjistili, jak je na tom Sasuke.


"Já ne ale zachovali tu dojde ma žena tak jestli by vaše kolegyně mohla jí zkontrolovat."


"Jistě, postarám se o to," kývne hlavou a s úklonou odejde, aby mohl jednu z kolegyň vystřídat a ta se tak mohla věnovat princezně, která se po chvíli s Narutem po boku objeví ve dveřích a ihned zamíří k Sasukemu vedle něhož si sedne na postel, "Jak se cítíš?" zeptá se a sjede ho pohledem. Vidí, že rameno už má zavázané a opatrně mu přitom bříšky prstů přejede po bílé látce, která slouží jako obvaz, "není to nic vážného... že ne?" zeptá se ho starostlivě a na moment odtrhne pohled od jeho ramena a zadívá se mu do onyxově černých očí, které ji, stejně jako vždycky, vtáhnou až má pocit, že se v nich snad skutečně utopí


"Neboj jen škrábanec.." a pohladí ji.


"To jsem ráda," usměje se a jemně ho vezme za ruku, "vlastně... je tu něco důležitého, co bych ti chtěla říct...." začne, ale to už k nim s úklonou přijde doktorka, a tak si jen povzdechne. Ne protože by snad neměla v plánu za ní zajít sama, ale hlavně jde o to, že jim do toho pořád něco skáče, a tak Sasuke pořád neví to nejdůležitější, "nikam mi neuteč, upozorní ho zatímco se pomalu zvedne a pustí jeho ruku, i když nerada, tak jde spolu s doktorkou, aby ji mohla prohlédnout jestli je s ní i s jejich malými všechno v pořádku, protože tohle je jedno z ujištěních, které po tom, co se dneska stalo skutečně nutně potřebuje slyšet


"Neboj počkám..." A kouká.


Jakmile Sakura zmizí z dohledu, tak k Sasukemu přistoupí Naruto, " řekneš mi už konečně co se stalo? Jak tě vůbec napadlo jít takhle někam sám?" zavrtí nad tím hlavou, "mohli tě zabít... copak si nad tím vůbec nepřemýšlel?" zamračí se, sám si ani neuvědomuje, proč s ním vůbec nebyl proč se za ním nevydal hned ve chvíli kdy to zjistil... jakoby mu v tom snad něco bránilo. "tak nebo tak jsem rád, že se ti nic nestalo... tedy téměř," zamumlá a prohrábne si rukou vlasy, sám čeká než se sem nahrnou i ostatní jako například Sasukeho matka a Sakuřina sestra. Přeci jen je mu jasné, že se jistě bude chtít sama přesvědčit, že je v pořádku.


"Klid...nic to není."


Naruto nad tím mírně zavrtí hlavou zatímco je myšlenkami trochu jinde. "No to sice vidím, ale tak nebo tak to vyjde pořád nastejno," povzdechne si a nakonec mírně přikývne, "No dobře... tak hlavně, že jste v pořádku... jen... " odmlčí se přitom se podívá směrem, kde se za zástěnou právě starají o Minori. Než, ale stihne svoji předchozí myšlenku nějak dokončit, tak si všimne Sakury, který pomalu jde k nim, "no nechám vás, budu čekat venku," mrkne na něho a aby jim nepřekážel, tak se otočí na patě a vyjde ven před ošetřovnu, kde se opře o stěnu. Sakura mezitím nechá doktorku jít a posadí se vedle Sasukeho, kterého chytne za ruku a hlavu si unaveně opře o jeho zdravé rameno.


"Tak? Jakpak si dopadla?" A pohladí ji.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama