Save me from the darkness 20. kapitola

1. července 2016 v 12:39 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Save me from the darkness

Tak, dnes máme první oficiální den letních prázdnin, doufám, že si všichni prázdniny pořádně užijete... a že si užijete i další kapitolu:3

Mayu - Sasuke, Naruto
Masumi - Naruto, Hinata, Sakura, Karin


Sakura si jen povzdechne, ale je ráda, že to alespoň udělal rovnou, přesto, ale má trochu strach z toho, že se na ni snad zase naštval nebo něco podobného, rozhodně by si totiž nechtěla zopakovat zážitek ze svého svatebního dne. "Je naštvaný?" Vydechne po chvíli a podívá se na Naruta, který taktéž ještě pozoruje dveře, kterými předtím Sasuke vyšel, "řekl bych, že se snad ne, ale u něj jeden nikdy neví. No raděj ho půjdu nasměrovat nebo se teprve rozčílí" vydechne a s tím se pomalu zvedne. Přejde ke dveřím a s úklonou vyjde ven a jde za Sasukem, aby ho mohl nasměrovat a nevešel tak do špatných dveří, protože přeci jen je zde mnoho hostů.



Sasuke jde stále chodbou ale pak se zastaví a opře se o jeden roh...


Naruto ho díky jeho zastávce dožene po pár krocích a zastaví se kousek před ním, aby se mohl otočit čelem k němu a podívat se mu do tváře, "Sasuke? Děje se něco?" Zeptá se ho zatímco jeho oči hledají v mladíkově tváři jakoukoliv známku bolesti či něčeho jiného co by ho snad mohlo donutit zastavit právě zde. "Chceš přinést vodu?" Zeptá se ho opatrně, není si jistý jestli je jeho přítel k momentálně zrovna v dobrém citovém rozpoložení, ale i tak to riskuje, protože spíš než vztek mu v obličeji vidí něco kompletně jiného. "Jestli se na to necítíš, tak by sis měl jít lehnout, ráno je moudřejší večera, vždyť to znáš, jsem si jistý, že by to mohlo počkat..."


"Spíš trochu vody abych tam u ní nesekl... Navíc jsem jí to slíbil tak si s ní promluvím, ale budeš tam se mnou. Jinak to nedám."


"Sasuke si si jistý, že to bude dobrý? Tedy... ne že bych tam nechtěl být s tebou, ale řekl bych, že mě nejspíš Karin stejně vyhodí," odmlčí se a povzdechne si, "přinesu ti tu vodu, ale alespoň si zatím promysli, co jí chceš říct a jestli by nebylo lepší, kdybych raději čekal za dveřmi pro jistotu, že by si mě potřeboval," řekne mu a po chvilce pokračuje dál chodbou, aby Sasukemu mohl sehnat vodu. Odchytne si tedy jednu služebnou, kterou o to poprosí a pak už jen čeká než se k němu vrátí s pohárem vody, který zase on přinese k Sasukemu a opatrně mu ho podá, aby se mohl pořádně napít, aby se mu u Karin neudělalo nevolno, protože kdo ví, jak by to asi potom dopadlo.


"Díky... Tak kde je ta čarodějnice ať to mám za sebou."


"Hlavně jí takhle neříkej, protože jinak to nebude k ničemu," varuje ho, protože má upřímně strach, že to Sasukemu ujede a celá jeho snaha bude zbytečná, "zavedu tě k jejímu pokoji a počkám tě potom před ním. Budu na doslech, kdyby si mě náhodou potřeboval, ale tak sám doufám, že k něčemu takovému nedojde," pousměje se, přeci jen je mu jasné, že v případě nouze by Sasukemu jistě nedělalo problém se od ní dostat pryč, protože tak nebo tak Karin je stále jen žena a Sasuke má mnohem větší fyzickou sílu. "Jen doufám, že si uvědomuješ, že to nebude zrovna dvakrát jednoduché už jenom kvůli její povaze... nejspíš budeš muset i ze začátku překousnout, že se na tebe bude lepit," dodá poté, protože chce, aby byl Sasuke připravený na vše.


"Neboj na to si udržím odstup.... nejsem zase nějaký abych jí neudržel od těla..." A jde spolu s ním.


"Já vím, že ne, ale nezapomeň na to, že jednoduše chceš, aby ti uvěřila takže v tom případě je tu jen možnost, že se hold budeš muset pokusit chovat slušně. Vím, že ti přijde, že toho chci moc, ale... taky vím, že když na ni budeš hnusný, tak ti to rozhodně neuvěří... jednoduše se budeš muset pokusit jí vysvětlit, co cítíš... ne k ní, ale k Sakuře. prostě... um... no myslím, že sám budeš moc dobře vědět, co říct, " pousměje se a letmo se na něj přitom podívá přitom trochu zpomalí, protože mu rychlý pohyb nedělá zrovna dvakrát dobře. "Potom mi musíš pořádně vypovědět, co všechno ti řekla a... ještě ohledně toho Yahika, mám mu vyřídit, aby se za tebou zítra zastavil a mohl si mu tak říct, co všechno od něj očekáváš?"


"Normálně a k nám příjde chci nejdřív aby se se Sakurou skamarádil jinak mu jen tak nebude věřit. Však si vem jak to bylo mezi námi.. Pokud mě nebude srat tak jí to vysvětlím"


"No... nejsem si moc jistý jestli z toho bude nadšená, ale pokud to tak chceš, je to na tobě," usoudí nakonec a mírně se pousměje, když se zastaví před dveřmi. "Dobře, počkám tedy tady a... hodně štěstí. Jen se vážně snaž být milý... myslím, že s holkama ti to jde, tak si zkus nevím...vsugerovat že to třeba není Karin," nadhodí a poplácá ho přitom po rameni a opře se o stěnu taky z důvodu, že si potřebuje trochu oddechnout, protože za tu dobu na lůžku je to pro něj teď trochu nezvyk celé to chození kolem... každopádně to na sobě ovšem nedává znát, aby s tím ostatní náhodou netrápil, protože přeci jen je toho už tak dost. "Tak jen do toho," kývne hlavou a zkusí se povzbudivě usmát.


"Dík... A ty si zatím sedni. Vypadáš unaveně s toho jak si pořád ležel.." A to už jí zaklepe na dveře


Narutovi se na rtech na moment objeví úsměv, těší ho, že se o něj Sauske zajímá,"Neboj se o mě dobře? Je mi fajn," kývne hlavou, původně chtěl ještě dodat, že by si měl teď spíš dělat starosti o sebe, protože přeci jen právě leze přímo do lví jámy. To už se, ale zevnitř ozve hlasité "Dále" které vyzývá Sasukeho, aby vešel dovnitř. I když momentálně neví v jakém je Karin rozpoložení, tak je mu už teď jasné, že kdyby věděla, že na ni za dveřmi čeká Sasuke, tak by jistě byla štěstím bez sebe. Trochu má ovšem strach z toho jestli to Sauske zvládne, protože tohle bude pro něj skutečně výzva vzhledem k tomu všemu, co už si s Karin prožil a taky kvůli ní zažil.


"Neboj tak se jde na popravu..." Opatrně otevře dveře a vleze dovnitř kde následně za sebou zavře. Zhluboka se nadechne a začne" "Promluvme si v klidu."


Karin pomalu zvedne hlavu od knížky, tedy spíše zápisníku, do kterého si zrovna něco psala. "Sasuke-kun?" vydechne překvapeně, když si všimne černovlasého kluka. V ten moment se okamžitě zvedne a nechá zápisník zápisníkem a přitom přejde až těsně k němu, "o čem chceš mluvil? Rozmyslel sis to?" zeptá se ho s nadějí v hlase, protože skutečně doufá, že si to všechno konečně uvědomil a pochopil, že to ona je ta, která ho bude vždycky milovat a je schopná pro něj udělat úplně cokoliv, co mu vidí na očích. "Nebo o čem chceš mluvit?" zeptá se ho a zůstává stát jen kousek od něj, aby si ho mohla hezky z blízka prohlížet, protože k tomu přeci jen nemá příležitost každý den.


"Běž se posadit promluvíme si. Je to důležité a chci aby si to respektovala. Věřím že to zvládneš a že si rozumná dívka.." S tím si on posadí a čeká až si sedne i ona.


"Co ta změna?" podívá se na něj trochu nevěřícně a nakonec popojde k němu a sedne si těsně vedle něho tak, že se skoro dotýkají, "jen do toho Sasuke-kun, v klidu mluv," usměje se na něho a přitom se přisune k němu tak, že se tentokrát už skutečně dotýkají."Snad ti konečně došlo, že Sakura pro tebe není ta pravá?" zeptá se ho s nadějí v hlase a přitom se na něho podívá a mile se usměje. Na moment skutečně vypadá jako nějaká obyčejná zamilovaná dívka, ale uvnitř je hodně napjatá, protože ji upřímně zajímá jestli mu to už konečně došlo. Přeci jen rodinu by mohl mít i s ní kdykoliv by chtěl navíc by mu klidně i odpustila, že se nejdřív táhl s tou růžovláskou.


"Chci si promluvit. Takže...." Nadechne se... "Za prvé jsem ženatý tak to prosím respektuj, že už nejsem volný a že mám ženu, kterou miluju a čekám s ní dítě.... Za druhé zkus se už chovat jako děvče a ke svému bratránkovi se chovat jak se má. Nezapomeň že on a já jsme při tobě stály když se tvá matka na tebe vykašlala."


Zavrtí nad tím hlavou. Původně doufala, že přijde konečně s něčím normálním, "Nerozumíš mi... a myslím, že k Narutovi se chovám právě tak, jak si zaslouží, a o mé matce už nemluv," sykne, jestli předtím měla dobrou náladu, tak teď se Sasukemu podařilo jí ji zkazit už jen tím, že začal o té ženě mluvit, "Nejsi si šťastný... chápu, že si to teď myslíš, ale nakonec to pochopíš. Nevzal sis ji z lásky, ale protože si musel a právě teď má být tenhle pocit... něco co sis vsugeroval, protože si nejsi schopný uvědomit, že si tohle nikdy nechtěl. Možná, že čeká tvoje dítě... a? Víš kolik lidí má bastardy? Na tomhle už tam moc nesejde, ano... možná ti dá dědice nebo jen nějakou další princeznu... ale já ti nabízím něco mnohem víc..."


Zhluboka se nadechne a počítá do deseti. "Poslouchej mě. Já si měl původně vzít její sestru ale změnil jsem to že chci ji, protože jsem se zamiloval doopravdy. Karin chci ti říct ze tvoje matka tě měla rada než zemřel tvůj otec. Bud rozumná. Naruto ti spolu se mnou dal co jen mohl aby si byla veselá. A teď mu to oplácíš, takhle? Že se k tobě neobrátil zády když si to nejvíc potřebovala? Přemýšlej trosku. Nejsi přeci hloupá. Navíc sakura čeká maličké všichni se těší. I já se těším a je mi jedno jestli to bude bude malá princezna nebo malý princ. Hlavně že bude zdravé a mým rodičům a bratrovi udělá radost. Takže neříkej že čeká bastarda nebo ti mám připomenout jak tě nazývá tvá matka?"


"Nic takového jsem neřekla, nepochopil si mě," pokrčí rameny, skutečně pochybuje, že by jí snad Sasuke mohl ublížit víc než to dělá právě teď. "Rozhodnul ses pro ni, protože si chtěl mít pocit, že alespoň o něčem můžeš rozhodovat a že všechno nenalajnovali tvoji rodiče. Znám tě Sasuke...už hodně dlouho. Některé věci se nezapomínají," odmlčí se, "nebudeš s ní šťastný..." dodá poté přesvědčeně. "Jsi nesobecký.... nikdy si nechtěl trůn i když jsou způsoby jak jej dosáhnout... ty jsi, ale pravý opak svého bratra... nevydržíš to, nejsi ten typ co zvládne tenhle... klidný monogamní život," poznamená. Sama má svoji vlastní pravdu, za kterou si rozhodně stojí, protože kdyby ji neměla.... co by jí potom zbylo?


"Karin poslouchej. Mě nejde o trůn ani mému bratrovi nejde o něj. Itachi sám byl překvapený, jak mám krásnou ženu. Chci ti říct, že jsem s ní šťastný a to se nezmění. Jo nevybaluj si moc věcí odjede se do pevnosti na sever...Pokud budeš slušná dívka a k bratránkovi nebudeš zlá...Jelikož ti hodně pomohl, když si to potřebovala...Tak můžeme být kamarádi a vycházet spolu za dobře."


Vrhne na něj naprosto nechápavý pohled. Ani nemůže uvěřit tomu, že jí po tomhle všem nabízí, že by snad mohli být kamarádi, "nesnášíš mě... takže mi nemusíš lhát do očí," odmlčí se, "tyhle kecy... tohle všechno... ona... to děcko... to všechno si udělal jen kvůli tou aby sis mohl najít tyhle výmluvy? A myslíš si, že ti na ně skočím?" podívá se na něj a pomalu se zvedne. Ublížilo jí to. Původně si myslela, že by ho snad jednou mohla skutečně získat, ale teď si uvědomuje, že je to nejspíš něco nedosažitelného... ale v tom případě, ani sama nemá důvod k tomu, aby zde zůstávala... "znám tě," zopakuje, "A tohle všechno... je nemožné, aby ses do ní zamiloval během té chvilky, " pokrčí rameny a pomalými kroky popojde k oknu.


"Zamiloval jsem se co na tom nechápeš...Dal jsem jí i štěně...Uklidňoval ji, když byla bouřka. Navíc nebyla na mě, jak to říct...No nevím řekněme, že po svatbě jsem chtěl skočit z okna...nebyl jsem na ni příjemný. Dohnal jsem ji k pláči...Ale i potom jaký jsem k ní byl neměla strach mě zastavit a rozplakala se... V tom jsem si uvědomil proč jsem chtěl ji a ne její sestru. Popřemýšlej o tom...Víš, kdy mě najdeš..." s tím se zvedne a jde ke dveřím.


Neví jestli jí to Sasuke dělá schválně, a nebo si snad skutečně neuvědomuje, jak moc jí jeho slova ubližují. "Myslím, že oba víme, že to nechceš," pokrčí rameny, nemyslí život se Sakurou, ale to, aby za ním ona přišla... "musíš mě hodně nenávidět," řekne poté a otevře si okno načež se podívá ven. Cítit ten větřík na tváři ji poměrně uklidňuje a hlavně sama chápe, jak se předtím Sasuke musel cítit když chtěl skočit... přeci jen občas je to ten nejlepší způsob, který může jeden udělat, když vidí, že už nemá důvod k tomu dále setrvávat na tomhle světě. I tak jí, ale přijde, že by Sasukeho nezastavila, kdyby tohle chtěl skutečně udělat, protože Sakura by s ním jistě nehnula.


"Jen ti říkám, kde mě najdeš, jak si to promyslíš..." S tím vyjde z pokoje a zavře a opře se o zeď.


Na to už mu Karin nijak neodpoví a místo ní k Sasukemu pomalu přejde Naruto, "Dobrý? Vypadáš... um... bledší než obvykle," řekne pomalu, aby se snad neurazil a opře se vedle něho, aby ho mohl pro jistotu podepřít, "pojď, měl by sis zkusit jít lehnout a odpočinout si, udělal si dost. To jak si to ona sama přebere je už na ní. Bude to, ale chtít čas než to všechno zpracuje," řekne po chvíli, přeci jen on sám by něco takového nevstřebal jen za pár hodin, protože Karin je do Sasukeho zamilovaná už snad od doby, co ho viděla poprvé, což je hezky dlouho. "Doprovodím tě" dodá poté, protože má skutečně strach, že by se Sasuke mohl po cestě sesypat, i když sám neví jestli by to bylo jen z toho.


"Dík," a jde spolu s ním.


"Kdykoliv... vždyť to víš," mrkne na něho a srovná s ním krok. "Takže..." odmlčí se, "jak se jinak cítíš? Tedy... je mi jasné, že s tím, co se kolem děje asi nemůžeš být pořád v pořádku, ale upřímně doufám, že... že se nic jiného neděje." Podívá se na něho, čekajíc, jak se k tomu jeho kamarád vyjádří. Ví, že to je s největší pravděpodobností jen z toho, že je toho na něj poslední dobou skutečně o poznání více než by mělo, ale takové už to bohužel je. "Hele, hlavně by ses měl soustředit na to vaše malé..." usměje se, "no tak... přeci jen z tebe bude za chvíli táta, tak zkus na chvíli všechno vypustit... a myslet hlavně na to," uměje se a jemně do něj drcne loktem, doufajíc, že to Sasuke pochopí.


"to právě dělám," a jde dál ať je co nejdřív v pokoji.


"Tak vidíš... no řekl bych, že potom vezmu Hinatu ať se můžete oba prospat, protože jak to tak vidím, tak tě to zmáhá už teď. Vážně Sasuke...co ty budeš dělat až ti tu bude běhat tvoje mini verze?" zazubí se pobaveně. Upřímně si teď neumí představit Sasukeho jako otce, ale rozhodně se na to těší. "No... rozhodně to bude ještě zajímavé," mrkne na něho a během chvilky se zastaví před dveřmi do jeho pokoje. "Ale zítra už budu zase ve službě... už tam rozhodně nezůstanu ani chvilku, protože... to řekněme, že tohle mi přijde jako něco mnohem, mnohem zábavnější. Jinak bych se tam už totiž ukousal nudou víš," vysvětlí tiše a mírně se pousměje, přitom ho nechá, aby vešel jako první.


Vejde a jde k posteli, do které se sesype.


Sakura sebou polekaně trhne, protože už pomalu opět usínala. "Sa-Sasuke-kun?" šeptne a pomalu si odsedne od Hinaty a posune se blíž k Sasukemu a jemně mu zvedne jeho hlavu, klekne si na postel a na kolena si jeho hlavu položí, "Co se stalo?" šeptne Sakura a starostlivě se podívá na Naruta, "Jen ho to zmohlo, neboj se, není to nic vážného, dobře?" uklidňuje ji ihned Naruto, protože přeci jen nechce, aby se nějak stresovala. "Potřebuje se trochu prospat a ty by jsi měla taky... takže..." začne a podívá se na Hinatu, která pochopí. "Půjdeme, dobrou noc, uvidíme se zítra," řekne rychle tmavovláska, protože vidí, že ti dva by jistě potřebovali nějaké to soukromí a usměje se.


Sasuke se jen unaveně koukne na Sakuru a stulí se k ní.


"Jasně, dobrou noc," kývne hlavou Sakura a pohledem vyprovodí ty dva z místnosti. Potom se podívá na Sasukeho a opatrně se k němu skloní přičemž mu vtiskne polibek na rty a usměje se, "Pojď, lehneme si dobře? musíš se hezky prospat," podívá se na něho vážně a jemně ho pohladí po tváři, "sfouknu svíčky, tak si mezitím lehni," řekne a opatrně se odsune a následně se zvedne z postele. Po jednom obejde jednotlivé svícny a posfukuje svíčky. Naposledy si nechá tu, kterou má u postele, aby náhodou o něco po tmě nezakopla. Nejdřív ze všeho, ale počká až si Sasuke vleze pod peřinu, aby potom taky po tmě ještě něco nehledal. "uvidíš, že ráno ti bude líp," ujišťuje ho.


"Snad" a leží.


"Věř mi," šeptne a sfoukne i poslední svíčku přičemž si vleze do postele a posune se až k němu, aby si mohla vlézt pod jeho peřinu. Tentokrát se něj ovšem neopře, ale místo toho se trochu zvedne, aby ležela o něco víš než on a jemně si jeho hlavu položí na svoji hruď a pohladí ho po vlasech, "pořádně se prospi, taky to potřebuješ. Zítra nás čeká dlouhý den... mohli bychom se třeba trochu... projít? Ráda bych se podívala i po okolí pokud budeš mít na mě čas," usměje se a sama si potom opře svoji hlavu o tu jeho a přitáhne si přikrývku co nejvýš, aby byli oba pořádně přikrytí a nebyla jim snad večer zima, i když o tom pochybuje vzhledem k tomu, že se k sobě tak tisknou tělo na tělo. "Dobrou, lásko," usměje se na něj a políbí ho do vlasů.


"Čas mám na tebe vždycky," a tulí se k ní.


Usměje se nad tím, "tak myslela jsem jestli třeba náhodou nemáš už nějaké záležitosti, které by nešly odložit," poznamená a jemně ho hladí ve vlasech, "Ale t ted hezky spi, dobře?" Usměje se na něho a sama přitom zavře oči. "Promluvíme si potom o tom ještě ráno, dobře?" Šeptne a přitiskne se k němu, aby ho mohla mít u sebe. Sama, ale ještě nejde spát a jen mlčky přemýšlí nad Sasukeho dnešním návrhem ohledně toho ochránce, kterého jí podle všeho Sasuke přidělil, docela má z toho strach, protože ho přeci jen ho nezná a tudíž z toho přirozeně moc radost nemá, protože kdo ví, co od někoho jako je on může čekat.


Usměje se a tulí se a pomalu usíná a doufá že se mu nebude zdát zrovna o Karin.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama