Save me from the darkness 29. kapitola

18. července 2016 v 20:30 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Save me from the darkness


Tak a dnes tu pro vás mám jednu z posledních kapitol:)

Mayu - Sasuke
Masumi - Minori, Sakura, Ryu









"Pche myslíš, že se toho bojím..." zvedne se tak jak to jde a máchne mečem a řízne ho trochu. "Řekl bych, že ty se rozluč"


Na moment ztuhne na místě, ale když se podívá doprava tak vidí, že se Sasukemu dost slušně podařilo mu rozříznout oblečení, kterého měl na sobě dost velké vrstvy, "řekl bych, že s tím ramenem už nemáš tolik síly co?" Ušklíbne se, ale tentokrát to už nechce protahovat. Na moment mu zmizí z oči a objeví se opět až za ním, když mu ruku s mečem zkroutí za zády tak, že po chvíli ho upustí na zem do sněhu. "Konec hry," pousměje se, když Sasukemu na krk přiloží studený kov. Mírně zatlačí, že Sasukemu rozřízne trochu kůži a tenký pramínek krve mu steče po krku dolů. Než se ovšem stihne dostat k tomu, aby mu mohl prořiznout tepnu, tak ho něco prudce odrazí pryč od Sasukeho kolem něhož se pomalu začnou na sněhu tvořit krvavé skvrny kvůli ráně v rameni, "Ale... neříkej mi, že si mi přišla zkazit svačinu... Minori," uchechtne se zatímco mu očí vzplanou krvavě rudou barvou "Není k jídlu," odpoví s pokrčením ramen bělovlasá dívka. "Seď ať si to ještě nejhoršíš," šeptne k Sasukemu zatímco zmizí. Na moment kolem nastane hrobové ticho dokud k Sasukemu nedolehnout ošklivé zvuky jakoby někdo něco trhal...jenže tentokrát se nejedná o papír.


Překvapeně vykulí oči. "Tak dík no..." Odpoví a sedí. "Stejně ti nevěřím..."


Během chvilky se u Sasukeho objeví Minori a klekne si k němu. "Nechci po tobě, aby si mi věřil... vím, že je to těžké, ale kdybych ti chtěla ublížit, tak bych ho mohla nechat tě dodělat. " Poznamená, doufajíc, že mu to konečně dojde, "oba máme stejný cíl... věřit mi nemusíš, ale mohl bys mě přestat odsuzovat, protože o mě nevidí vůbec nic" poznamená zatímco si z krku stáhne modrý šátek a pevně mu s ním převáže zraněné rameno, které mu dost krvácí. Ví, že by mu to mohla zahojit úplně, ale pochybuje, že by se Sasuke nechal. "Měli bychom vyrazit než tvoje krev přiláká další... je to docela problém," povzdechne si a zvedne se přičemž k němu natáhne ruku, "tak pojď...Sakura tě čeká"


Nechápavě se na ni dívá. Ale pak stejně se zvedne a jde. "Pche Itachi má co vysvětlovat"


Uchechtne se, "Myslím, že potom co spolu s ním zemřou všichni upíři, které stvořil, tak se domů vrátí mnohem dříve," usměje se, sama doufá, že to tak bude. Pískne a jakmile k ní přiběhne její kůň, tak se vyhoupne do sedla, "jdeš se mnou nebo chceš ztrácet čas hledáním toho svého?" Zeptá se ho, už tak jí přijde, že ztratili příliš mnoho času zde, a tak doufá, že tentokrát už Sasuke nebude protestovat. Navíc její kůň je se svou barvou mnohem méně nápadný než ten Sasukeho což nyní rozhodně bude hrát velkou roli v nadcházející cestě za zeď, i když až k zámku na nich nepojedou. "Můžeme ho najít později...pokud se tedy nebojíš jet se mnou," poznamená


"Zapomeň Hira tu nenechám." A taky pískne.


"Jak myslíš, ale stejně je budeme muset potom nechat kousek dál...bylo by to moc nápadné." Poznamená a potom mlčky čeká jestli se odněkud jeho kůň objeví, a nebo jestli se už dávno stihnul v té bouři někde ztratit, protože přeci jenom tam jde sotva slyšet když na sebe mluví a to třeba stojí vedle sebe. Sama ale spíš kouká kolem, protože přesně neví, kolik jich tu v okolí ještě je a je jasné, že ten vítr roznese pach jeho krve do okolí. Právě v tomhle je to dost nebezpečné, protože přeci jen nemůže dovolit, aby se ještě něco takového stalo."ale rychle než se sem dostane ještě někdo... Přeci jen bych řekla, že už máš dost" poznamená, když ho vidí, přeci jen to musí bolet.


Po nějaké době zastaví u něj Hiro.. "Hodný kluk.." A vyleze na něj. "Tak jeď nebo si to rozmyslím"


"Víš měl by sis uvědomit, kdo komu dělá laskavost," poznamená vážně. "Kdyby Itachi nebyl tvůj bratr, tak tu ani nejsem," vydechne a pobídne koně a vyjedou proti větru což není zrovna nejlepší, ale je to nejrychlejší, "pojedeme docela dlouho, nejsem si jistá jestli to stihneme do setmění, ale řekla bych, že se na to místo, kde necháme koně dostaneme...." kývne hlavou na souhlas, sama v to alespoň doufá, ale ví, že to záleží hlavně na tom, jak se Sasukemu podaří s ní držet krok. "Kdyby si měl problém s tím ramenem, tak mi řekni... kdo ví jestli tě neříznul s něčím na ostřím...ani bych se tomu u něj neviděla," zavolá na něj a potom už kouká před sebe a mhouří oči, aby alespoň něco viděla.


"Pche nezájem... Ten bude mít, co vysvětlovat..." A drží se jen jednou rukou a jede.


"Víš chováš se neskutečně... sebestředně. Sobecky. Jako by sis snad myslel, že láska existuje jen v takové formě jakou cítíš ty k Sakuře," zavrtí nad tím hlavou, "Myslím, že by sis to měl pořádně promyslet, protože pravdou je, že tvůj bratr je se mnou šťastný takže..." pokrčí rameny s pohleden upřeným před sebe. "Nic s tím nezmůžeš," vydechne, ví, že jediné, co by tak mohl udělat je zabít ji... ale nemyslí si, že by byl schopný tohle všechno udělat, protože přeci jen by tím ublížil hlavně Itachimu. Víc se k tomu, ale nijak nevyjadřuje, protože jí přijde zbytečné se hádat obzvlášť kvůli tomuhle. "Radši šetři síly... budeš to potřebovat," vydechne.


"Nezájem řeknu mu rovnou, jak ho uvidím" A jede.


"To už je na tobě, hlavně aby se vrátil co nejdřív," šeptne. Nic jiného než, aby byl Itachi v pořádku si ani nepřeje... tolik by si přála, aby ho mohla ještě vidět, ale ví, že už to nejspíš nezvládne, "ale myslím, že k tomu nebudeš mít důvod," řekne poté a na moment se ohlédne, aby zjistila jestli s ní zvládá držet krok. Poté svůj pohled obrátí opět před sebe a mlčky jede dál. Lituje, že si nestihla některé věci ještě zařídit, ale ví, že na to, aby se mohla vrátit je až příliš pozdě. Po chvilce mírně zatahá za uzdu, aby koně nasměrovala více doprava, když po chvíli dojedou velké zdi na jejíž vrchol ani nejde vidět, tam zastaví. "Odtud musíme po svých"


"Hmm..." A seskočí s Hira a jde. "Když myslíš tak pak už s Itachim nepromluvím"



"Nemyslíš si, že je sobecké se takhle chovat k vlastnímu bratrovi? Sasuke on by pro tebe udělal všechno na světě zatímco ty mu chceš házet klacky pod nohy," nevěřícně nad tím zavrtí hlavou, "A ne...nejdeme dveřmi jako paka... " poznamená, přejde k němu a obejme ho zatímco se s ním přenese na druhou stranu zdi, kde ho pustí a rozhlédne se kolem. "Dobře... odteď by sis měl dávat pozor na to, jak mluvíš abychom neupotali nechtěnou pozornost, protože přeci jen kdo vi kolik jich tu v okolí má," povzdechne si a rozejde se jedním směrem mezi stromy. V duchu přitom přemýšlí nad tím jestli by byl Sasuke skutečně schopný tohle všechno Itachimu udělat.


"Divila by ses čeho jsem schopný a jsem i toho že s ním nepromluvím..."


"Jo... takže další rozmazlený spratek, víš...měl bys mi potom připomenout abych se zeptala Sakury, co na tobě vůbec vidí," zavrtí nad tím hlavou, neschopná mu na to říct cokoliv jiného, přeci jen jí přijde nefér, že se Sasuke chová takhle vůči bratrovi, který by pro něj byl schopný udělat cokoliv na světě. Na druhou stranu ví, že Itachi si to s ním nejspíš sám nějakým způsobem vyřeší, a nebo snad se mu podaří mu to nějak vysvětlit. Právě teď by s tím stejně nic nezmohla. Už tak má sama se sebou co dělat, aby mu rovnou neublížila, protože ji jeho chování dost vytáčí. Už ale jen kvůli Itachimu se musí snažit ovládat. Navíc ví, že když je ten problém ona, tak po dnešku už to tak nebude.


"Nezájem je mi fuk co si myslíš. Toto hold přehnal takže sním nepromluvím. "


"Je hezké, že si to myslíš... myslím, že by si pochopil jaká je to hloupost přesně ve chvíli, kdy by on udělal to samé s tebou," pokrčí rameny a po chvíli se zastaví přičemž se rozhlédne kolem sebe. Ví, že je to ještě pořádný kus cesty, ale i tak nechce spěchat, protože by to nemuselo byt zrovna nejbezpečnější....ať si totiž Sasuke říká co chce, tak by Itachi jen těžce nesl, kdyby se mu něco stalo. Právě proto je tohle to jediné, co ji ještě drží na uzdě. Navíc do toho skutečně nepotřebuje znova spadnout, když už neměla krev několik let. Pomalu se po chvíli zase rozejde a přitom se rozhlíží kolem sebe a poslouchá.


"Mě to bude fuk.... Nemá lhát... A nepromluvím s ním uvidíš.." A jde dál.


"Víš...řekla bych, že stejně jen trucuješ, protože ti to neřekl...chtěl ti to říct...chudák. Myslel si, že ho zrovna ty pochopíš," uchechtne se a po chvilce se zastaví a otočí se na něho, "poběž," kývne hlavou na stranu a hned po něm se i ona rozběhne hlouběji mezi stromy, kde si po chvíli čupne a stáhne dolů i jeho zatímco se kolem nich rozezní dupot a po chvíli se u zdi zastaví několik obrovských vlků, kteří míří dál poblíž zdi pryč od nich ovšem tři z nich zůstanou na místě zatímco se rozhlíží kolem sebe a očividně něco větří. Samotné je jí hned jasné, že to bude Sasukeho krev. "Nehýbej se," upozorní ho co nejtiššeji zatímco pozoruje ty tři, čekajíc, co se stane. Po chvíli se ovšem rozběhnou pryč od nich, "budeme muset jít po větru, jdeš cítit všude kolem a to, že to neustále krvácí moc nepomáhá."


"No jo furt..." A čeká.


Nadechne si, je jí jasné, že to nejspíš nepřijme, ale i tak mu to musí navrhnout: "mohla bych ti pomoct... tedy alespoň ti to vyléčit, nebude se ti nejlépe držet meč, když si to takhle necháš, ale...nutit tě nebudu " pokrčí rameny, ví, že svůj názor na ni už vyjádřil jasně. Pomalu se tedy zvedne a jakmile se přesvědčí, že je kolem čistý vzduch, tak si oddechne a koukne na něj. "Rozmysli se, ale zatím mužeme pokračovat v cestě... chtěla bych tam být do setmění..." poznamená, protože potom bude Sasuke ve velké nevýhodě, protože ve tmě nevidí. Sama přitom vykročí jedním směrem, aby šli po větru pokud možno co nejdéle to bude možné.


"Jasně jsem ti řekl, že ti už nevěřm..." A jde dál.


Pousměje se, "byla to jen nabídka... i když pochybuju, že jsem udělala něco co by tě snad nutilo k tomu mi nevěřit," pokrčí rameny, "kromě toho, že jsem ti zachránila život...i když myslím, že to by mělo mít právě opačný účinek," pokrčí rameny zatímco pomalu postuje dopředu, aby se přizpůsobila jeho tempu, které není zrovna nejrychlejší, ale stěžovat si nemůže. Přeci jen důležité je, aby měli dostatek sil až se dostanou na místo, "až se tam dostaneme... zkusím nás dostat co nejblíž k nim, ale je dost možné, že dřív než potkáme Sakuru tak narazíme na něj... měl by si na to být připravený...pokud ji tedy odtamtud chceš stále dostat,"


"Nemám důvod ti už věřit za to že si to co oni..." A jde dál.


"Víš...soudíš jen knihu podle obalu...nikdy jsem nebyla taková jako ona," vydechne tiše, "navíc... kdybych byla, tak teď nejsem tady... Itachi by mě jen tak jít nenachal... zachránil mě, ale... ty místo toho, aby ses snažil alespoň trochu chovat normálně mě jen tak odsuzuješ jakobys snad věděl, co všechno jsem zažila...a co vlastně jsem. Možná, že si jen krůček od pravdy, ale vlastně jsi i úplně vedle" zavrtí nad tím hlavou a upřeně se přitom kouká před sebe. Nerada mluví o své minulosti, která rozhodně nebyla taková jakou by si ji snad Sasuke mohl představovat. Bohužel si není jistá jestli by to vůbec dokázal pochopit.


"Máš smůlu si jak oni a nevěřím tobě a už ani bratrovi. U mě skončil..." A jde.


"Pleteš se...Itachi si mě pustil k sobě, protože pochopil, že jsem jiná... je to už dlouho, co nežiju jako obyčejný upír, nepiju krev... nemusím... protože možná, že se dokážu rychle.pohybovat, hojit...mé smysly jsou mnohem lepší než smysly obyčejných lidí, ale... jsem z části člověk. Jinak bych bez krve nepřežila," zavrtí nad tím hlavou. "Jenom protože to nedokážeš pochopit bys neměl odsuzovat vlastního bratra, je to nefér... pokud něco chceš, tak si to rovnou vyřiď se mnou," vydechne, byla by raději kdyby to rovnou skončil a nemuseli tak řešit právě tohle. Přeci jen rozhodně nechce, aby kvůli tomu trpěl její snoubenec.


"Smůlu skončil jsem s ním i s tebou.... tohle přetrpím a pak nechci ani jednoho vidět.."


"Přetrpíš?" Podívá se na něj naprosti nevěřícně, "promiň...zopakuj mi to? Takže... já ti tu pomáhám zachránit život tvé ženě a ty mi budeš tvrdit tohle? Je mi jedno, co si myslíš, ale trocha vděku by tě nezabila," Zamračí se a zůstane přitom stát na místě, "tedy...myslela jsem si, že ti záleží alespoň na ní," zavrtí nad tím hlavou, protože jí tohle přijde skutečně neskutečné, že se chová jakoby snad byl schopný ji odtamtud jen tak dostat sám bez její pomoci. Moc dobře ví, že bez ní by byl nejspíš už dávno mrtvý a.místo toho se k ní takhle chová jako naprostý idiot.skutečně tohle nedokáže pochopit, protože je to jednoduše absurdní.


"Pche... přetrpím to jen abych dostal zpátky jí. Ale pak mi budeš ty i Itachi ukradení. Nezajímá mě že mi to chtěl pak vysvětlit. Prostě končím s váma"


"Doufám, že i jí jednou dojde co za pokrytce a zrádce si to vzala... bože... chudák holka," zavrtí nad tím hlavou, "jen idiot by to neviděl," ušklíbne se a ohlédne se na něj, přesně tohle je ten důvod proč je ráda, že nemá žádné sourozence... nic totiž neboli víc. To může odhadnout i tak. "Vevnitř to uděláme tak, jak jsem ti předtím říkala... Možná, že se nám podaří přijít ve chvíli kdy budou zrovna spolu... kdo ví, každopádně to uvidíme, jak tam budeme, doufám, že si to ještě pamatuješ," poznamená a přitom se podiva opět před sebe, protože okolí jí přijde mnohem zajímavější než právě on. Přeci jen sama se těší až tohle bude konečně za ní.


"Pche... náhodou na ní jsem hodný a nehádáme se... a nerozkazuj mi!" A jde dál.


"Já si myslím, že po tomhle to už bude jasné," ušklíbne se, "ale dobře, pravda.je, že bychom se měli co nejvíc soustředit na to, co nás teď čeká takže prosím... zkus alespoň pro teď se mnou spolupracovat, protože jinak to nedopadne dobře..." vydechne tiše a to už se zase zastaví, "takže....chápeš, co od tebe potřebuju, že ano?" Podívá se na něj, "musíš ho zabít, protože já to nedokážu..." vydechne a podívá se na něho. Teď je hlavně důležité, aby byli oba dva připraveni na to, že se může něco zvrtnout jestli nebudou spolupracovat a nebudou jeden druhému pomáhat, protože přeci jen Sasuke ji stále potřebuje, aby se odtamtud dostal živý,


"Baví tě to furt? Nejsem debil aby si mi to furt předhazovala.. Hlavně pohni nebo Sakura dopadně špatně..." A jde


"Já ti to nepředhazuju jen se ujišťuju, že si o tom obeznámený... protože... jde tu hlavně o vás dva. Vždyť víš, co se má stát..." odmlčí se, nechce to dál rozebírat, ale moc dobře ví, že Itachi potom bude Sasukeho hodně potřebovat... pokud všechno vyjde tak, jak si i myslí. "Dobře... je to tímhle směrem," poukáže před sebe, "půjdeme blíž a potom na mě pockáš, přemístím se tam a obhlédnu, jak to tam vypadá a kolik je tam lidí. Potom se pro tebe vrátím a můžeme jít rovnou za ním a za Sakurou, jestli už není příliš pozdě" šeptne a na to zrychlí svůj krok, protože přeci jen nemůže zmizet na moc velké vzdálenosti aniž by si to vybralo nějakou daň.


"Tak furt nemel proboha. Nedá se to vydržet, jak furt meleš"


Uraženě trhne hlavou, "Určitě, víš... můžeš být rád, že sem tě v tomhle nenechala ty chytráku... myslím, že by ses nedostal ani sem," ušklíbne se, ale už se na.něj nepodívá. Výraz v jejím obličeji na moment zvážní, protože přeci jen už jsou dost blízko, spíš než všechno ostatní by ji hlavně zajímalo, jak se odtamtud potom nepozorovaně dostanou pryč, "Dobře, jsme tady," kývne hlavou a rozhlédne se kolem, počkej tu, nemělo by to trvat dlouho pokud se nic nestane, " vydechne a následně se zhluboka nadechne. Ví,že to nebude jednoduché, ale bez toho to rozhodně nejde. S dalším nádechem už zmizí.


Jen si povzdechne.. "Proboha "


Minori se po chvílí objeví na nějaké opuštěné chodbě a rozhlédne se kolem sebe. Oddechne se, když vidí, že tam nikdo není a pomalu tedy vyjde rovně a poslouchá přitom okolní zvuky dokud neslyší známý hlas patřící právě jemu a následně nějaké dívce, která se později ukáže jako Sakura. Blíž už raději nejde a vrátí se zpátky l Sasukemu a na moment se opře o strom, "Žije..." vydechne a koukne na něj, "připravený? Vezmu nás rovnou za ní... plus mínus pár metrů," řekne a přitom k němu natáhne ruku, aby je tam mohla vzít. Je jí jasné, že budou mít alespoň možnost je překvapit, ale ani on není hloupý a jistě bude reagovat rychle.


"Tak se jde na to.." Natáhne k ní ruku.







 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama