Save me from the darkness 3. kapitola

23. května 2016 v 15:00 | Masumi-san a Mayu Uchiha |  Save me from the darkness
A další:)
Mayu - Sasuke
Masumi - Sakura, Hinata, Naruto,

Sasuke ještě spí, ale taky ne moc pohodlným spánkem a i se probudí. Oblékne se, udělá potřebnou hygienu a vyleze z pokoje. Jde, ale vidět. že je nevyspaný.



"Není na tebe ještě moc brzy?" zeptá se ho jakmile slyší, že se otevřely dveře a otočí se čelem k němu. "Taky si toho moc nenaspal, co?" zeptá se když vidí jeho unavený výraz. "Buď bych ti doporučil něco studeného, aby ses probral, a nebo si zase zalez zpátky do pokoje a zkus se ještě trochu prospat, dobře?" pousměje se. "Nebo jestli se na to už cítíš tak ti sem nechám poslat nějakou tu snídani, nebo jestli se chceš raději nejdřív trochu projet" řekne a o krok blíž k němu přijde, "nebo pokud by si chtěl raději posnídat venku v mnohem... příjemnější společnosti," řekne s potutelným úsměvem na rtech, "Řekněme, že jsem stihnul něco...zaslechnout zatímco si ještě spal a no... jen mě tak napadlo, že bys možná chtěl strávit více času se svojí budoucí ženou pokud tedy... pokud sis to tedy nerozmyslel," řekne. Sám ovšem ví, že Sasuke je ten typ, který se jen tak nevzdává tudíž pochybuje o tom, že by vzdal zrovna tohle obzvlášť když jde o ženy.


"To by nebylo špatné. Zařídil by si to? A nejde spát bohužel..."


"Jistě jen mi řekni jestli se chceš jen tak "náhodou" přidat k princeznám, které jsou teď s největší pravděpodobností také někde venku, a nebo chceš jet jinam?" zeptá se ho. Slyše ho slyšel říkat, že by to nebylo špatné, ale není si jistý, na kterou část to skutečně myslel. "No tak třeba usneš mnohem líp dnes večer," nadhodí s mírným úsměvem na rtech, protože přeci jen jistě se bude ta únava jen a jen hromadit. "uvidíš, že po dnešku usneš... při nejhorším bych ti nechal uvařit nějaký ten bylinkový čaj, když dáš dobrý poměr těch správných bylinek, tak to má uklidňující účinek a rozhodně by ti to mohlo pomoct zaspat," navrhne mu potom a už se odmlčí, aby mu mohl odpovědět a on tak mohl začít zařizovat. Přeci jen by ale tou společnou snídaní zabili hned několik much na jednou, projeli by se, Sasuke by se trochu víc poznal se svojí budoucí manželkou a její sestrou a ještě ke všemu by se v klidu najedl.


"Jak chceš to je mi jedno..."


"No dobře, ale musíš mi slíbit, že potom nebudeš nabručený navíc bych řekl, že ti jenom prospěje, když se spolu trochu poznáme alespoň dokud máte čas, protože... no vždyť víš, co bývá po svatbě a taky co potom všichni očekávají," vydechne a na to se už jen pousměje, protože mu tím ještě nechce zatěžovat hlavu, "Budeme sebou brát i ostatní nebo pojedeme jen my?" zeptá se ho ještě, protože upřímně řečeno by trochu toho soukromí bral navíc je mu jasné, že s princeznami tam jistě bude dost vojáků a přidávat tam další by asi nebylo úplně to nejlepší obzvlášť pokud nechtějí zbytečně vzbuzovat pozornost, ale na druhou stranu je v těchto dnech nutno myslet i na bezpečí a to nejen princezen, ale i Sasukeho. To je totiž jeho hlavní cíl. Navíc by i sám docela rád ještě jednou viděl starší sestru Sasukeho budoucí manželky...možná to bude trochu bolestivé, ale i tak toho chce využít dokud je prostor.


"Nejsem nabručený. A nech toho laskavě... "



"Hele... nic nedělám jen nechci abych něco zařizoval a ty ses na to potom vykašlal," pokrčí rameny, "navíc... vidíš? Stačí ti jen kousek a začneš pěnit," odmlčí se, "no fajn, sejdeme se ve stáji zatímco to půjdu zařídit nebo tě mám vyzvednout zde?" zeptá se ho, aby si to trochu ujasnil. Navíc stejně si bude stát za tím, že se to Sasukemu stejně třeba bude nakonec líbit být zase s ní, protože upřímně řečeno viděl včera ten jeho výraz, který jasně napovídal, že se Sasukemu hodně líbila... rozhodně neviděl, že by se na nějakou jinou někdy takhle díval. "A svatbě už ani muk, slibuju," dodá, když i uvědomí, že s největší pravděpodobností vyletěl právě kvůli tomu. Samozřejmě se mu nemůže divit, protože upřímně řečeno i on by nejspíš na jeho místě reagoval úplně stejně... nakonec pořád je to cizí člověk a jen tak lehké to nebude.


"Se převléknu na to..."


"Dobře, zatím to tedy zaběhnu zařídit, počkám tě tady," kývne hlavou a na to už vyjde dál chodbou, protože Sasuke očividně žádné další připomínky neměl. Nejdřív si na chodbě odchytí jednu služebnou, kterou požádá o to, aby jim připravila jídlo na stejné místo, kde jsou i princezny. Moc dobře ví, že ona již bude vědět kam to má ve skutečnosti poslat. Poté vyjde ven. Musí uznat, že je sice chladno, ale rozhodně ne tak moc jako u nich na severu, což se samozřejmě dalo čekat. Každopádně je rád, že počasí je relativně dobré a ani vítr skoro nefouká. Svoje kroky nasměruje rovnou do stájí, kde si odchytne jednoho ze stájníků, aby jemu a Sasukemu připravil koně na cestu, poté si to namíří zpátky do hradu k Sasukeho komnatám, aby tam na něj počkal, aby se náhodou neminuli, a nebo se nemuseli někde hledat.


Sasuke na to za chvíli vyleze.


Naruto se usměje, rozhodně mají dobré načasování, "Vše je připraveno, snídaně už vyrazila a myslím, že tam budeme nějak současně, podle výrazu jedné služky soudím, že i princezny jsou stále tam takže bychom mohli vyrazit, je to jen kousek od hradu na jedné louce u lesa, nechal jsem nám osedlat koně" řekne. Nechá Sasukeho, aby šel první a on vyjde hned za ním jako jeho stín, "myslím, že je dobré toho využít alespoň dokud je docela přívětivé počasí. Dokonce i i vítr se uklidnil," řekne optimisticky, protože kdyby tomu bylo naopak, tak by to nebylo zrovna moc vhodné na nějakou snídani venku. I tak se, ale jaksi nemůže zbavit dojmu, že je poněkud riskantní být poblíž lesa, protože v dnešních dnech nemůže nikdo s přesností říct jestli se něco ze světa za zdí nedostalo přes ni... a upřímně být on na jejich místě, tak by jistě vyhledal lesy, místa, kde by ho jen tak někdo nenašel, ale kde by si snadno našel někoho k jídlu.


Jen tam jde.


Naruto jde pomalu za ním, na moment se zamyslí, proč asi Sasuke najednou z ničeho nic tak ztichl. Buďto nemá dnes náladu k mluvení, a nebo přemýšlí nad něčím důležitým...takhle to vždycky je. "Děje se něco?" Zeptá se ho po chvíli blonďák, protože mu to už skutečně nedalo. Mezitím vyjdou ven na nádvoří, kde už jsou připravení jejich koně. Přesto, ale nejdřív přejde k Sasukeho hřebci a zkontroluje jestli je všechno utaženo tak, jak má. Až potom přejde ke svému a udělá to samé, ale mnohem ledabyleji a jen namátkově. Ještě než se vyhoupne do sedla se rozhlédne kolem sebe, převážně po obloze, aby se ujistil, že obloha je stále tak krásná...tedy alespoň podle jejich poměrů, aby je hned na cestě nezastihl déšť. "Až budete připraven," řekne k Sasukemu, protože vždy je slušnost nechat jet prvního jeho.


"Jsem v pohodě neboj..."


"Dobře," kývne hlavou, skutečně doufá, že mu říká pravdu. Vyhoupne se do sedla a pohladí svého koně po hřívě. Zůstává ovšem na místě a čeká než ho Sasuke napodobí. "Alespoň pro jednou je nutno myslet pozitivně," dodá, jelikož si myslí, že ho ta pochmurná nálada ze včerejška ještě nepřešla. Chce, aby to Sasuke viděl v tom dobrém světle... bere si totiž krásnou, mladou dívku a sám bude jednou králem což se ještě před pár měsíci zdálo být zcela nemožné, protože má Sasuke ještě staršího bratra, který bude vládnou v jejich zemi. Je mu, ale jasné, že válka může ještě všechno změnit, protože ani jeden z nich nezažil, že by se ty.bytosti, které dosud žili za zdí dostali přes ni.


Sasuke mlčé a kouká, když nasedne.


"Můžeme?" Zeptá se ho Naruto po chvílí, aby ho jemně popohnal, protože mu snídaně sice neuteče, ale jen tak tam stát taky k ničemu není. Počká tedy až se do sedla svého koně vyhoupne i Sasuke a společně s ním vyjede bránou, kterou jim otevřeli, ven a zamíří si to po tom mostě, kterým včera přijeli k lesu, kde by měli být i obě princezny. "Až se trochu najíš, tak ti bude jistě líp," pousměje se. Přijde mu totiž že na něj ten nedostatek spánku má skutečně negativní vliv, dokonce víc než když se třeba nevyspal doma. Jen doufá, že se to dnes nepodepíše na jeho náladě, "mělo by to být jen kousek, jistě by nejeli někam moc daleko jen kvůli snídani." Podotkne, přitom sám doufá, že má pravdu, protože hledat je se mu skutečně zrovna dvakrát nechce.


Hmm..." A jede dál bez nálady.


"No tak, Sasuke, nemrač se, myslím to vážně, zkus pro jednou myslet pozitivně," řekne vážně. Skutečně nechápe, jak ho mohl takhle zranit jeden jediný rozhovor s jeho nastávající, protože ještě předtím měl náladu mnohem lepší. Stejně pochybuje, že by nakonec jeho kamarád nedostal to, co chce... vždycky tomu tak bylo ať už šlo o kohokoliv. I když ho docela zajímá, jak to udělá tentokrát. "Myslím, že už vidím stráže," řekne po pár minutách jízdy směrem k lesu. Skutečně zahlédne několik můžu ve zbroji, kteří jsou různě postavení na louce v jejímž středu je vytvořeno něco jako posezení. Trochu tedy zpomalí a dále jede mírně za Sasukem, už jen kvůli tomu, že teď nejsou sami.


Jede dál mlčky.. Nemá fakt na nic náladu.


Při pohledu do jeho obličeje skutečně na moment zalituje, že opět dělal samaritána a snažil se, aby se trochu poznal se Sakurou...Jenže.se obává, že tímhle tempem to dopadne spíš úplně jinak než dobře. Raději nad tim mírně zavrtí hlavou a kousek od princezen zastaví, seskočí z koně stejně jako Sasuke a chytne mu i jeho koně, aby mohl v klidu pokračovat k princeznám, kde mu služky již přichystali snídani. Přejde o trochu dál a nechá koně, aby se volně pásli na louce, protože ví, že neutečou. Poté popojde za Sasukem, ale zastaví se dál od nich, kde se jen ze slušnosti ukloní princeznám a po očku pozoruje onu modrovlásku. Musí uznat, že v tomhle je rozhodně výhoda být velitelem osobní stráže.


Sasuke se v tichosti usadí a začne jíst.


Obě princezny stočí pohled k mladíkovi, který zrovna přišel, "Dobré ráno," pozdraví jej dvouhlasně, protože alespoň ony se snaží držet se slušného vychování. I když modrovláska netuší, co to do něj asi vjelo, tak Sakuru napadne, že ho s největší pravděpodobností štve jejich včerejší rozhovor i když moc dobře nerozumí tomu proč. Nakonec byli očividně všechny ty věci o mužském egu pravdivé. Letmo se přitom podívá na svoji starší sestřičku a zavrtí hlavou, nechce, aby si s tím zbytečně lámala hlavu, protože už tak stačí, že se tím trápí ona sama. Raději svůj pohled stočí k psovi, který jí leží u nohou a hlavu má složenou v jejím klíně zatímco se od ní nechává drbat za ušima.


Sasuke jen mlčky přikývne a dá se do jídla.


Sakura ho chvilku mlčky pozoruje než se nakloní k Hinatě, "myslíš, že bys nám mohla na chvíli nechat trochu soukromí?" Zeptá se jí tak tiše, aby ji slyšela jen její sestřička. Ta se na ni chvilku mlčky dívá jakoby si snad nebyla jistá jestli by to bylo dobré. Potom ovšem mírně přikývne, "Jistě, vezmu na chvíli Akiho, aby se proběhnul," šeptne a zvedne se. Ještě jí pohledem naznačí, že nebude daleko a potom vyjde trochu dál od nich, následovaná Akim. Sakura je chvilku mlčky pozoruje než svůj pohled přesune na tmavovlasého mladíka. "Zlobíte se?" Zeptá se ho tiše a přitom se natáhne pro svůj šálek s čajem a odpije si trochu té horké tekutiny. Sice ho ještě tak úplně nezná, ale i tak nechce, aby celý jejich další život vypadal takhle.


Sasuke zvedne pohled. "Když myslíte.." A opět se dá do jídla.


"Nemyslím, ale ptám se vás," odvětí klidně, "Protože si jinak neumím vysvětlit nečekanou změnu ve vašem chování," vydechne. Lhala by, kdyby řekla, že ji to netrápí, protože si nemyslela, že je Sasuke zrovna takový typ muže. Bohužel zdání očividně klame...možná že by to měla vzdát stejně tak, jak to vzdal i on. Jenže i tak ji k němu pořád něco táhne... jakoby kvůli tomu, ani nemohla pořádně spát. Ovšem přijde jí zvláštní tohle cítí po jednom jediném dni, "řekl jste mi, že mne chcete poznat... tak mi nebraňte, když se snažím udělat to stejné s vámi," zašeptá, přitom z něj nespouští pohled. Opět se trochu napije, ale hrníček nepokládá, protože jí zahřívá ruce, i když dnes není až taková zima.


"Poznat jste mě mohla včera. Odmítla jste, takže končím." Podívá se na Naruta, aby vytáhl rukavice, které používá k jízdě.


Nevěřícně nad tím zavrtí hlavou, "Jistě, říkal jste mi, že nejste špatný...Přesto, ale máte jednu z nejhorších mužských vlastností," odmlčí se, upřímně jen čeká kdy se na ni rozeřve, protože u dvora není ve zvyku říkat lidem věcí na rovinu, "Vaše ego," dodá jednoduše a nakonec přeci jen odloží svůj hrneček, "pokud to takhle chcete," dodá s mírným pokrčením ramen a zvedne se zatímco k Sasukemu přijde Naruto s požadovanými rukavicemi. Co s nimi chtějí dělat, ale Sakura už nevidí, protože vyjde směrem k Hinatě a k Akimu. V koutku duše moc dobře ví, že by raději zůstala právě se Sasukem, ale nechce, aby ji teď viděl...ten zklamaný výraz v jejím obličeji. Někomu by to možná udělalo radost, ale o to se už ona nestará. Kdyby zde nebylo tolik stráží, tak by sedla na koně a jela pokud možno co nejdál odtud, aby přišla na jiné myšlenky.


"Díky.. Chceš teda jet, nebo chceš ji jít utišit." nadhodí ironicky .


"Proč jsem si jen myslel, že by ti to mohlo pomoct?" Povzdechne si tiše. Nemůže uvěřit tomu, že se Sasuke zachoval zase takhle. Tiše doufal, že tomu snad bude jinak, "Myslím, že by sis měl přestat vylívat svoji zlost...či špatnou náladu na ni," řekne. Tentokrát už nahlas, aby to jasně slyšel i Sasuke. Je mu jedno jestli za to bude hnusný i na něj. "Moc dobře víš, že to už je na tobě," dodá k jeho otázce jestli chce už jet. "Vždyť víš, že jdu tam, kam ty takže..." pokrčí rameny a předá mu ty rukavice. Letmo se přitom ohlédne k princeznám, které k nim sice stojí otočené zády, ale i tak mu je jasné, že s největší pravděpodobností mají teď zkaženou náladu i ony.


"Náladu vtipný. Normálně jsem jí řekl, že končím,"


"Neřekl si to moc slušně, ale já tu nejsem od toho abych tě poučoval, jen jsem si myslel, že budeš chtít s ní být za dobře dokud máš možnost, protože timhle tempem to dopadne tak, že..."zarazí se. Je mu jasné, že Sasuke o jeho radu nejspíš stejně nestojí a sám si to a ním nechce nějak rozházet. "Viděl jsem, jak se na ni díváš, tak jako ještě na žádnou předtím... jde mi o tom, aby si byl konečně šťastný..." řekne upřímně. Skutečně mu nejde o nic jiného...mrzí ho, že mu k tomu sám ani nijak nemůže pomoct, ale tímhle tempem si Sasuke zničí šance na štěstí se svojí budoucí ženou. Sice se říká, že nikdy není pozdě, ale on nevěří, že by se někdy něco mohlo zcela spravit, protože člověk nezapomíná.


"Poslala mě ona včera někam, tak proč bych měl já být vstřícný? Včera jsem byl až až hodnej a vidíš. Tak prostě končím. Jdeme domu nesnáším to tu."


"Sasuke, sám moc dobře víš, že to nejde... za několik dnů se budeš ženit,"odmlčí se, "i tvoji rodiče sem jedou," vydechne, "hele...řeknu ti tedy co si myslím já. Myslím si, že si šel včera za ní když chtěla být sama, na poslední chvíli si změnil dohodu. Nečekala to tak se přeci nemůžeš divit, že se chovala tak, jak se chovala," odmlčí se a když vidí, že ho poslouchá, tak pokračuje, "očividně se jí to večer všechno uleželo a nejspíš chce, aby jste spolu vycházeli když už se máte brát," řekne a přitom čeká jestli alespoň trochu změnil názor, "Můžeme se trochu projet po okolí, aby sis to srovnal v hlavě...vždy ti to pomohlo...no tak," kývne hlavou s přívětivým úsměvem na rtech.

"Nezájem. Na všechno kašlu, jedeme domu. Mě je nějaká svatba šumák."


Povzdechne si. Skutečně doufal, že dostane rozum. "Sasuke prosím...nejednej impulzivně," podívá se Naruto vážně, "tomuhle nemůžeš jen tak utéct," řekne a přijde o něco blíž k němu, "řekni mi, co by tě tu donutilo zůstat? A neříkej, že nic...promysli si to. Pokud je to v mých silách, tak to zařídím," řekne vážně. On si na rozdíl od Sasukeho moc dobře uvědomuje co všechno je v sázce a jestli nebude svazba, tak nebude spojenectví a to už by si mohli rovnou začít kopat hroby. On je voják, ale přesto téhle politice alespoň krapek rozumí... je mu Sasukeho líto, ale přeci jen každá mince má dvě strany...přijde mu, že jeho společník ale vidí pouze tu temnou.



"Ne, nezájem. Nic mě tu nepřiměje zůstat.. Jde se domů,"




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | Web | 23. května 2016 v 15:13 | Reagovat

hezký blooog :)

2 Masumi-san Masumi-san | Web | 23. května 2016 v 19:27 | Reagovat

[1]: Děkuji:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama