Save me from the darkness 23. kapitola

8. července 2016 v 21:35 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Save me from the darkness


Mayu - Sasuke
Masumi - Naruto, Sakura









"Půjdou oba, ale tak, že nebudou nápadní. A tady do města tak pár minut cesty,"



"No dobře, vždyť já neprotestuju jen se tě ptám," usměje se, aby si to snad nevyložil nějak špatně. "Tak pojď ať na nás nečekají," usměje se a ruku v ruce s ním vyjde ven na chodbu, "Máš ho už od hříběte?" Zeptá se ho potom, samozřejmě má na mysli Sasukeho hřebce, který na rozdíl od Sasukeho ji očividně moc v lásce nemá. Proč to je pro ni záhada, přeci jen ona sama nimdy žádnému zvířeti neublížila a zvířata navíc miluje takže to skutečně nechápe. Raději se tedy zahledí zamyšleně před sebe a v duchu si plánuje, že ho zkusí později podplatit mrkví nebo snad jablkem tak, aby od někoho nedostala vynadáno, takže to bude muset nejspíš provést jako tajnou misi.


"No mám ho od hříběte... Neboj on si nakonec zvykne"


"No... tak snad máš pravdu," přikývne, ví, ale že sama pro to bude muset něco udělat, protože jinak by se toho moc nezměnilo, "Já... já upřímně ani nevím, proč se takhle chová, protože mi nikdy nepřišlo, že... no teda neznám ho dlouho, ale nic jsem mu neprovedla," řekne zamyšleně, doufá, že nakonec přeci jen převezme postoj od Sasukeho a bude se k ní i tak chovat. Samozřejmě chápe, že hřebec nikdy nebude takový jako klisna, ale i tak. "Jak se vůbec jmenuje?" zeptá se ho a opět se na něj po chvíli podívá zatímco vyjdou ven na nádvoří a pomalu zamíří směrem ke stájím, kde už zahlédne Naruta spolu s Yahikem a koňmi. Zatím ovšem Yahio drží Narutova a pravděpodobně i svého koně zatímco se Naruto stará o Sasukeho.


"Jmenuje se Hiro..." Odpoví jí a jde ke svému koni... "tak pojedeme spolu se Sakurou"


Jakmile i zbylí dva zaregistrují jejich přítomnost, tak se mírně ukloní, "Dobře, jen moment," řekne ještě Naruto a naposledy zkontroluje jestli je všechno dobře upevněné a potom se napřímí, "budeme s Yahikem hned za vámi, kdyby náhodou," dodá poté a ještě natáhne ruku a vezme černý plášť, který podá Sasukemu, protože po něm předtím chtěl nějaké takové oblečení, ve kterém by byl pokud možno co nejméně nápadný. Poté už odstoupí od koně, aby mohli nasednout. Po očku přitom ale pozoruje Sakuru, která udělá několik krůčků blíž k Sasukeho koni, ale zastaví se kousek od něj už hlavně kvůli tomu, že jakmile ji spatřil, tak začal neklidně pohazovat hlavou. "No tak," pousměje se a pomalu natáhne ruku.


"No tak Hiro klid..." hladi ho. "Pojď tu a pohlaď"


Na moment zaváhá, protože upřímně řečeno z něj jde trochu strach... na druhou stranu, ale ví, že horší bude, když z ní ten strach vycítí. Na moment se podívá k Sasukemu, aby zjistila, kde přesně stojí, čeho si, ale všimne jako první je zaražený výraz v Narutově tváře, ve stejnou chvíli uslyší zvuk podkov dost blízko sebe a otočí hlavu ve chvíli, kdy na obličeji ucítí teplý dech, patřící Sasukemu hřebci, který očividně měl jinou představu o tom co se teď bude dít. Normálně by ho nejspíš začala hladit, ale vzhledem k jeho postoji si není moc jistý jestli se třeba nerozhodl ji ušlapat. V ten moment se ale něco otře o její tvář, a tak opět zamrká, aby se vzpamatovala a překvapeně pozoruje Hira, jak se o ni zlehka otírá... v ten moment nemůže dělat ani nic jiného než ho pohladit.


"No vidíš...Hiro je rozumný..." A vyleze na něj. "Naruto hupneš mi Sakuru přede mě"


"Jistě," přikývne pohotově blonďák a přistoupí k Sakuře, kterou vezme opatrně kolem pasu a zvedne ji tak, aby byla pánví zhruba na úrovni koňského hřbetu, kde už nechá Sasukeho, aby si ji víc přitáhnul, aby nespadla dolů. Jakmile se ujistí, že dobře sedí, tak sám přejde ke svému koni a vyhoupne se do sedla. Sakura se mezitím líp usadí před Sasukem a chytne se, aby náhodou nespadla na zem. "Můžeme?" zeptá se Sasukeho a jemně se usměje, když na moment otočí hlavu, aby na něj viděla. Už jen fakt, že může být takhle blízko u něj ji naplňuje štěstím, které se ani nedá slovy přesně vyjádřit.


"Ale jistě klidně se opři..." a vezme otěže a jede.



"Hmmm" pousměje se a mírně se zakloní, ale tak,a by na něj nepřenášela většinu své vlastní váhy a on tak nemusel držet ještě ji. "Nevadí ti to?" ujišťuje se, sama zatím doufá, že se jí během jízdy neudělá špatně, i když jí nepřijde, že by už byla tak daleko. Na jednu stanu je jí jasné, že takové věci se objeví zrovna ve chvíli, kdy je člověk skutečně nejmíň uvítá. "Kdyby ano, tak klidně řekni," dodá poté, sama neví, jak dobře se mu takhle asi může jet, ale na druhou stranu by jí to nejspíš nenabízel, kdyby mu to snad nějak vadilo. Mírně se přitom ohlédne, aby zjistila, jak daleko je Yahiko s Narutem a všimne si, že jedou jen kousek za nimi, ale očividně si udržují odstup tak, jak předtím říkali.


"Tak aspoň vím, že mi nespadneš. Už víš kam by ses ve městě chtěla podívat?" A trochu zrychlí. "Kdyby ti to nedělalo dobře řekni." A jede.


"Ani nevím, ráda bych se jen tak prošla... bude to příjemná změna potom, co jsme už pár dní na hradě," odpoví mu tiše, "nebo se, kdyby něco, tak bych ti samozřejmě dala hned vědět, věř mi," šeptne, sama, ale doufá, že to bude skutečně jen chvilka než tam přijedou."Spíš se chci jen tak projít mezi lidmi... nemyslím, že by bylo úplně něco specifického," dodá zamyšleně, samozřejmě pokud Sasuke nemá nějaké místo, které by jí snad chtěl ukázat. "Kam bys chtěl jít ty, zlato?" zeptá se ho tentokrát pro změnu právě ona a otočí hlavu jeho směrem tak, aby na něj dobře viděla. Přeci jen ona se nepotřebuje dívat do předu a momentálně ji pohled na Sasukeho fascinuje mnohem více než právě zdejší okolí...


"Já? Ani nevím podíváme se, jak si naši lidí žijí a popřípadě si něco koupíme," a to už dojíždějí.


"Dobře, to zní fajn," pousměje se a opět se pomalu podívá před sebe a jakmile vidí, že už se blíží k prvním domkům, tak se úlevně usměje. Nemůže říct, že by jí byla špatně, ale i tak jí jízda na koni zrovna dvakrát dobře nedělá. Počká tedy než Sasuke zastaví kousek před městem, aby zbytečně nepoutali pozornost, protože většina lidí jen tak ve městě na koni nejezdí, "Chceš jej nechat tady s Narutem nebo Yahikem...nebo?" Zeptá se ho, aby zjistila jestli její manžel nemá už třeba i jiný plán. Přitom se napřímí, aby mohl v klidu slézt a aby ona sama potom náhodou nějak nepřepadla nebo něco podobného. Po chvíli zaslechne, že se k nim už blíží jejich stráže.


"Necháme ho tady s klukama..."A pomůže jí dolů...Dá si kapuci na hlavu a vezme ji za ruku a jde.


"P-počkej!" vyjekne když se rozejde a ona tak musí udělat několik dalších rychlých kroků, aby ho vůbec stihla dohnat. Potom si i ona volnou rukou přetáhne přes hlavu kapuci, protože barva jejích vlasů by jistě přitahovala více než dost nechtěné pozornosti. Přitom se ohlédne a vidí, že ti dva se očividně baví o tom, který z nich půjde nenápadně za nimi. "Kam tedy půjdeme nejdřív? Nebo to snad vezmeme od začátku a projdeme to až na konec vesnice?" zeptá se ho zamyšleně jelikož se chce pořádně podívat, jak zdejší lidé žijí, jak se mají, a tak podobně. Už z dálky, ale vidí, že se venku zdržuje očividně jen malé množství měšťanů jelikož počasí nevypadá zrovna nejlíp.


"No můžeme projít celou vesnici, tak pojď a klidně se mě drž,"


"Budu," mrkne na něj a přitom ho drží za ruku, aby se jí náhodou neztratil nebo něco podobného. Všímá si i trochu nedůvěřivých pohledů ze strany místních obyvatel, když kolem nich spolu se Sasukem procházejí a právě proto se drží blízko u Sasukeho, protože ji to trochu znervózňuje. "Sasuke," vydechne tiše, když pomalu zvedne pohled k obloze ze které se pomalu začnou snášet sněhové vločky. "sněží," dodá tiše a jemně stiskne jeho ruku zatímco fascinovaně hledí na oblohu a poté na Sasukeho plášť, kde se bílé vločky vyjímají naprosto dokonale a navíc na ten jeho vidím mnohem lépe než, aby měla prohlížet sama sebe. "u nás nikdy moc nesněžilo," šeptne, aby vysvětlila proč ten fascinovaný výraz.


Je to pěkně viď..." A sundá si kapuci. "Ty si ji nechej," A jde dál s ní. "Řekni si kam chceš jít. Vesnice je velká."


"Já nevím, neznám to tady," poznamená, "jednoduše bychom se mohli jen tak projít," pousměje se když vidí, že se mu vločky teď začaly usazovat i ve vlasech, kde se mu ovšem díky teplu pomalu rozpouštějí, "nemusíme tu zůstávat dlouho... pokud nechceš," nadhodí poté, protože k tomu přeci jen nechce Sasukeho nějakým způsobem nudit, a tak mu tohle musela říct. Přesto, ale zatím pomalu ruku v ruce pokračuje s ním rovně. "Nemám v plánu si ji sundávat, o to se neboj," kývne hlavou, protože přeci jen jednak nechce nastydnout a taky by se po ní lidé začali otáčet mnohem víc než tomu je zrovna teď, protože teď na ni zatím koukají jen jako na lidi, které zde ještě předtím ani neviděli.


"To je dobrý mě se tu líbí..." A jde a to si začínají lidi šuškat, že vidí prince.


"To jsem ráda," přikývne a po chvíli s ním zajde do jedné uličky, aby si prošli co nejvíc a tam narazí na malé děti, které si venku hrají s nějakým míčkem nebo něčím podobným a s pejskem, který běhá mezi nimi a snaží se přitom chytit míč. Na to se Sakura na moment zastaví a v tichosti je pozoruje. Musí uznat, že jim tuhle jejich dětskou nevinnost a lehkost dost závidí... přeci jen nevypadají, že by si byli vědomi už třeba jen toho, že se blíží válka. Rozhodně tomu nenapovídají jejích úsměvy a hlavně smích, který se line celou ulicí. Na jednu stranu by si sama přála, aby se i jejich dítě takhle bavilo a smálo a mohlo být takhle bezstarostné ať už se bude dít cokoliv.


"Uvidíš vše bude dobré..." A jde dál a to už jde k Sasukemu jejich pejsek...Podrbe ho a pak vezme do náruče a předá jim ho. Naznačí, aby byli ticho jelikož viděl, že chtějí něco říct...Vzal ji za ruku a šel dál. "Chceš si tu něco koupit? Můžeš i Hinatě něco vybrat"


"Já nevím," řekne o chvíli a ohlédne se přitom na ti děti, které se potom chovají poněkud zvláštně. To už ji, ale Sasuke táhne někam pryč, a tak se opět koukne před sebe, aby náhodou o něco nezakopla a nespadla na zem, "Jestli chceš někam jít, tak můžeme," řekne nakonec a mírně pokrčí rameny na znamení, že je jí to docela jedno. Sama přitom zamyšleně kouká před sebe a po chvíli trochu zakloní hlavu a nechá si na tvář dopadnout několik sněhových vloček, které docela příjemně studí. "Půjdu tam, kam půjdeš ty," poznamená poté, aby snad neměl nějaké námitky a skutečně jde s ním tam, kam ji vede. "Tys je znal?" zeptá se ho potom, má na mysli ty děti.


"No nech to být dobře..."A vede ji. "Tak můžeš si tu vybrat, co jen chceš. No brzo uvidíš, za chvíli uslyšíš šuškání kdo tu je..."


Povzdechne si,přesně tohle nechtěla, aby se stalo, "no a ty se ještě divíš? vzhledem k tomu, cos udělal?" zavrtí nad tím hlavou, samozřejmě poukazuje na to, že si sundal kapuci, a tak muselo být jasné, že ho zde poznají. Sice nechápe proč to udělal, ale každopádně už ani nějak nemá chuť se tu kolem procházet vzhledem k tomu, že se kolem již brzy začnou shlukovat lidi s tím, že se budu chtít zblízka podívat, kdo přišel. Když se přitom rozhlédne kolem sebe, tak zjistí že měla pravdu, protože z domků se najednou vynořilo mnohem víc lidí než jich tu bylo předtím. Očividně princ ve městě je něco, co je všechny donutilo vyjít ven, není se taky čemu divit... přeci jen kdo ví, kdy se tohle může zase opakovat.


"Promiň nemám rád, když na mě koukají zvláštně." Šeptne. "Dobrý den...Je to už dlouho, co jsem vás navštívil...Máte něco teplého a v čem není alkohol?" Zeptá s lidí. Ti jen mlčky hledí, ale pak začnou panikařit a vše hledat. "Klid uvidíš, že to bude dobré ve vesnici mám dobrou pověst"


"Jak myslíš," odpoví mu nepřítomně přičemž pohledem těká z jednoho na druhého. Pomalu se přitom od Sasukeho vzdaluje zatímco se k Sasukemu nahrne čím dál tím víc lidí, nejspíš, aby se s ním přivítali nebo ho jen pozdravili. Možná se ho i na něco zeptali, něco mu nabídli a někteří se očividně rozhodli, že s ním zapředou o něco delší rozhovor. Tak nebo, tak je kolem najednou moc rušno, čekala, že se něco takového stane a právě proto chtěla být opatrná, protože přeci jen jeden nemůže něco zjistit, když už ví, kdo ve skutečnosti je. Po chvíli si všimne i Naruta, který je očividně ve střehu pro případ, že by se snad někdo o něco pokusil. Od místních samozřejmě nějaké nebezpečí nečeká, ale nikdy nemůže přesně určit jestli zde není nějaký nepřítel, který předstírá, že je jeden z místních.


"Ale lidi trochu pohov mám volno a chci si ho užít..." S tím se prodere k ní a vezme za ruku. "Tak máte něco teplého? Nám oboum je dost zima..." A s tím se i postaví za ni a obejme ji a ruce jí dá na bříško a sleduje co jim přinesou. S tím i Sasuke vytáhne peníze a zaplatí.


Mírně přivře oči a automaticky svoje ruce položí na ty jeho. Na jednu stranu se cítí trochu nesvá obzvlášť z důvodu, že na tyhle jemnosti není zvyklá na veřejnosti, ale na druhou stranu jí to určitě udělalo velkou radost. Alespoň, že se k ní chová takhle. Musí uznat, že potom, co to tu všechno viděla, tak se jí docela začíná stýskat po domově a po zdejších lidech, které sama hodila pravidelně navštěvovat. Je už ale s největší pravděpodobností nějakou chvíli neuvidí, protože přeci jen její místo je po boku jejího manžela, který je doma zde se svojí rodinou a svými lidmi. Po chvíli si všimne si, že k nim po chvíli přijdou jedni z nich s něčím v pohárech. Tekutinu moc nezkoumá, ale vidí, že to očividně je dost horké když se z toho kouří.


"Počky zkusím ať nepiješ alkohol..."A vezme trochu to sfouká a napije se..." Dobrý tak jak to bude akorát se napiješ, Chceš jít do tepla než si to vypiješ?"


Zavrtí nad tím hlavou, "to je v pořádku... měl bys tu zůstat... chtějí tě tady... popovídat si nebo... nebo tak něco. Je to v pořádku, klidně... klidně se jim věnuj," řekne pomalu a rozvážně. Ví, že snaha si ho uzurpovat jen a jen pro sebe by jí nejspíš stejně nevyšla, protože Sasuke by si měl udržovat dobrý vztah pokud možno se všemi, protože čím míň nepřátel člověk má, tím líp. Navíc vidí, že místní rozhodně stojí o to, aby se zde princ zdržel a povídal si s nimi nebo tam jednoduše jen byl. Rozhodně to vypadá, že by jim vadilo, že se k zemi pomalu snáší miniaturní chuchvalce sněhu a pokrývají zdejší zem, na které ovšem skoro hned roztají, protože ještě nesněží tak, aby se zde sníh mohl udržet.


"Pojď nebo se mi nachladíš a pak mi máma bude vyčítat, že si nemocná..." a jde s ní dovnitř.


"Jo... věř mi, že jen kvůli svojí mámě to dělat nemusíš," ujistí ho a nechá se o něj vtáhnout. Sama by mnohem raději zůstala venku, protože ji Sasuke zatáhnul očividně do nějaké hospody nebo něčeho podobného, kde vzduch nebyl zrovna čerstvý tudíž se snažila moc nedýchat, protože už tak, když tak udělala, tak se jí začalo dělat mdlo. I tak ale svým pohledem neustále sleduje Sasukeho, protože během chvilku jí výhled začnou zakrývat ostatní lidí, a tak je to o to těžší ho rozeznat. Ani tak se, ale neozve, protože jednak by ji v tom hluku ani neuslyšel a taky vidí, že se teď očividně dobře baví s jedním z těch lidí, pravděpodobně o něčem velmi zajímavém, protože to lze vidět i na dálku.



Sasuke nic nedělá a stojí.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama