Save me from the darkness 18. kapitola

22. června 2016 v 15:28 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Save me from the darkness

A opět další kapitola:)
Mayu - Sasuke, Naruto
Masumi - Sakura, Hinata, Naruto


Po chvíli si k Narutově lůžku nakráčí tmavovlasá dívka s podnosem v ruce. Původně pro to sice chtěla poslat služebnou, ale nakonec proto došla sama, aby z toho, že je u Naruta nevyvstaly nějaké řeči. Tác s jídlem a pitím odloží na stolek vedle postele. Je ráda,že ji Naruto poslechl a zůstal ještě ležet, protože kdyby mělo být po jeho, tak by byl už dávno ve službě i když se mu zranění ještě nezahojily. "Naruto-kun?" Osloví ho tiše a posadí se na židli k jeho posteli a spraví si šaty, ve kterých chtěla jít původně na ples, který se dnes koná, ale nakonec přesto zůstala zde s Narutem, protože je jí tu mnohem lépe než kdyby se musela proplétat všemi těmi lidmi na plese.



"Copak?" Koukne se tím směrem.


"Přinesla jsem ti něco k jídlu, aby si mohl nabrat sílu," šeptne a poukáže přitom na ten tác, "Vím, že by si už byl raději pryč odsud, ale musíš to ještě chvilku vydržet, dobře?" Pousměje se, sama by ba radši kdyby už byl zcela v pořádku, ale na obličeji mu vidí, že mu ještě až tak úplně není dobře. Jakmile na sobě ovšem vycítí jeho pohled, tak tím svým uhne, protože ji to trochu znervózňuje a jelikož by nerada omdlela, tak se snaží trochu to rozdýchat, "Zvládneš to nebo chceš nějak...nějak pomoct?" Zeptá se ho a po chvilce se na něj opět podívá, což jí zase na moment vezme dech, protože přeci jen i když má na sobě hodně obvazů, tak stále vypadá tak...krásně.


"Jak se ti chce.." Odpoví a mírně se usměje.



"Tak záleží na tom jestli tě nebolí ta ruka," řekne jelikož vidí, že tu má celou zabalenou v obvazech, "ukaž, pomůžu ti se posadit," řekne poté, protože nechce, aby se udusil, a tak se pomalu zvedne. Musí uznat, že teď je docela výhoda, že zde již nikdo není, protože přeci jen by si o ní potom mysleli bůhví co. Popojde k jeho posteli a počká až se Naruto pomalu zvedne do sedu a potom mu nadzvedne polštář, aby se mohl opřít a byl tak mnohem víš. "V pořádku?" Zeptá se ho, protože si nemohla nevšimnout, jak se mu na moment obličej zkřížil do bolestné grimasy, která ji jen utvrdila v tom, že ho to muselo trošku zabolet.


"Jo děkuju.." Odpoví a otočí se trochu k tácu a vezme si něco malého.


"Není zač," pousměje se, "mluvila jsem s doktorem a ten říkal, že tě již brzy pustí. Podle všeho se to hezky hojí," pousměje se. Je ráda, že tomu tak je, protože přeci jen se cítí vinná za to, co se mu stalo, protože kdyby je nemuseli chránit, tak by se z toho jistě dostali mnohem lépe a možná by ani nemusel ležet zde na ošetřovně. "Mrzí mě to," šeptne po chvíli s pohledem upřeným na podlahu. Kdyby je předtím nemuseli chránit a hledat je, tak by se odtamtud mohli dostat mnohem dřív. Rozhidne za ním ale nechodí jen kvůli tomu, že by snad měla výčitky ale spíše kvůli tomu, že k němu chová jistě city, které ji nutí se o něj zajímat a nějakým způsobem se o něj i starat, když to teď sám nemůže.




"Konečně nebaví mě tu tak ležet."


"Já vím, že ne, vidím, že tu nejspíš ani není, co dělat, ale je to lepší...pro tvoje zdraví, chtějí se jen ujistit, že budeš skutečně v pořádku až tě pustí," odpoví mu. Sama ví, že až se Naruto odsud dostane, tak už se nejspíš nebudou moct takhle vídat, protože přeci jen on je osobní strážce Sasukeho, a tak by měl být neustále u něho pro případ, že by se něco stalo, "jsem si jistá, že do výpravy již budeš zdraví," hlesne a její výraz na moment posmutní, když si uvědomí, že tohle můžou být jejich poslední chvíle, které tráví společně. Někdy si skutečně přeje, aby mu mohla všechno na rovinu vypovědět, ale ví, že to není tak úplně možné už jen kvůli tomu, že není možné, aby byl mezi nimi někdy nějaký bližší vztah.


"Nebud smutná no tak.." Šeptne a mirně usměje.


Překvapeně zamrká a rychle zavrtí hlavou. "Ne...ne já...já nejsem smutná," zavrtí nad tím hlavou a rychle se usměje, aby se snad nestrachoval. "Jen jsem se trochu zamyslela," vysvětlí a podívá se na něj. Jakmile ovšem spatří jeho úsměv, tak se ten její rozšíří. Je ráda, že se alespoň on může usmívat... "Je ti alespoň trochu líp?" Zeptá se ho potom a na moment jí pohled padne z jeho obvázané ruky na hruď, kterou má taky pokrytou obvazy, protože tam měl ne moc pěkný škrábanec, který se mu táhne přes celou hruď napříč. "Doktor říkal, že když ti bude lépe, tak se můžeš zkusit trochu projít, aby si celou dobu nemusel být zde." Dodá poté, když si na to vzpomene.


"Tak co se projít chceš..." Šeptne a kouká na ni.


"No to záleží na tom jestli se na to cítíš?" Zeptá se ho starostlivě, nerada by, kdyby se zbytečně přecenil a nějak se mu potom už přitížilo, "Ale ráda bych se prošla, jistě je to mnohem zábavnější než ten ples,"zavrtí nad tím hlavou, dnes na žádné společenské setkání nemá vůbec náladu. Vlastně ani není divu vzhledem k tomu, že má.hlavu plnou Naruta a jeho zdravotního stavu, "takže pokud skutečně chceš, tak se můžeme projít," přikývne, "jem chodbami nebo jestli se chceš podívat i ven a nadýchat se trochu čerstvého vzduchu?" Navrhne mu zatímco se sama zvedne a popojde dál od židle, aby si mohla poupravit šaty, aby je někde neměla pokrčené.


"Šel bych se podívat k Sasukemu co ty na to.."



"Můžeme je zajít navštívit," kývne hlavou, když si uvědomí, že svoji sestru už od včerejška neviděla, "vlastně... nejsem si jistá jestli nebudou ještě na tom plese, ale mohla bych to zjistit," pousměje se. Ví totiž že jestli nejsou tam, tak už si šli nejspíš lehnout, "vlastně... byl za tebou ti říct tu novinku?" Zeptá se ho potom, když si uvědomí, že ani neví jestli se ta novinka o tom, že Sasuke bude za pár dní otec donesla už i k Narutovi. Švitoří se zde sice o tom, ale přeci jen ne každý vnímá ty věci, co si ostatní řeknou, protože ne vždy to můžou být pravdivé informace. "Určitě bude rád, že tě uvidí..." usměje se, i za tu krátkou dobu si nemohla nevšimnout, že mezi sebou mají kamarádky vztah,


"Já to vím jž od toho hostince" A pomalu se zvedne. "No řekl bych že budou u sebe slyšel jsem jak Karin reje do Sakury"




Přikývne, tohle jí jenom potvrdilo, že si se Sasukem musí být velmi blízcí, "Myslím, že je to skvělé..." usměje se, rozhodně z ní bude hrdá teta. Potom se ovšem zarazí, "kdo je Karin?" Zeptá se ho trochu nechápavě, "a proč by měla nejak konfrontovat Sakuru? Vždyť pochybuji, že ji snad ona sama nějak zná," zamumlá, přičemž se snaží si vzpomenout jestli o ní už něco slyšela, ale spíš se jí zdá, že ne. Ovšem Naruto vypadá, že je mu to jméno více než povědomé, "doufám, že to nebylo nic vážného," zamumlá, i když ví, že asi bylo vzhledem k tomu, že je Naruto slyšel až zde. "Znáš ji?" Zeptá se ho potom opatrně, protože přeci jen mu nechce nějak moc zasahovat do soukromí.


"Je to moje sestřenice a nedá Sasukemu pokoj... No myslím že to zjistíme."


"Takže se jí Sasuke líbí a ona asi není schopná přijmout fakt, že je teď ženatý," chápavě přikývne. Rozhodně si o tomhle bude muset ještě pohovořit se Sakurou, protože jestli se dostala s někým takovým do konfliktu, tak si o tom jistě budou mít co říct a snad by se jim podařilo vymyslet, jak to vyřešit. "To ano, půjdeme se nejdříve podívat k nim do pokoje? Je to jistě mnohem jednodušší než kdybychom museli na ten ples," zeptá se ho a otočí se zády, aby si mohl dát Naruto košili a připravit se k odchodu, protože přeci jen kdo ví koho můžou po cestě potkat vzhledem k tomu, že se sem sjelo plno významných lidí a taky zde pořád jsou členové královské rodiny.


"Tak dobrý můžeme." A zvedne se.


"Dobře, tak pojďme," pousměje se a otočí se na něho. Počká až ji dojde a vyjde s ním z ošetřovny. Svůj krok přitom přizpůsobí tomu jeho, aby nešla zbytečně moc rychle. "Nejspíš musíš být rád, že je tvoje sestřenka zpět nebo ne?" Zeptá se ho, protože tak nebo tak je to jeho rodina, "přeci jen rodina je rodina," usmeje k se a na moment se odmlčí, "jistě se s tebou chce rozloučit před výpravou..."vydechne tiše, protože přeci jen jeden nikdy neví kdy se zase uvidí. Taková výprava může trvat celé měsíce a dokonce i roky. Přeci jen nyní se nejedná o nějakou lehkou výpravu...sama viděla ty bytosti a i z toho může lehce usoudit, že rozhodně jsou silnými soupeři a podle všeho by oni neměli být jediní.


"Budu rád asž vypadne. Nesnáším jí. Na mě je ještě horší a nadává mi."


Zarazí se, v tu chvíli si skutečně přeje, aby raději nic neřekla, "Aha, to... to mě mrzí. To jsem nevěděla," šeptne a položí mu ruku na rameno, potom ji ovšem zase rychle stáhne, "Můžu ti snad nějak pomoct?" zeptá se ho i když si nemyslí, že by existovalo mnoho věcí, které by pro něj mohla udělat snad jen kromě toho, že by sama onu Karin varovala. Přeci jen už si všimla, že Naruto je pravý gentleman, a tak by dívku jistě nikdy neuhodil tudíž s tím asi sám nic moc nezmůže. "Mohla bych s ní zkusit promluvit... nebo něco vymyslet," navrhne mu, ráda by mu pomohla, protože mu vidí na očích, že ho to trápí. I ji by trápilo,kdyby se k ní takhle chovala například její sestra, protože přeci jen rodina je důležitá.


"Stačí když budeš se mnou to mi stačí."


Překvapeně zamrká a přitom se na něj podívá. Upřímně by si přála, aby mohla být s ním, ale sama moc dobře ví, že by to nemohlo být na moc dlouho... přeci jen ona je princezna a něco takového by jí u jejich otce neprošlo. "Nikam nejdu," ujistí ho. Ví, že s největší pravděpodobností to bude právě on, kdo i opustí, protože přeci jen většina mužů již brzy opustí hrad a vydá se na výpravu. A předpokládá, že právě on bude jeden z nich. Po chvíli její pozornost ovšem upoutají dveře, které vedou do pokoje její sestry a jejího muže. "Doufám, že tam budou," šeptne. Přeci jen by se nerada ukazovala právě na plese, protože by bylo neslušné, kdyby se potom ihned vytratila.


"Neboj uvidíme řekl bych že tu Sasuke zůstane takže i já uvidíš"


"Myslím, že Sakura by byla jistě nadšená, kdyby s ní zde Sasuke zůstal, ale kdo ví jestli to dovolí jeho otec," pokrčí rameny, samozřejmě i ona by byla ráda, kdyby zde mohl Naruto zůstat, protože by měla alespoň více příležitostí k tomu, aby ho poznala. Přeci jen o něm zatím skoro nic neví. "Zkusím tedy zaklepat," usoudí po chvíli, protože tam nechce jen tak stát, a tak zvedne ruku a jemně zaklepe na velké dveře zatímco čeká jestli se zevnitř někdo ozve. Původně se chtěla zeptat nějaké služebné, ale nakonec usoudila, že takhle to bude jistě o dost lepší. "A... ty... raději bys zůstal nebo jel?" zeptá se ho, protože přeci jen i on si může říct, že jednoduše pojede. Navíc si je jistá, že tam jim přijde vhod každý, kdo umí zacházet s mečem.


"Já jsem tam kde je Sasuke a myslím že tu zůstane jelikož je těhotná "


"Taky bych řekla, ale přeci jen tohle nesouvisí jen s tím, co chce on," odmlčí se, "tedy... samozřejmě, že to jistě bude mít velkou váhu, ale na druhou stranu jde i o to, že je to princ a je možné, že ho jeho otec bude chtít mít u sebe," pokrčí rameny. Sama netuší jestli to tak skutečně bude, ale upřímně řečeno doufá, že má Naruto pravdu a že zde Sasuke skutečně zůstane. "Byla bych ráda, kdyby jste zde zůstali... oba dva," usměje se a raději uhne pohledem a hypnotizuje, tak dveře, protože přeci jen neví, jak se zrovna na tohle prohlášení bude někdo jako Naruto tvářit. Raději tedy čeká na to až se zevnitř ozve něčí hlas, který by jim napověděl jestli jsou nebo nejsou uvnitř, "možná, že už dávno spí,"


"No uvidíme.." Odpoví a to se už z druhé strany ozve Sasuke a řekne: "Dále.."



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama